On ve strašidelném domě

Jako ostatní Lloydovy grotesky je i tato zprvu pomalejší a příběhovější. První dvě třetiny sázejí hodně, což je pro Lloyda také typické, na slovní humor. Koncentrace gagů stoupá teprve s blížícím se klimaxem, který připomíná hranou verzi Scooby-Doo (a stejně jako ve Scooby-Doo je vše racionálně vysvětleno). Jako bonus často citovaný záběr se zježenými vlasy. (08.11.2009)

I'VE LOST ANOTHER ONE OF THE ONLY GIRLS I EVER LOVED!!! Harold je prostě sympaťák a jeho sebevražedné pokusy stojí za to. Finále v domě plném "duchů", kde se všichni bojí všech také tak. Harold na chvíli ukáže i svou statečnost, akorát pod tou peřinou do které mlátí tyčkou je jeho nevěsta. Chybička se vloudila. FAREWELL CRUEL WORLD!! (18.01.2017)

Harold by se rád zabil, protože ho zase opustila jeho další jediná dívka, čehož využije okolojdoucí advokát a nabídne mu manželství s neznámou dívkou, která by díky tomu získala dům. V tom ale podle všeho straší, a tak se novomanželé musí postavit strašidlům, aby se nakonec dozvěděli, jak se ten druhý vlastně jmenuje. Úžasné gagy, skvělé nápady. (18.03.2023)

Lloyd prostě asi potřeboval vyzrát a ucelenější delší (příběhem, zápletkou) komedie mu sedí mnohem lépe, než krátké jednorázové ztřeštěné grotesky. Haunted Spooks je výborná komedie plná zábavného humoru, komična, dobrých triků (ze zježených vlasů mi fakt spadla brada) a až pohádkové krásy Mildred Davis. Kromě toho, je to první tak starý film, v němž jsem viděl hrát černochy a černošky (strachem tancující černoch je hodně zábavný, stejně tak i ten malý černošský klučina) a to určitě mile potěší. (05.05.2010)

Po první (a z mé strany) vlažně přijaté grotesce Jeho výsost Lišák se mi Strašidelný dům jevil jako perfektní a svižná zábava, která má ty správné grády. Všechno to bylo nádherně dynamické a zároveň komické, a ikdyž zápletka nebyla nijak převratná, tak i přesto jsem se pobavil - zejména při všemožných pokusech o sebevraždu. Zkrátka takhle bych si nějak představoval ukázkovou grotesku. (03.12.2011)