Na vlastní oči

Výborná publicistická relácia. Investigatívni reportéri, na čele so skúseným Radekom Johnom a Josefom Klímom, ma svojimi pútavými reportážmi dokázali vždy zaujať. Nebojácne sa púšťali do odhaľovania podvodov, korupcie, či káuz, ktoré často siahali hodne, hodne vysoko. Nezľakli sa zastrašovania, vyhrážok, súdov... Ukazovali spoluobčanom špinavosti, ktoré sa tajne dejú vôkol nás, veľa krát pod rúškou záslužných činností. Žiaden slizký bulvár, ale naozaj podstivá, zmysluplná novinárska práca v teréne, ktorá zhatila nekalé plány nejednému gaunerovi. To musíte vidieť "Na vlastné oči". *** (09.01.2009)

Určitě nepatřím mezi fanoušky Bradka Demižóna a jeho práce. Určitě nepatřím ani mezi ty, kteří si myslí, že investigativní novináři jsou nějakou elitou v tom žurnalistickém hnoji, nebo, jak pravil Miloš, žumpě. Podle mě to jsou vesměs kreténi, kteří se neliší od bulvárních štváčů a paparazzi, co klidně strčí hlavu do kanálu, aby odhalili senzační složení vašeho hovna. Po odstupu si myslím, že jediný z nich, který byl alespoň zábavný, byl Standa Trotl a jeho nacističtí důchodci v Německu, případně jeho duchové a přízraky. To aspoň byla sranda. (19.01.2012)

Už mě začíná štvát neustálé opakování toho slovního spojení "na české poměry", ale bohužel musím opět konstatovat, že na české poměry je to mimořádně kvalitní počin (a na poměry TV Nova obzvlášť). Radek John byl (než vstoupil do politiky a stal se šaškem) svého času společně s Klímou možná první a posléze poslední opravdový český investigativní novinář a jejich pořad Na vlastní oči byl vpravdě unikát (opakovat to s těmi poměry by bylo trapné). Na investigativní žurnalistiku ovšem už dnes jednoduše nejsou peníze (nebo se možná jen nechce, kdoví...). Každopádně dnes už se žádné kauzy nerozkrývají. Dnes novináři nepátrají na vlastní pěst a nevyužívají kontaktů na vysokých místech, aby odhalili nepravosti a učinili svět lepším. To, co čtete v novinách a vidíte v televizi, to není výsledek práce novinářů - to jen prostě někdo (komu se to hodí) tu práci udělal za ně a novinářům popustil tu či onu informaci. Věděl, že reportéři už se o zbytek postarají - a když se to udělá chytře, ani nebudou ověřovat, zda je ta informace pravdivá nebo ne. Do novin se napíše něco typu "MF Dnes se podařilo získat...", TV Nova (nebo třeba ČT1) odvysílá spot ve smyslu "Máme informace, že..." a to je celé; nikdo nebude pátrat potom, kde se taková informace vzala. Nicméně nějaký politik, podnikatel nebo úředník se rozhodně bude tetelit blahem, jak se mu podařilo podrazit nohy svému soupeři. A to je to jediné, oč tu jde. Slavní hlídací psi demokracie se staly patetickými sluhy systému, kde se jedno prase s druhým rve o koryto a neváhá při tom využít médií, která vždy poslušně přiběhnou, aby si smlsla na další jednohubce ze systémového zákulisí. Tím se dostáváme zpátky k pořadu Na vlastní oči. Sám si totiž nejsem jistý, nakolik pánům Johnovi a Klímovi tu exkluzivitu a investigativnost baštím. Ale jsem překvapivě spíš optimista a řekl bych, že tenkrát to fakt ještě bylo relativně dost o té "pravé novinařině" a nechci být v tomhle ohledu až příliš paranoidní a předpokládat, že to pánové měli dokonce zaplacený nebo tak něco. Jenže pak se něco stalo a i nejlepší investigativní reportér v republice se nechal pohltit systémem a stal se politikem. A systém mu jeho minulost dal samozřejmě patřičně sežrat a my jsme byli na vlastní oči svědky jednoho z největších lidských failů v dějinách novinařiny. No nic, rest in peace, česká investigativní žurnalistiko. (14.01.2012)

Investigativní žurnalistika je přesně to, co našemu mediálnímu prostředí nejvíce chybí a co se v českém provedení skutečně dosti liší od běžné západoevropské praxe. Pominu-li skutečně silně zavádějící a mystifikující název tohoto pořadu (nesoucí v sobě příznačný bulvární podtext), nejvíce se John s Klímou zpronevěřili investigitivnímu přístupu v populistickém ladění a samém výběru témat svých reportáží. Onen ,,pátrající a vyšetřující" televizní žurnalista je vlastně jen otrokem sledovanosti a z investigativní novinařiny se v podání našeho dua stala bulvarizace většiny caus a hlavně vytváření kvazicaus. Takovému pořadu nesluší pompa a divákem otřásající reportáže, ale mravenčí práce na kultivaci veřejného prostoru - novinář tu nemá být (nováckou) celebritou, ale hlídačem demokracie. Ovšem především Radek John byl mnohem více tím prvým než druhým... (o tendenčním účinkování této persony i celého pořadu a vlastně celé redakce publicistiky v době, kdy Vladimír Železný kradl televizi Nova jejím původním vlastníkům, raději nehovořím...ta už je na čirý odpad...) (21.01.2009)

Johnovým vstupem do politiky (kecy o dinosaurech a vstup do strany, která má korupci přímo v náplni práce, ovšem nepsanou ve stanovách) vynikla falešnost a bulvárnost tohoto pořadu ještě více, mnoho slov a rádobyšokující fakta, ve výsledku jen vyhypeované vytváření kauz (viz reportáž o Romech, jak houfně odcházejí do Velké Británie, teprve po odvysílání a zveřejnění fakt fakticky tento exodus začal.) (17.04.2012)