Hodina pravdy

Když jsem byl malý, tak jsem si vždycky vysněně představoval, jak jsem v soutěži a plním nějaké matematické nebo logické úkoly. Největší problém mi dělalo vymyslet, co bychom si každý z rodiny zvolili jako cenu. Auto, motorku, dovolenou? Bylo to dilema. Stejně nás ty svině nikdy nevybraly. Nyní už vím, že bychom se museli do soutěže nejprve přihlásit, a i tak, výhry jsou limitovány do 450 000,-. Pro mě za mala vcelku záživný pořad, ale jak už všichni víme, každá karta má svou odvrácenou stranu v zákulisí. (07.09.2016)

Velmi kvalitní a napínavá soutěž z domácí produkce, což se tak často nevidí. Úkoly bohužel bývají svou složitostí velice rozdílné, takže pokud někdo chytí zrovna nějakou nešťastně náročnou úlohu, má smůlu. Každopádně jde o jeden z velmi mála světlých záblesků televizní zábavy od dob Kufru. (30.09.2012)

Velice pěkný soutěžný pořad pro tři rodiny, který mají za úkol se týden naučit nákou šílenost , kterou musí natočit jak jim to šlo či nešlo a pak ve studiu předvéct. Mnohdy je to neskutečně těžké, ale ceny si můžou říct jaké chtějí, tak že všichni chtějí auto, počítač a pod. Vkusná zábava, která v dnešní době je jedna z mála dobrých pořadů. (31.01.2009)

Tak tohle je tuším jediný zábavný pořad, na který se v televizi dívám a myslím si, že je asi taky jeden z mála, který se dá sledovat. Baví mě především pro tu radost, když se podaří úkol splnit. A ty úkoly jsou často velmi zajímavé a nápadité. Vůbec nechápu, proč je pořad tak nízko hodnocený a proč je spojován s nějakou komunistickou minulostí (jsem taky pamětník). Poctivých 80%. (30.08.2009)

Hodina? Co HODINA? To sem nikdy nedal. Mě stačí úvodní uspávací kecy pana Svobody. Proč to povídá? Vy opravdu chcete, aby povídal takový věci? Vtipný to není, chytrý taky ne... Ale přejděme k našim (očividně, kdysi) souložícím, dvěma místním nýmandům-co-chtěj-do-telky a jejich třeskutě chytrým potratům. Inteligence rodinky výborně koresponduje s úvodním rozhovorem. Fuuj, ty maj ale hnusnej byt. A jak sou vošklivý. Ale zas za to dostali balík peněz, pravděpodobně. ...ééé... Dobře, zpět do studia. Důchodci v publiku snaživě plácají a jásají, přesně dle instrukcí z režie. A už tu máme naše hrdiny, Pitomovi. Tak co, taťko Pitomo, jak se pitomí? Jáásně, to je fakt zajmavý. Tak se podíváme, co natočil náš štáb u vás doma, konec konců, už jsme se tam asi 5 minut nepodívali. Béézva. Mamka, taťka, mladý pitomčata. Jak se pěkně pitomí. Tak ještě nějaký vtípek pro kameru a hurá zas do studia. Dokážem to opravit? Ne, počkat, to je z jinýho seriálu. Tak to asi bylo jiný trapný týmbildingový heslo nahraný pro kameru. To není podstatný. Vono taky co v tomhle pořadu je. Kromě prachů. Tak bacha, už jdou na to.... Jupí, hurá, sláva.... --- Ani po odstranění těla s otvorem po průstřelu v lebce a důkladném očištění stolu od krve a zbytků mozku se nepodařilo nalézt zbývající text. Důvod sebevraždy mladého, krásného a inteligentního autora zůstává neznámý. Pro Šestou televizi Lukáš Mathé v dědečkově svetru. (25.12.2017)