Kajínek

Mírov Redemption. Petr Jákl ml. evidentně hodně odkoukal při svých povedených kaskadérských kouscích a hereckých etudách v kožených bundách a načichlý západním stylem natáčení se pokusil některé prvky přenést i do českého prostředí. V akčních pasážích si počíná nadprůměrně, v těch ostatních už to místy hodně dře (postsynchrony, scénář a vůbec snaha o jakousi filmovou přeměnu prachsprostého kriminálníka v romantického hraběte Monte Christa) a pokud člověk i s přihlédnutím k podmínkám a možnostem domácích filmařů srovná Kajínka třeba s podobným Mesrinem, musí uznat, že snímek o jediném viníkovi z Mírova - ač v domácích vodách se může jevit jako štika - není příliš konkurenceschopný. Tak mě napadá, že Alice Bendová roli představené v klášteře už asi nikdy nedostane. Ledaže by to byl film s názvem Hříšné abatyše 3: Přišly nové svíce.. (28.11.2011)

Sice obstojně natočená, ovšem neskutečně nudná pohádka, které scházel jen polibek skrze mříže, jenž by mlasknul před opravdu ohavnou písní znějící do závěrečných titulků. Režii hodně pomohla Brabcova kamera a pánové Dlouzí, jinak zkrátka nuda a prázdno. Ani Lavroněnko s Vilhelmovou nebyli nijak zázrační.__P.S. Václava Bártu a Alici Bendovou už nechci vidět v žádném českém filmu, prosím. Jedna a půl. (15.04.2011)

Kajínek dokáže zaujmout některými méně známými fakty a chvílemi mu nelze upřít spád. Herecky i filmařsky jde ale o nevyváženou podívanou, která je ve výsledku „jen“ lépe nasnímanou televizní dramatizací ostře sledované kauzy (přičemž třeba tématicky podobní Sametoví vrazi měli výrazně lepší tah na branku i gradaci). (28.07.2010)

Tož jako dobrý, pane Jákle, fakt. Jen jsem po premiéře filmu měla podobné pocity jako po své premiéře sexuální. To jsem taky tak seděla, koukala a pak se zeptala: "A to má být jako všechno? Kvůli tomuhle se toho tolik nadělá?" A to se musí nechat, že jsem si k tomu nepřizvala stejného debutanta jako v té době já a jako vy v té režisérské oblasti, takže proč nebýt zase jednou milosrdná, protože sice nevím, zda to ve vašem případě nebylo štěstí začátečníka, ale co na tom, počítá se výsledek, a ten s radostí z těch sedmdesáti procent tentokrát zaokrouhlím směrem nahoru. Protože vidět v plném nasazení ten úžasně chlapský tandem Lavroněnko-Dlouhý, tedy pány herce, kteří kdyby se narodili v Americe, mohli by s Oscarama hrát kuželky, to byl zážitek z rodu těžko zapomenutelných, i když dámy jim to trochu kazily. Ne že bych od Alice Bendové čekala kdovíco, ale Táňa Vilhelmová mi přijde jaksi pořád stejná, ať už vystupuje coby právnička, holka z ulice nebo v reklamě na deodorant. A kdybyste ještě vzkázal panu Brabcovi, že když herci sedí a mluví, může si sednout taky, protože mně z toho jeho věčnýho poletování s kamerou docela cinkalo v hlavě. A ještě bych vám chtěla říct, že jste mě svým pojetím akčních scén zaujal, což je mnohem víc, než o sobě může říct řada vašich mnohem slavnějších hollywoodských akčních kolegů, od jejichž filmů většinou odcházím po pár minutách dělat něco smysluplnějšího, kupříkladu zkoušet, kolik tužek zvládnu balancovat na hlavě. Takže kdybyste chtěl, můžete od nynějška nosit nos nahoru s odůvodněním, že vás pochválila Faidra Postradatelná. To by by bylo asi tak všechno... jo, ještě jsem chtěla napsat, že vám držím palce pro příští film. A kdyby byl zase na motivy skutečných událostí, kupříkladu o šíleném střelci v poslanecké sněmovně, bylo by to fakt žrádlo! (10.09.2010)

Dobeš asi neumí napsat film, který by nebyl NECHTĚNĚ směšný. Cením si Jákla za snahu natočit v české kotlině pořádnou žánrovku, ale roubovat reflexi prohnilého soudnictví, zkorumpované společnosti a mafiánského potahování nitek, ve které se povětšinou jenom mluví, na hollywoodskou kostru zlatých akčních časů mi přijde 1) hloupé, 2) legrační a 3) bulvárně povrchní. Což je bohužel styl, který mi přijde silně iritující a naprosto se s ním neztotožňuji. Je smutné, že se uměle dělá událost z naivního béčka, které má kvůli zisku finančních injekcí v názvu jméno nejprovařenějšího porevolučního vězně, jenž dle kaskadérských mozků střílí zásadně obouruč, na vězeňských vycházkách předvádí parkour a vzhledem k mírovské anabázi nepotřebuje cca měsíc jíst. Virtuální 3D modely paneláků, pekelné postsynchrony, Bendová ukazující už asi po milionté cecky a neschopnost vytvořit uvěřitelné dobové prostředí jsou jen hořko-sladkou (záleží na vaší bránici) třešinkou na nedopečeném dortu, jenž se snaží tvůrčí nemohoucnost obhajovat frází "inspirováno skutečnými událostmi". Pokud mám ale v ději "zlatý hattrick" a v úvodní scéně se nejen kostýmově obrazu ranných devadesátek, neměl bych mít v roce 2000 v pozadí nejnovější reklamu na O2, Sony VAIO a novácké zprávy v širokoúhlém HD. Kajínek = LOL (11.08.2010)