My deti zo stanice Zoo

Tentokrát ide moja obvyklá tolerancia stranou. U filmov zaoberajúcich sa drogovou problematikou ma vôbec nezaujíma, či sú nakrútené kvalitne alebo nie. Mne je celá problematika cudzia a odporná a k sledovaniu filmu ma primälo iba jeho pomerne slušné hodnotenie. Ale je to hodnotenie divákov pravdepodobne až o dve generácie mladších a teda primerane tolerantnejších. Veľa z nich sa sťažuje, ako film nedosahuje kvalít knižnej predlohy po ktorej však nesiahnem, ani keby bola jediná a posledná k dispozícii. (22.10.2023)

Scénář: Herman Weigel, Uli Edel .. Předloha je jistě mnohem bohatší, ale i tak je filmové zpracování dostatečně působivé, zejména díky hlavní představitelce, které tu heroinovou fascinaci až závislost snadno uvěříte.. (26.05.2009)

Pokud divák četl knihu, srovnání s ní se film nevyhne. A v jejím stínu neobstojí. Pro svou zkratkovitost ve zvláštním spojení se zdlouhavostí. Svým způsobem je ten film hrozně moc pomalý, i proto nestíhá a vynechává spoustu důležitých a "zajímavých" věcí z Christianina života. Ve své době však svou sílů a důraz mít mohl, to je nepochybné. Dnes už však jen tiše šumí, zatímco kniha pořád dokáže pořádně nakopnout do koulí. V podstatě je pro ěm film zklamání a dál už se budu vracet zase jen a jen ke knize. (27.04.2019)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné knižní předlohy. Pravděpodobně jsem poslední člověk na světě, který až dosud tuto knihu nečetl, protože mi přijde, že v mém okolí ji znají snad všichni a podle všeho se u nás jedná o "povinnou četbu" všech dospívajících (dva náhodně vybraní lidi, kterých jsem se ptal, to četli ve svých 13 letech). Pravděpodobně jsem to tedy četl jinýma očima, s věkovým odstupem od hlavních hrdinů. Přesto to neumenšilo výsledný dojem, který ve mně kniha zanechala - něco tak působivého a současně depresivního jsem dlouho nečetl. Místy jsem si musel dát oddech, abych vůbec mohl v četbě pokračovat - ten text je tak nesnesitelně drásající a naléhavý, že mi dočasně naboural veškeré představy o harmonii našeho světa, po níž celý život prahnu. Při čtení jsem totiž nebyl ani tak konsternován z nízkého věku hlavní hrdinky a dalších postav ani z jejich pádu na společenské dno, ale z toho, v jakém šíleném světě urbanistického pekla, nekonečné nudy, ubíjející školy, nulových budoucích vyhlídek, lhostejnosti zodpovědných lidí a nezměrné generační propasti to tehdy žily. Proto jsem rád, že jsem mohl vidět i filmovou adaptaci, která mi lépe umožnila představit si tehdejší reálie a slyšet hlavní postavy mluvit němčinou a pohybovat se v nevábných kulisách tehdejší feťácké subkultury. Žel, můj celkový dojem z filmu však není zrovna dvakrát valný - obsah knihy je zde natolik zredukován, až mi to přijde nepochopitelné (u snímku, který má více než dvě hodiny, bych automaticky čekal, že bez problémů absorbuje i mnohem komplexnější děj). Motivace hlavní postavy, která ji přivedla k drogám, je zde naznačena velmi vágně, postava jejího přítele byla poměrně nepříjemně modifikována z chápavého empatického citlivého kluka (jak je vylíčen v knížce) na jakéhosi lhostejného frajírka a flákače (v hereckém podání jeho představitele), postava matky se ve filmu doslova jen mihne, ačkoli její role v knížce je zcela zásadní, otec se zde neobjeví vůbec, nepadne zmínka o hrdinčině lásce ke zvířatům, o její reflexi vrstevníků, atd., atd. Herecké výkony představitelů většiny rolí hodnotím dosti kriticky jako nepříliš přesvědčivé a přítomnost Davida Bowieho zde vnímám spíše rozpačitě - ty záběry na něj z jeho koncertu jsou zde dle mého soudu zbytečné a klidně bych je z filmu vystříhal. Jeho muzika se ale jinak k tomuto filmu hodí, ostatně Bowie je v knize též několikrát zmíněn, proto mě i trochu překvapilo, že se tvůrcům podařilo tohoto zpěváka získat pro jejich natáčení. Ve výsledku mi tento film přijde jako nepříliš přesvědčivá zpráva z jednoho světa, jehož odstrašující působivost by neměla zakrýt skutečnost, že tohle je prostě jen průměrný film. Marná sláva, Trainspotting je jen jeden, a osobně lepší - a zábavnější - film o drogách prostě neznám. (26.11.2012)

Už je to dlouho, víc než 15 let, co jsem knihu četl, takže srovnávat už vlastně ani nemám co. Ale řekl bych, že i takto působivý film byl jen slabým odvarem toho, co jsem četl a to byla jen slabá kávička v porovnání se skutečností. Každopádně z první půlky filmu na mne dýchla atmosféra konce 70. let, velmi silně. Druhá půle je jiná, stále ta samá léta, ale jen deprese, která se přenesla i na mně. Skláním se před Natjou Brunckhorst, výtečný herecký výkon! Celkově: drsné, ale mohlo být drsnější! (08.02.2010)