Stratené mesto Z

The Lost City of Z je složité k něčemu přirovnat. Občas jsem si vzpomněla na knihy Josepha Conrada, kde je důraz kladen na mysterii a ničivou sílu přírody; občas se mi vybavilo There Will Be Blood, které se také zaměřuje na lidskou posedlost; občas jsem si říkala, jak nezvyklé je vidět v kině film, kde vykreslení místa a času je důležitější než vykreslení člověka, který se jím pohybuje. The Lost City of Z nikam nepospíchá, a jak kamerou, tak i vypravěčským stylem místy působí dojmem, že ho natočil někdo v sedmdesátých letech a pak ho omylem zapomněl v archivu. A snad i proto mě tolik chytlo za srdce. (01.05.2017)

Za mě teda parádní dobrodružství, které mi chvílemi připomělo amazonské filmy Wernera Herzoga. Charlie Hunnam je skvělej. Charismatickej vůdce, dobrák, gentelman a správnej chlap. Pobavila mě ta konference, kde ohlašoval svoje nálezy a všichni se mu smáli a on se nenchal vyvést z míry. Dvě a půl hoďky mi utekly, jako voda. Btw překvapil mě civilní vousatej Pattinson. (30.07.2017)

Když se z úkolu stane životní cíl tak silný, že o tom dokáže vzniknout poutavé dobrodružné drama, aneb ještě stále existují historické příběhy, které jsou hodny zfilmování. Stopáž je tak slušná, že film stihne plynule přecházet hned z několika expedic zpátky do Anglie a naopak a stihnout ještě náhled na bitevní pole 1. světové války. Zatímco příběhově uplyne více než 20 let, touha hlavního hrdiny po nalezení bájného města Z roste až do samotného finále. Na závěr nutno říct, že jsem dlouho ve filmu neviděl tak příjemné herecké obsazení a hezké lokace bez digitálních efektů. (21.04.2017)

Bylo by to za čisté čtyři a možná bych uvažoval i o plném bodování, kdyby si film odpustil pár dialogů hodících se spíše do přednášek o politické korektnosti na úsvitu 21. století než do prostředí o 100 let staršího. Percy Fawcett byl sice znám tím, že s domorodci jednal mírně a respektem, ale rozhodně nevedl řeči zpohodlnělého intelektuála naší doby, který se džungli přiblíží nejvíce skrze obrazovku svého HD televizoru. Film si také události poněkud upravuje v zájmu autorova pohledu (např. poslední výpravy se účastnili tři muži, kromě Fawcetta a jeho syna ještě Raleigh Rimell, který ve filmu vůbec není zmíněn). Když se přes toto přenesu, stále The Lost City of Z zvládá být tou pravou dobrodružnou podívanou ze staré školy (tedy nezkaženou popkornovým Indijána Džounsem) o zaplňování bílých míst na mapě a pátrání po neznámém. Doma mám starou knihu ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů a během čtení o výpravách a dobrodružstvích známých i téměř neznámých mužů, kteří v průběhu tří tisíc let přispěli k poznání našeho světa, jsem zažíval stejné pocity jako u tohoto filmu. Jeho nejsilnějšími stránkami jsou prvotřídní hudba, vytříbená kamera, atmosféra a dobří herci (Patizón má ode mne opravdu palec nahoru). Je skutečně škoda, že podobných filmů vzniká takové minimum. Ještě jedno musím filmu přiznat, opět mi připomněl dle mého vůbec nejlepšího zástupce tohoto žánru, a to zde již uživatelem DaVid'82 zmíněné Měsíční hory. (18.08.2017)

Spíše The Lost City of F a jestli to F znamená Fawcett, nebo Family nechám na Vás, protože sám autor jako by to nevěděl.. V neměnné poloze ukotvený Hunnam, Pattinson s nalepenými vousy (aby byly jeho, musel by se přestat holit v šesti), rodící Sienna Miller (jediná postava, co opravdu přináší tolik skloňovanou oběť) a výlety jednoho sobeckého badatele za poznáním, které provází to nejhorší, co se může poznání týkat. Lhostejnost.. Gray na rozdíl od voru Fawcettovy výpravy nepředstíral, že pluje proti proudu, ale evidentně mu chyběly peníze, dramaturg a hlavně vize. A přitom se tolik nabízelo, aby se vydal podobnou řekou jako kdysi Coppola.. (26.09.2017)