Hymna aneb Urfidlovačka

Mluví - li Ladislav Smoljak o krizi a ztraceném talentu Josefa Kajetána Tyla, je nutno si zamést před vlastním prahem. Smoljak se totiž nedokázal oprostit od cimrmanovských manýrů, které však v tomto případě geniálně cimrmanovsky nepůsobí. Výsledkem je tak taškařice ve stylu Němého Bobeše, ale blbá. Sorry Láďo, takhle rekonstrukce k pramenům naší národní hymny se ti nepovedla. (11.05.2009)

Smoljak sám není Cimrman a hra o vzniku české hymny je sice docela dobrá, ale plná hluchých míst, nemá takové to kouzlo ostatních her a provedení je ještě mnohem amatérštější (Smoljak v roli žida je prakticky jediným dobrým hercem). Fantom Realistického divadla se mi líbil mnohem víc. Nicméně musím uznat, že třeba úvodní přednáška je skvostná. (30.04.2009)

Z cimrmanských her to vykradlo hlavně tu strukturu seminář/hra, kdy se ale nejdříve dozvíme spoustu (asi) pravdivých informací z historie a že jsme měli několik verzí hymen. Paradoxně to pravdivé je na celém představení to jediné zajímavé. Ta hra se mi totiž vůbec nelíbila a děj byl nudný, s blbejma postavama a s minimem vtipů. Když se objevily jakékoliv zpěvy, točil jsem oči v sloup a cítil se trapně, že na to vůbec koukám. I kdybych ale nebyl takovej ignorant, zabila by mě ta hromada němčiny. Nezávidím těm, co německy nerozumí skoro nic - já to dal jen proto, že nějaké základy mám, ale stejně mě to hrozně sralo. Vtip se záměnou otce a syna kvůli onkání je zprvu docela dobrej, ale jeho neustálé opakování to úplně zabije. A konečně - vůbec jsem nepochopil, proč se to vlastně jmenuje Urfidlovačka (co to UR?). Takže je to přesně ten typ divadelní hry, na kterou bych nikdy nechtěl narazit. (07.02.2020)

Ta hra je výborná, ale jak to komu má dojít, když se nejdřív musí u toho jedinýho normálně dostupnýho videozáznamu prokousat těma naprosto otřesnejma hereckejma výkonama? Smoljak sice přítomnej byl, takže by se dala čekat nějaká záruka minimální úrovně, ale třeba Šimon a Reidinger, mí tradiční neoblíbenci, tady bohužel nezklamali a svoje nekvality potvrzujou na plný čáře. Kromě toho je taky zbytečně nevyužitá přednáška, která je sama o sobě docela zajímavá, ale když se to zabije nezajímavě udělanejma a nezajímavě až nesympaticky nebo unyle zazpívanejma pěveckejma číslama, tak to se moc nedá svítit. Takže hra jako taková je podle mě výborná, ale zpracování podprůměrný a vzhledem k tomu, že jde o provední za režie a přítomnosti autora, hlavně trestuhodně nevyužitý. (11.04.2016)

Zdá se, že záměrem Ladislava Smoljaka bylo především sdělit, že Tylova Fidlovačka není moc dobrá hra. To je ostatně pravda, ale s kvalitou Urfidlovačky si rozhodně nemůže nijak vyskakovat. A pomineme-li text, ani představení samotné není dobré. Pěvecké výkony zúčastněných byly mírně řečeno nevyrovnané. Herecké výkony naopak vyrovnané byly, ale bohužel v nesprávné části kvalitativní škály. Zatímco v cimrmanovských hrách předstíraně špatné výkony působí roztomile a humorně (a má to své odůvodnění), zde to jednak nedává smysl, jednak to dost ruší. Navíc jsem měl dojem, že z velké části se nejednalo o herectví předstíraně špatné, ale prostě jenom špatné. Docela ostuda. Když si člověk pomyslí, kolik skvělých inscenací po celé republice volá po zaznamenání pro příští generace, sledování tohoto jalového žertíku bolí dvojnásob. /// Pokud byste se na Hymnu přesto chtěli podívat, najdete ji v internetovém archivu ČT. (06.02.2009)