Všetky moje deti

Nesmírně citlivý, nezjednodušující, nepřikrášlující, nesenzacechtivý, humánní kousek. Připadáte si lepší než oni, protože jste čistí, nekradete, neperete se a „vlastní pílí“ jste se dopracovali k dobrému vzdělání, slušné práci a důstojnému bydlení? Zkuste se narodit tam, mezi nimi, třeba jen pár set metrů od vašich dveří. Pohrdáte ze svého bezpečného, prodrátovaného, pojištěného světa těmi, kdo potřebují „berličku“ zvanou náboženství? Zkuste bez ní zvěstovat civilizaci, ohleduplnost a lidskost tam, kde žádná jistota není a homo homini lupus se jeví jako jediná strategie přežití. Nebo zkuste bez víry, jen silou vydolovanou z dobroty vašeho hrdě materialistického ega, kousek po kousku přetvářet k lepšímu svět pro stovky cizích bytostí, které vám za to často ani nepoděkují a občas na vás vezmou sekeru. — Ano, asi by se dalo tu a tam krátit nebo zavrtat hloub do povah a motivací, ale hvězdičky kvůli tomu srážet nebudu. Tady je potřeba jen tiše smeknout, případně vzít na Všechny moje děti vaše vlastní děti, aby včas zahlédly hloubku lidské bídy existující tady a teď, a taky jedinečný obraz lidské, nebo spíš nadlidské, lásky. (30.07.2014)

A opäť prišlo aj na obľúbenú tému Slovenských filmárov a tak tu máme ďalší počin ohľadne rómskej menšiny a jej života. Film Všetky moje deti (2013) približuje ako je zvykom utrápený život našich spoluobčanov. Tento krát je ale dokument okorenení aspoň akou takou pracovnou výzvou pre týchto občanov, akýmsi nasmerovaním, keď ich životné cesty a začlenenie riady pomocník boží, farárko z blízkeho okolia. /videl v kine: 40%/(filmový festival Cinematik 2014) (13.09.2014)

Nádej. Že z tohto bludného kruhu možno existuje cesta. Nádej, že stále sú ľudia, ktorí sa snažia a skúšajú a nádej, že čoraz viac ľudí aj z väčšinovej spoločnosti to nebudú vidieť čiernobielo. Sú ľudia, o ktorých životnom diele by sa mali točiť filmy a Marián Kuffa podľa mňa medzi nich určite patrí. Aj keď ani on určite nie je iba čiernobiely. (24.09.2014)

Velmi zajímavé nahlédnutí na východ Slovenska do života v zapadlé romské osadě. Obdivuju faráře, který bojuje jako lev, aby cigány naučil trochu pracovat a budovat svoje okolí, ale bohužel jen s malým úspěchem. Ukazuje se, že cigáni jsou prostě dělaní jen na tancování, rozmnožování a kradení. Čest výjimkám a čest faráři - je to bojovník s velkým srdcem i odhodláním. (30.12.2014)

Je to chyba většinové společnosti. Romídci jsou oběti a zaslouží si naší péči. Jen mě překvapují naše multikulturní (české, slovenské) sluníčka, že nepomáhají na místě, či alespoň nesponzorují početné rodiny. Pro uprchlíky by se přetrhli, ale že mají Afriku kousek od Tater, to je jaksi netankuje. Jinak filozofovat o pomoci a její praktické/morální využitelnosti není nutné. Stačí sledovat udřeného faráře, který s dobrým úmyslem je využíván těmi, co si to nezaslouží (čest výjimkám). Tohle nevyřeší žádné státní zřízení, církev ani zázrak...66%. . PS1: Pan Kuffa je čistokrevný světec. PS2: Cikáni mají dar dekonstrukce, což už předurčuje jejich bytí. (02.02.2016)