Pokušení

Zasáhlo mě to zhruba stejně, jak mi Amanda Seyfried přijde krásná a zatím neokoukaná. Závěr působí na první pohled dosti nepřesvědčivě, nicméně postava Chloe funguje v tomhle filmu jako kopanec do rozklíženého vztahu, tudíž má drastická ohraničenost její přítomnosti svůj symbolický účel. Včetně vší bolestné pravdy a procitání z letargie. S otázkou nevěry a důvěry ve vztahu si film hraje sympaticky, zejména ve chvíli, kdy se karta začíná obracet. Vizuální stránka je pohledná, herecké výkony rozhodně nezklamou a letmá nahota titulních představitelek už vůbec ne. (25.03.2011)

Poutavá psychologická hra s prvky thrilleru, ve které se Amanda Seyfried pomalu (ale jistě) vymaňuje ze stínu "té holky z mamma mia" a dokazuje, že je schopna vcelku obstojně zahrát i komplexnější postavu. Moje oblíbenkyně Julianne Moore taky nezklamala, Liam Neeson standard. Mé vůbec první setkání s Atomem Egoyanem. 70-75% (26.07.2010)

Skoro to i nějakou dobu vypadá, že se snímek snaží něco říct, ať už o člověku, nebo o společnosti, ale nakonec to dopadne tak, že neřekne nic a skoro to sklouzne k levnému thrilleru jen proto, aby to bylo divácky trochu zajímavější. Je smutné, že si člověk asi nejvíc bude pamatovat prsa obou hlavních představitelek. (05.08.2016)

Julianne Moore v další ze svých rolí pomatených dámiček z vyšší společnosti. KOUSEK DĚJE Tentokrát překonává krizi manželskou, středního věku a patrně i sexuální orientace za pomoci překrásné prostitutky. Film se melodramaticky vleče, Moore odhaluje své temné stránky nechutné šmíračky a potlačené sexuální touhy, jenomže to zajiskří jen občas, většinou je tempo příliš utahané - a najednou, ke konci, se film zvrhne do psychopatického thrilleru, který působí leda tak úsměvně. Úplný závěr už je jen zoufalá snaha dodat snímku rádobyhluboký rozměr vztahové tragédie. Škoda v téhle dějově nezvládnuté motanici Liama Neesona. /18. 4. 13./ (18.04.2013)

Atom Egoyan patřil dlouhodobě k severoamerickým tvůrcům, kteří tvořili protiváhu komerčním trendům velkých hollywoodských studií. Byl zkrátka intimnější, komornější, ne vždy skvělý a bezchybný, ale obvykle jiný než výrobci blockbusterů a komerčních trháků. Kdybych neznal jméno režiséra, neuhodl bych, že stojí za tímhle projektem. Napodobuje to šablony mainstreamové žánrové produkce, což bych Egoyanovi odpustil, ale nemůžu mu prominout mizernou psychologii jeho postav, motivace stojí na vodě, s výjimkou Davida se všichni chovají jako pacienti psychiatrického ústavu. A ten přepálený konec dílo zkázy završuje. Krize středního věku a mapování své sexuální identity se dá natočit mnohem civilnějším způsobem a Egoyan nejspíš podlehl tlaku producentů. Celkový dojem: 45 %, především za silnou hereckou sestavu a taky tak trochu za předchozí Egoyanovy zásluhy. (04.02.2019)