Žena môjho muža

Skutočne zaujímavý a zvláštny pohľad do vnútra partnerského trojuholníka. Manželia, ktorý sa milujú a ich žena. Vlastne – žena muža. Už počas sledovania filmu s veľmi príjemnou hudbou a atmosférou som sa neubránila úvaham o možnom konci. Viacero teórii vypovedá o tom, že sa podarilo zachovať tvorcom napätie až do konca, ktorý je skutočne netradičný. Stále premýšľam nad tým, či Catherine nepociťovala výčitky voči Nathalie. Ale pociťuje stvoriteľ výčitky za nedokonalý život svojich stvorení, za ich sklamania a túžby? Neviem, kto je obeťou v tomto príbehu, kde každý má svoj smútok. Ale nikto nežije na svete bez toho, aby vrhal tieň a tak pri vzájomnej blízkosti tieni každý každému a zároveň sú si niektorí navzájom slnkami. Veľmi pozoruhodný film. (04.04.2006)

Pouhá náhoda a nuda pětadvacet let trvajícího manželství je pryč. Jaký vlastně je můj manžel, o čem přemýšlí a co ho vzrušuje? O tom všem přemýšlí Fanny Ardant a rozhodne se to zjistit. Najme prostitutku a zpočátku se sebezapřením, později se zvědavostí naslouchá jejímu vyprávění. Z úst cizí ženy slyší výrazy, které její muž vyslovil, sexuální praktiky, které s ním nezažila a šokuje ji, jak málo ho zná. Namlouvá si, že jí na něm už nezáleží a přesto si klade jedinou otázku: "Miluje mne?" Nathaliino vyprávění ji však stále více přesvědčuje o tom, že láska jejího muže je pryč. Poutavé drama s hvězdným obsazením, které udrží divákovu pozornost až do samého konce. (21.03.2006)

Anne Fontaine nikdy nic dobrého nenatočila, plus tomu dodává hudba těžkého playera Michaela Nymana. Fanny Ardant mám rád kdekoliv a všude. Depardieu mě už trošku sere, hraje v dobrých filmech renomovaných tvůrců i v naprostých kravinách. Nicméně u tohohle jsem vydržel asi 20 min, dál to nešlo, možná se k tomu vrátím. (18.10.2012)

Žena mého muže = taková manželská náprava (třeštíkovsky řečeno: etuda po 20 letech). Spíše však načrtnutá s poměrně předvídatelným vývojem i vyústěním (nevylučuji ovšem u některého z diváků možnost překvapení). Sexuální napětí přichází spíše jen ojediněle, nicméně milostné mystérium kolem tří postav tu a tam i zafunguje. Těžko říct, nakolik je to francouzskou elegancí hlavních dvou představitelek (leč Béart očividně "plasticky" poznamenaná) a jejich záhadným výrazem a nakolik dialogy, které jsou formovány pouhými náznaky a polovičními sděleními. V zásadě je to ale jen lehce nadprůměrný film (i přes milou rychloseznamku s Joy Division) a já byl obyčejným "nepřesvědčeným" voyerem, jemuž scházelo silnější pouto a sympatie k hlavním aktérům (pozn. feministicky založení jedinci se z konečného ortelu možná i rozpláčou). │60% (01.01.2009)

nejednoznacne, nudne.. je tu sice snaha o nieco, co akosi neviem pomenovat, ale vo vyslednej podobe sa v mojich ociach jedna o uplne priemernu zalezitost. kym prva polovica divaka dost dobre nalaka, dava mu sancu spolupracovat, druha polovica zacne pomaly ale isto nudit. podla vysokeho priemerneho hodnotenia sudim, ze sa vela jedincov vo filme naslo, inak si to moc dobre neviem vysvetlit. (24.09.2007)