Ježiš je normálny!

Byl jsem vychováván jako křesťan. O to víc mě šokoval tenhle film o lidech, pro které je každé třetí slovo Ježíš, každé druhé halelujá, občas mávají Biblí, ale jinak mi připadají jen jako zfanatizované nemyslící stádo. Ježíš je borec! Halelujá! Nevím, nikde jsem nezaznamenal žádné morální pilíře jejich víry. Jejich setkání mi přišlo spíš jako pošahaný rockový koncert. Co se týká filmařské stránky, tak to vůbec není špatné. Ale také ničím pozoruhodné. Naštěstí je hodně nosné samotné téma filmu. (20.12.2009)

Tento komentář rozdělím do dvou částí a ke každé se vyjádřím zvlášť. Ta první se bude týkat mého názoru na uskupení typu Hnutí víry. Normálně na čistě filmovém portálu ČSFD nedávám nijak detailně najevo své emoce související s některými společenskýmu jevy, ale v tomto případě činím výjimku, protože svým specifickým způsobem na mě udělal tento "dokument" (uvozovky vysvětlím později) silný dojem. Tak tedy především... křesťanství se mi hnusí v jakékoliv podobě. Existuje mnoho důvodů, proč je mi odporné, a není třeba ony důvody hluboce rozebírat. Avšak v případě Hnutí víry vystoupala míra mého zhnusení vrcholu. Nemám ráda manipulativní styl prezentace křesťanství, nemám ráda jakékoliv vnucování víry (zvláště pak dětem), nesnáším tupý fanatismus kdy ovečky dané církve zaslepeně řvou aleluja za doprovodu primitivních písniček s ještě primitivnějšími texty. U tohoto dokumentu jsem prožívala vyloženě fyzický pocit hnusu a trapnosti. Nejsilněji pak na mě působily scény, kde malý chlapeček dostane jakýsi brečivý psycho-záchvat za nadšeného povzbuzování kazatelky a který později vysvětluje jako setkání s Ježíšem. Upřímně mě to děsilo, stejně jako něco ne nepodobné epileptickým záchvatům v podání návštěvníků "léčivé" seance s podivným uřvaným pastorem. Opravdu mě to děsí a ačkoliv nikomu neupírám právo na víru (byť se mi může zdát sebestupidnější), tohle mi opravdu nepřijde normální. A k pitomcům z Anděla se snad nebudu ani vyjadřovat. Jeden čas jsem pracovala v knihkupectví, před kterým vyhrávali, a některé směny byly díky nim takřka k nesnesení. Tolik můj hate, přejděme k dokumentu jako takovému... i když o dokumentu se tak docela mluvit nedá. Já osobně jsem docela náročná ohledně svých požadavků, co se dokumentů týče. Dokumentární forma má dle mého názoru pojmout mnohem více, než že jenom zobrazí nějaké záběry. Zvláště pokud se to týká určitého společenského jevu, měla by být nabídnuta polemika nad tématem, jeho hlubší rozbor, rozhovory s dokumentovanou skupinou lidí, event. názor nějakého odborníka, v tomto případě například religionisty. Zkrátka dát aspoň částečně odpověď na otázky, které divákovi po shlédnutí záběrů vyvstanou v mysli. Všechno toto nám Nvotová nabídla v míře malé nebo žádné. Natočit setkání její bývalé náboženské třídy v diskuzi s bývalým učitelem, přidat záběry ze setkání jedné sekty a poskládat to dohromady ještě neznamená vytvořit kvalitní dokument. (23.05.2013)

tohleto je opravdu demence.. triumfální centrum víry, křesťanství tak ve 100x nucenější formě. Mě to příde skoro jakoby všichni ty lidi hráli nějaký divdlo, děali že se jich dotkl ježíš. Ježíš je přece totální borec borců. Mít někoho takovýho doma tak se ho snad zřeknu. Všude v dokumentu je ukázaný jsou lidi krmený kecama o tom jak za všechno může bůh, všichni se rádoby vyléčí díky ježíšovi. jak kdyby se zfetovali upadnou do "spánku".. A nejhorší je jak i děti jsou vychovávány pod obrovským tlakem že za všechno může bůh. Je to smutný... (06.03.2009)

„Už je tady!“ Oficiální stránky praví „Dokument si neklade za cíl odpovídat na složité otázky víry a dětské psychologie. Režisérka Nvotová chce ve své prvotině otevřít dveře další diskusi a do děje téměř nevstupuje.“ V takovém přístupu nevidím žádný problém, dokonce je mi bližší než násilné podsouvání autorových stanovisek, pasivita režisérky ovšem zapříčiňuje také jistou monotónnost filmu, který nakonec není zdaleka tak „hustý“ jak nasvědčuje jeho anglický název. Nevím nakolik sarkasticky byl míněn on a nakolik uvedení Boha coby duchovní podpory v titulcích, na mnoho dalších vtípků si Nvotová ale netroufla (snad ještě ten prostřih na automat na coca-colu). Ve svém nadějném debutu ctí vážnost tématu a třebaže filmařsky (zatím) nejde o žádný zázrak, ty dveře k diskuzi opravdu otevírá. Nekomentované zobrazování názorů a praktik té druhé, perspektivou většinové populace„nenormální“ strany, nemusí nutně způsobit její rezolutní odmítnutí. Alespoň v mém případě vedlo k zamyšlení, proč začnou někteří lidé hledat útěchu v náruči boží a co jiného může člověka odvést od chmurných myšlenek na smrt. Jako ateista jsem si tuhle otázku hodně dlouho nekladl, ale živě vzpomínám na svůj dětský strach z jakési „nekonečné tmy“. Při pohledu zpět nenacházím žádné racionální zdůvodnění, proč již strach nemám, což mi přijde zvláštní a malinko znejisťující. Stejně tak vyděračský brainwashing představených organizací, jejichž jediné pozitivum bych viděl ve schopnosti poskytnout legální náhražku za lehké drogy. Jinou věcí zůstává, že ten chechot pod závěrečnými titulky byl dosti ďábelský. 60% (15.01.2009)

Nebudu ani tak hodnotit samotný dokument, který se mi líbil ačkoliv ani tak nekladl otázky jako spíš ukazoval, vlastně by mě zajímalo, jaké otázky by měl při zobrazení čirého fanatismu a šílenství ukazovat. Spíš mě udivuje zdejší nespravedlivé hodnocení, kdy snad víc jak polovina hodnotících dokument odsoudila na základě sorty lidí, která se pohybuje před kamerou. K odsouzení by to bylo jen kdyby se jednalo o propagační video té náboženské skupiny. Ale to Ježíš je normální není v žádném případě. Potěší, že Nvotová nevtlouká do filmu svůj názor a na rozdíl od svého bývalého učitele se nesnaží nikoho manipulovat, ale pouze ukazuje a je pak na každém divákovi, co si z toho vezme a jaký si na to udělá názor. Já třeba na základě tohoto dokumentu absolutně pohrdám všemi podobnými "Ježíšofily", ale bylo by mi to tak nějak jedno, KDYBY se nesnažili vnucovat svou víru malým dětem, který z toho nemůžou mít rozum. Něco tak odporného se jen tak nevidí, ale dát jen kvůli tomu dokumentu, který se na to snaží poukázat, odpad! je naprosto zcestné lidi! (12.02.2009)