Angličan v New Yorku

Velké nadšení. Nejen, že všichni hrají úžasně a jako o život, ale film nastiňuje problematiku pro každého aktuální. Protože ne každý se setkal s diskriminovaným černochem nebo dětským psychopatickým vrahem, zato každý známe nějakého homosexuála. Nemyslím problematiku homosexuální menšiny v heterosexuálním světě, ale to, jak se homosexuálové dívají sami na sebe, což je prostor, kam heterosexuálové nevidí. Podobně jako kniha Líbeznice ukazuje svět 4% menšiny se svými módními úlety, s averzí homosexuála vůči neortodoxním homosexuálům, s problematikou homosexuality jako takové, neboť je zaměřena jen vůči heterosexuálním macho typům, kteří jsou ale právě pro homosexuály nedostupní. Quentin Crisp je (a byl) velmi vtipný a moudrý člověk a dokázal povzbudit svými názory každého. Protože všichni rádi slyšíme, že za své odlišnosti se nemáme stydět, ale být na ně pyšni, a že když žádnou nemáme, tak si nějakou musíme vytvořit. (16.11.2012)

Tento film není rozhodně jenom o Quentinu Crispovi, ale i o životu amerických homosexuálů a především o životě, lásce a stylu. Crisp byl jistě kontroverzní osobnost, ale jeho myšlenky a pravdy, které ve filmu zazněly, skutečně donutí člověka zamyslet se. Myslím, že i přes pomalejší tempo na konci vás příjemný a velmi inteligentní humor usadí do židlí a křesel a vy si tak můžete užít celou tuto filosofickou komedii, dá-li se tak nazvat. Samozřejmě nemůžu nevyzvednout Johna Hurta, který při ztvárnění Crispa podal neuvěřitelný výkon - myslím, že se prostě v Crispa zhmotnil. Bravo, bravo! [Mezipatra 2011, Brno] (04.11.2011)

Kontroverzní osobnost Quentina Crispa, který obhajoval práva gayů, ale taky je při každé možné příležitosti kritizoval, je pro film rozhodně vděčný materiál. Některé Crispovy výroky ale nevzbudily takové pochopení a jeho popularita začala na konci 80. let uvadat a s tím i lehce tempo filmu. Při pohledu na výkon Johna Hurta ale všechny nedostatky rádi odpustíte. Sting Crispa vystihl skutečně do puntíku. (13.02.2010)

Sting byl z osobního setkání s Crispem nadšený. Co říká na tento film, netuším. 1) S Quentinem Crispem jsem se seznámil až při sledování filmu. Na jeho život, činnost ani vystupování nemám žádný názor, i když, přiznám se, vykroucenky, byť i duchaplné, moc nemusím. Ani pěkný herecký výkon 69letého Johna Hurta na tom nic nezmění. 2) Film sám mi připadá spíše jako pocta této "ikoně", než jako zajímavé dílo. 2) John Hurt hrál stejnou roli už v roce 1975 ve snímku Obnažený státní úředník. (06.03.2015)

Byl elegantní, zdvořilý, neskutečně duchaplný a vždy a za všech okolností originální a svůj. Odlišný dokonce i mezi gayi, pro které byl něco jako průkopníkem a ikonou v boji proti diskriminaci, přestože ne vždy říkal co by si přáli slyšet. Angličan, zamilovaný do New Yorku, který si na nějakou dobu svými vtipnými, k zamyšlení nabádajícími bonmoty i podmanil, než jeho popularita začala upadat, hlavně po jeho prohlášení, že AIDS je jen modní záležitost, která brzy odezní. A pak se seznámil s malířem, který na nemoc zemřel (mimochodem jeho smrt podali tvůrci filmu zcela nepatetickým způsobem, což bylo velmi osvěžující, dovedu si představit, že tak 90% filmařů by z toho chtělo vytřískat co největší doják). A Sting o něm napsal písničku. O legendárním Cristienovi Crispovi, kterého úžasným způsobem ztvárnil John Hurt. (03.03.2013)