Zpátky na frontě

Kdyby mnou náhle Prozřetelnost flákla do okopu plného negramotných Ivanů, na který notabene útočí banda vymaštěných nácků, určitě bych měl sto chutí obluzovat nemytou a neholenou zdravušku! Spíš by se ze mě stalo ztělesnění nějakého halogenu. Patrně bromu..... Marně se po již delší čas snažím vystihnout, kde jsou pro mě největší slabiny ruských filmů, zkrátka, co mě na nich tak nějak sere. Určitě to bude ono přehnané gerojství. Kdyby moskvič natočil Karkulku, tak by cestou za babuchou osvobodila dva – tři lágry, zapropagovala březen coby měsíc knihy a narubala pár tun černého uhla, aby se nakonec obětovala tím, že se na vlka vrhne s odjištěním granátem v dlani. I ta logika trošičku pokulhává, alespoň zdánlivě. Je totiž skutečně možné, že Serjožkové a Nástěnky mají hovnotové žebříčky pošoupnuté trošičku jinam, než já. Třeba vážně bloudí po světě s věčně nadurděním výrazem, nectí lidského života a jak vesele pijí, tak spokojeně i zmírají. Nebyl jsem v Rusku po dostatečně dlouhý čas na to, abych onu domněnku mohl vyvrátit. Ještě k tomuto dílu: vyhlašuji soutěž o to, kdo pozná nejvíce zásahů autocenzury! Báťuška Putin musel být na projekci skutečně spokojený, jeho ovčani dostali další kvalitní návod, jak nahlížet na vlastenectví, historii a smutné problémy dneška (kupříkladu na plešounky s hákenkrajcem na paži, rozmazlenou mládež, nectící velké činy dědů, ba naopak, hrající si s jejich lebkami vrchcáby...etc.). To vše za pomoci jezírka s živou vodou, babči kořenářky a jednoho vytepleného jeepu. A protože Vladimir Vladimirovič zrovna s Angelou buduje nějaký ten ropovod, nebyl Němec popsán moc fujky, spíš jen jako jakýsi abstraktní terč pro sovětské hlavně. Ale co, kálí to Šarik. Hvězdopružní, tam za mořem nadějí, patlají ve svatém lese zase svojí propagandu.....a je skutečně otázkou, která z nich je podařenější. Trojku si to, coby moderní verze Mrazíka, zaslouží. (25.02.2013)

Trošku sci-fi, kdy parta hledačů válečných relikvií se omylem dostane do opravdových bojů na Ruské frontě v roce 1942. Pak už to je celkem obstojný válečný film. Celkem jsem byl rád, že ze znalostmi, kterými disponují, by mohli lehce zvrátit vývoj. Přesto toho nevyužívají a jediná starost je, jak se z tohoto "omylu v čase" dostat ven. (27.08.2011)

V den 50. výročí sovětské okupace jsem si naordinoval tuhle agitku na hrdinné sovětské vojáky. Byl to jednoduchý, nekomplikovaný návrat do minulosti- hledači pozůstatků války se nechtěně teleportují do roku 1942, do jedné z bitev, o kterou se zajímali. Znovu jsem si uvědomil, jak moc tehdy to vítězství bolelo, jako film mě to ale nenadchlo. Fakt je ten, že adorovat coby Rus nacisty je nesmysl. Přitom se to děje poměrně ve velkém měřítku. Tohle si jejich pradědové nezasloužili. To ale ještě neznamená, že nás měli vnímat jako svoji věčnou válečnou kořist. (21.08.2018)

Skvělý nápad, jak spojit sci-fi s válečným filmem. Děj je neohleděný, válečné scény pěkně propracované a ani na chvíli nenudí. Velmi mě potěšila absence propagandy a přehnaného válečného nadšení. Hlavní postavy mají rozhodně blíž k vykradačům hrobů, než k válečným hrdinům, což působí realisticky a tak jaksi normálně. Velmi mě potěšilo i to, že svým pobytem v minulosti nijak neovlivnili děj budoucnosti, jak tomu bývá ve všech podobných filmech. Velmi příjemná podívaná (25.11.2011)

Celkově povedený film o ruských mladících, kteří se shodou náhod (okoupání v jezeře je opravdu netradiční „stroj času“) vrátí do období druhé světové. Námět návratu do minulosti je okořeněn hlavně postavou mladého neonacisty, který si na konci filmu epicky vyřeže svastiku, což je podle mě nejvýznamnější poselství filmu, který má upozornit na rostoucí neonacistickou scénu v Rusku. Některé scény byly zpracovány hrozně, hlavně ty bojové, ale to mi až tak nevadilo a film byl pro mě příjemným zpestřením dne...72% (11.08.2011)