Kšeft za všetky prachy

Čestný a spravedlivý mukl Kolín dělá Kostnera anorektické miss ploché tričko s krysím obličejem, která mi poslední dobou hyzdí každý druhý film! Ještěže mají v patách zlého teplouše, jehož výtečná kreace mi v podstatě umožnila udržet prst od tlačítka STOP, které jsem první půlhodinu jemnými, kruhovými pohyby dráždil ukazováčkem. "Originalita" scénáře z toho jen čiší a až na homozápletku, volanty vpravo a kopřivku z Kejry se neubráním dojmu, že jsem po téhle cestě už kdysi šel a náramně mě to bavilo. Doufám, že za to debutující plagiátor dostane od Palmy alespoň kokosem. (22.03.2011)

SPOILER: Škoda promrhané první poloviny. Druhá byla daleko lepší a o závěru ani nemluvím. Překvapil mě opravdu dost, poněvadž takovou věc, co se stala, bych si nepomyslel ani při nejmenším. Mitchel velký gangster, který budí respekt nakonec dopadne kvůli vlastní blbosti a slitování špatně. Příběh okoukaný a děj místy hodně slabý... 6/10 = 60% (07.12.2011)

Komplexností příběhu trochu jako Casino od Scorseseho, založením hlavního hrdiny trochu jako Carlitova cesta a poslední půlhodinou trochu jako obojí dříve zmíněné. Ještě předtím ale člověka čeká na první pohled možná složitý děj, kde nikdo nevysvětluje, co a proč se děje nebo jakou roli zaujímá která postavička ve světě hlavního hrdiny. Víc než plynulý pospojovaný příběh tak člověk sleduje zdánlivě ledabyle za sebou naházené scénky, jejichž důležitost často vyplyne až několik minut potom, co skončí. Neodpustím si ještě vychválit výborný soundtrack, hezky stylové vizuální zpracování a sympatické úvodní i závěrečné titulky. Vše, co jsem doteď napsala, možná vysvětluje, proč se na tento film časem s radostí podívám znovu, je tu ale ještě jeden důvod tak učinit; mám takový pocit, že London Boulevard napodruhé, podobně třeba jako některé filmy dříve zmíněného Scorseseho, docením ještě víc než na první pohled. Nedůležitá poznámka na závěr: Udělat si z lebky popelník jako jedna z postav tohoto filmu je ještě stylovější než jí recitovat "Být či nebýt." (26.11.2010)

Svět filmu si se mnou škaredě zahrává aneb snaha o prolomení smolných výběrů posledních dnů vyšla, mírně řečeno, opět naprázdno, neboť už hodně dlouho jsem neviděla tak zbytečný a roztříštěný film, který nefunguje v žádné ze svých linií, každou scénu, obraz i charakter jen nakousne a už si to pádí bezhlavě dál, vstříc dalšímu znemožnění. Zklamání se nevyhnulo ani esu v rukávu s podobou Colina Farrella, který působil dojmem, že sám nerozumí, co se to tam, k čertu, děje, David Thewlis posloužil jen jako rádoby zábavná figurka, Anna Friel musela mít ještě i na premiéře tak dvě promile v krvi, aby jí bylo jedno, že nemá co hrát a Keira Knightley je na nejlepší cestě k tomu, abych se snímkům s její účastí vyhýbala obloukem. (25.07.2012)

Myslím, že už zde bylo (na konto tohoto snímku) vyřčeno téměř vše, takže co napsat, aby se člověk neopakoval a nebyl sprostej?! Srát na to, že to vše už člověk (divák) (ne)jednou viděl a to i v lepším provedení a že spíše než souvislý příběh je tento snímek jednotlivými poskládanými střípky, když to dohromady drží tak skvěle pohromadě. Za sebe už pouze dodám, že jsem nesmírně rád, že je Colin momentálně tak „v kurzu“ a Keira se opět nadechla „ke světlejším zítřkům“. Nevím, jak to dělá (byť není zrovna můj typ), ale zatraceně na mě platí a stejně je tomu i v případě celého nového Monahanova gangsterského snímku. Žádné velké umění, ale parádní (stylová) oddechovka, kterou prověří až čas. A ten konec (variace Vaughnova Layer Cake) to je jedním slovem paráda a přesně můj šálek kávy-mňam. Napoprvé za 75% (26.04.2011)