X-Men: Prvá trieda

Občas příliš uspěchané, a proto místy až moc povrchní, ale pořád obdivuhodně zvládnuté popcornové potěšení. Vaughn je mistrem v tom, jak pestré a zároveň plné dokáže točit filmy. Efektní, nesmírně svižné i zábavné, přitom v těch jednotlivých scénách takřka dokonale zasyťující. Asi nikdo jiný neumí tak přesvědčivě přepnout z uvolněné tréninkové koláže do pocitově vyčerpávající psychologické scény a obojí naplno prodat během jedné jediné pětiminutovky. Sledovat Magneta i mladého Xavieraa v téhle podobě byla velká radost. 90% (02.06.2011)

ten pocit, ked si sadnete do kina a po dvoch hodinach z neho vyjdete nadseni, je na nezaplatenie. Cakala som naozaj vselico, ale ze to bude takto dobre rozhodne nie. Herecka ekipa na cele s Baconom, McAvoyom a Fassbenderom ma uchvatila, teda az na January Jones, ktora privela talentu nepobrala, a musim skutocne vzdat poctu Vaugnovi, ako sa vedel s hercami krasne "vyhrat". Mlady Profesor X vo mne vzbudzoval respekt, a myslim, ze to je skutocny uspech, ak sa to takto podari. Kazdopadne filmu nie je takmer co vytknut, vyborna hudba, vyborna kamera, skvele triky, ale poznate to, ze k dokonalosti predsa len nieco chyba. Mozno po druhom vzhliadnuti pridem na to, ze co, ale zatial davam skromnejsie hodnotenie. (09.06.2011)

Efektní, ale přirovnávat X-Men: První třída k Singerovi? Vystavění postav a mytologie povrchní a uspěchané (zrod a zánik Charlesova a Ericova přátelství během několika málo dnů, resp. měřeno stopáží, několika málo minut, připitomělé uvození postav Charlese a Mystique a jejich naznačený sourozenecký vztah atd.) a to žádné velkohubé řeči, jakkoliv výborně napsané i pronesené, nezakryjí. Z herců excelují navzdory rozsahu postav OPĚT výtečný Michael Fassbender a ZASE JEDNOU výtečný Kevin Bacon, James McAvoy bohužel trpí černobílostí své postavy a ostatní si zmínku snad ani nezaslouží. 70% (10.07.2011)

Začal bych vtipem: Víte, který X-Man má nejlepší schopnosti? Matthew Vaughn - umí točit skvělé filmy. ____ Velkým filozofickým tématem je čas. Podle svatého Augustina dokonce žádná definice času neexistuje a ve skutečnosti nevíme, co přesně čas je. Čas je velice zajímavý i z hlediska kinematografie, protože když se na všechny filmy, co kdy byly natočeny, podíváme skrze čas, zjistíme, že existují vlastně jen tři druhy filmů: (i) první skupina, do které patří First Class, nějakým způsobem kombinuje minulost s budoucností. First Class například jedinečným způsobem spojuje někdejší studenoválečné rozbroje s nedalekou budoucností genového inženýrství. Ten film si možná hraje na to, že se odehrává v nějakém konkrétním období, ale spíš dává dohromady minulost s budoucností, čemuž nasvědčují i karikatury politiků a vojáků na jedné straně vedle zcela plastických mutantů na straně druhé. Jsou to dva odlišné světy, dvě množiny, které někdo akorát splácl dohromady. Do stejného ranku patří většina scí-fek: nelze si nevšimnout, že většina velkých sci-fi filmů je zároveň neuvěřitelně nostalgická, třeba Gattaca, Počátek, Brazil nebo Blade Runner, což jsou všechno filmy, které nějakým způsobem propojují minulý noir s budoucí sci-fi. (ii) Nesmírně zajímavá je z hlediska času také druhá skupina filmů, která je opakem skupiny první. Sem patří konzervativní a „čisté“ pozdní snímky Eastwooda či Petera Weira nebo třeba Costnerův western Krajina střelců. Na ten se dá nahlížet dvojím způsobem: buďto jako na film, který zaspal dobu, protože přijít v době postmoderních žánrových her s něčím tak nostalgickým a zastaralým značí, že tvůrci jsou těžce mimo současné trendy, ovšem nabízí se tu ještě druhý pohled, který v tomto filmu vidí naopak ohlášení věcí příštích, kdy postmodernu nahradí něco klasičtějšího a filmy jako tento budou opět v kurzu. Nakonec na těchto sinusových cyklech je založen celý náš svět: pravice střídá levici, léto zimu, expanze kompresi, pokles růst, střídmost (renesance, klasicismus, realismus) živelnost (středověk, baroko, romantismus) atp. Proto je vždycky otázka, jestli u filmů jako Krajina střelců zaujmeme postoj „tento film patří do minulosti“, anebo „tento film ohlašuje budoucnost.“ Filmař, který točí v době složitých narativů lineární filmy, tak může být nazván konzervativcem i průkopníkem. Oboje varianty jsou možné (byť samozřejmě převažuje spíše první pohled, který takového filmaře posílá do starého železa). Lekce z předešlých řádek je, že neexistují filmy odehrávající se jednoduše v minulosti, současnosti, či budoucnosti. Věc je složitější. (iii) Třetí skupina, ta nejméně zajímavá, zahrnuje filmy, které se odehrávají v současnosti a jsou poplatné i jejím normám. Nemusí být vyloženě špatné, ale z hlediska času jsou jen málo zajímavé. Nejsou ani kombinací minulosti s budoucností jako první skupina filmů (aneb dualitou k jednotě), ani nerozlišitelným kmitáním mezi minulostí a budoucností (aneb jednotou k dualitě) jako ta druhá. (08.09.2011)

Po vsech tech pochvalnejch komentarich jsem byl docela natesenej a popravde receno, docela zklamani. Vaughn totiz misto nejaky akcni komiksovky predklada spis thrillerovy drama, coz by ani tak nevadilo, jenze je to bohuzel silne na ukor akce. Film se sice tvari, ze se furt neco deje, takze nuda fakt nehrozi, ale par tech zajimavejsich akci stejne uz clovek videl v traileru a z tohohle hlediska tak nema film moc co nabidnout. Nastesti je tu ale hodne povedenej pribeh, kterej dovysvetli veci, ktery byly v ostatnich filmech jen nakously, bohuzel ale sem tam i neco, co s ohledem na predesly dily nedava moc logiku. Nechybi ani nejaky ty humorny okamziky typu hlasek o Profesorovo vlasech nebo ve svy jednoduchosti absolutne genialni Jackmanovo cameo. Natoceny to je velice slusne, paradni kamera, jenze tady to zas srazej triky. Fakt bych necekal, ze u filmu tohohle kalibru budou triky jak z pet let staryho filmu. Celkove ale solidni zarez do X-Meniho univerza, navic se skvelejma hercema v cele s perfektnima zaporakama Baconem a Fassbenderem a super sympatakem McAvoyem, jenze vinou minima akce a nic moc triku to proste vic nez slabsi 4* neda. (11.07.2011)