Temple Grandinová

Nedávno som videl silný pravdivý a kritický film FOOD o vplyve kadejakých firiem okolo fastfoodov, McDonalds, Monsanto, ako v honbe za ziskom silne ovplyvňujú politiku statu a poľnohospodárstvo nielen v Amerike. A tu sa zrazu objaví mlada Temple ako autistka vhupne rovno do toho virvaru a snaží sa snaží ... aspoň troska keď nie zvrátiť, tak aspoň zľahčiť ten proces okolo "výroby mäsa". Veľmi zaujímavý príbeh. Dobrý scenár, a excelentný výkon hlavnej predstaviteľky. S pohodou dvam 5b. (A ten film FOOD si choďte pozrieť, tam je ešte naturalistickejsie vidieť prácu texaských a chicagskych bitunkov) :) (27.02.2013)

Film, nad kterým je o čem přemýšlet. Poutavý příběh neobyčejné ženy, která navzdory svému tolik svazujícímu a omezujícímu handicapu úspěšně vybojovala boj se všemi překážkami, stojícími jí v cestě k úspěchu a ke spokojenému životu. Dokázala toho mnohem více, než většina těch "normálních", které na své cestě potkávala, a kteří jí její úděl ještě ztěžovali výsměchem a nepochopením. V jejím životě hrála velkou roli zvířata, do nich se totiž uměla vcítit lépe a porozumět jejich potřebám více než ostatní lidé. Proto se hodně zabývala otázkou etiky zacházení s chovnými zvířaty na farmách a to je další téma k úvahám, které tato biografie nabízí. (13.10.2013)

Příběh tak bizarní, že by ho nikdo snad ani nevymyslel. Přesně využitá obrazová stránka, která ilustruje ujeté vnímání hlavní představitelky. Mimochodem, dost obtížně stravitelné, protože ona je fakt jiná. Chová se nepříjemně a cizorodě. Fajn, to je v pořádku, člověk by měl být schopný srovnat se i s něčím hodně zvláštním. A i když jí přeji, že nakonec prošla mnohými dveřmi a dokázala víc než většina lidí bez "postižení", tak film o ní je spíš jen ilustrace amerického snu: Když se snažíš, dokážeš cokoliv. Motivační záležitost, která nejspíš přece jen uhlazuje hrdinčino projevování se a způsob, jak komunikuje, aby to ve finále bylo stravitelné pro všechny. (21.04.2014)

Zfilmovaný biografický příběh mimořádné a úžasné ženy s velkým handicapem Temple Grandinové, kde jsem se na konci neubránila slzám, prostě to nešlo zadržet. Obdivovala jsem její odhodlanost překonávat tolik překážek od posměchu, nebo absence empatie spolužáků až po mnohdy velmi nepříjemné chování dospělých. Mnohé by takové nepochopení její osobnosti odradilo, ale pro ní se to naopak stalo velkou výzvou. A tak nakonec Temple Grandinová našla svůj smysl života. Nesmím zapomenout na to, že to určitě vyžadovalo nezměrnou trpělivost její matky a jejího nejbližšího okolí. Clarie Danes byla naprosto úžasná a já byla téměř v šoku, protože jí znám z Homelandu v úplně jiné, ale také vynikající roli. Vyjímečný a skvělý film, navíc inspirující mnohé k většímu pochopení a vstřícnosti k takovým lidem, jako je právě Temple. (14.12.2012)

Temple Grandin, to je autobiografický snímek o (silné) osobě stejného jména, autistce (a jentak mimochodem uznávané amer. vědkyni, spisovatelce...), která otevírala spoustu dveří a život si (po)skládala z jednotlivých obrazů a já si opět po čase dokázal (potvrdil), že předsudky jsou jednou z nejhorších možných věcí na světě. Tento snímek, to je celkem jednoduchá rovnice. Temple Grandin = Claire Danes resp. Claire Danes = Temple Grandin. Tato herečka si mě svou bezbřehou bezprostředností (resp. přirozeností) získala od samého počátku a já postupně „rezignoval a roztával“ až si Temple (a celý tento snímek) otevřel dveře (i) k mému srdci. Kritik by měl vždy (za každých okolností) zůstat nestranný a (u)držet si zdravý odstup. Já jsem však obyčejný (filmový) divák a tak si můžu dovolit (dopřát) malý luxus v podobě absence nestrannosti a můžu směle prohlásit následující: tyto „obrázky“ nemohly být poskládány již o moc lépe. Tento snímek (alespoň v mých očích) bezezbytku na(s)plňuje přízvisko „malý velký snímek“. A o čem, že (v prvé řadě) je? Třeba o (lidských) předsudcích, malosti, omezenosti a jedné silné osobnosti, která i přes svůj handicap dokázala v životě víc, než drtivá většina „nás zdravých“. P.s. i přes mnohými (včetně mě) zde vychválenou C. Danes musím dodat, že více než zdatně ji zde sekundují (resp. přihrávají) J. Ormond (jako její matka Eustacia) a D. Strathairn (coby její středoškolský profesor Dr. Carlock). Co říci závěrem? Temple Grandin patří mezi ty snímky, které (troufám si jednoznačně tvrdit) nikdy rekordy ve výdělečnosti zcela jistě lámat nebudou, to ale nic nemění na faktu, že svou (naši) pozornost si (po právu) zaslouží. S (osob.) dovětkem na závěr: ano, jsem cynik (víc než by bylo občas zdrávo), ale jak jsem právě zjistil, stále mě dokáže něco (někdo) dojmout. Tak snad mám ještě šanci...... :-) 90% (07.05.2012)