X-Men: Prvá trieda

Začal bych vtipem: Víte, který X-Man má nejlepší schopnosti? Matthew Vaughn - umí točit skvělé filmy. ____ Velkým filozofickým tématem je čas. Podle svatého Augustina dokonce žádná definice času neexistuje a ve skutečnosti nevíme, co přesně čas je. Čas je velice zajímavý i z hlediska kinematografie, protože když se na všechny filmy, co kdy byly natočeny, podíváme skrze čas, zjistíme, že existují vlastně jen tři druhy filmů: (i) první skupina, do které patří First Class, nějakým způsobem kombinuje minulost s budoucností. First Class například jedinečným způsobem spojuje někdejší studenoválečné rozbroje s nedalekou budoucností genového inženýrství. Ten film si možná hraje na to, že se odehrává v nějakém konkrétním období, ale spíš dává dohromady minulost s budoucností, čemuž nasvědčují i karikatury politiků a vojáků na jedné straně vedle zcela plastických mutantů na straně druhé. Jsou to dva odlišné světy, dvě množiny, které někdo akorát splácl dohromady. Do stejného ranku patří většina scí-fek: nelze si nevšimnout, že většina velkých sci-fi filmů je zároveň neuvěřitelně nostalgická, třeba Gattaca, Počátek, Brazil nebo Blade Runner, což jsou všechno filmy, které nějakým způsobem propojují minulý noir s budoucí sci-fi. (ii) Nesmírně zajímavá je z hlediska času také druhá skupina filmů, která je opakem skupiny první. Sem patří konzervativní a „čisté“ pozdní snímky Eastwooda či Petera Weira nebo třeba Costnerův western Krajina střelců. Na ten se dá nahlížet dvojím způsobem: buďto jako na film, který zaspal dobu, protože přijít v době postmoderních žánrových her s něčím tak nostalgickým a zastaralým značí, že tvůrci jsou těžce mimo současné trendy, ovšem nabízí se tu ještě druhý pohled, který v tomto filmu vidí naopak ohlášení věcí příštích, kdy postmodernu nahradí něco klasičtějšího a filmy jako tento budou opět v kurzu. Nakonec na těchto sinusových cyklech je založen celý náš svět: pravice střídá levici, léto zimu, expanze kompresi, pokles růst, střídmost (renesance, klasicismus, realismus) živelnost (středověk, baroko, romantismus) atp. Proto je vždycky otázka, jestli u filmů jako Krajina střelců zaujmeme postoj „tento film patří do minulosti“, anebo „tento film ohlašuje budoucnost.“ Filmař, který točí v době složitých narativů lineární filmy, tak může být nazván konzervativcem i průkopníkem. Oboje varianty jsou možné (byť samozřejmě převažuje spíše první pohled, který takového filmaře posílá do starého železa). Lekce z předešlých řádek je, že neexistují filmy odehrávající se jednoduše v minulosti, současnosti, či budoucnosti. Věc je složitější. (iii) Třetí skupina, ta nejméně zajímavá, zahrnuje filmy, které se odehrávají v současnosti a jsou poplatné i jejím normám. Nemusí být vyloženě špatné, ale z hlediska času jsou jen málo zajímavé. Nejsou ani kombinací minulosti s budoucností jako první skupina filmů (aneb dualitou k jednotě), ani nerozlišitelným kmitáním mezi minulostí a budoucností (aneb jednotou k dualitě) jako ta druhá. (08.09.2011)

Singerova elegance a cit spojený s akční megalomanií Ratnera. Jsou tam okamžiky, kterým bych se na papíře smál a ťukal si na čelo, ale při sledování těch pohyblivých obrázků mě to ani zdaleka nenapadlo. Kdo by řekl, že byla studená válka tak nehorázně hot & sexy. PS: James McAvoy měl ale těžkou pozici proti neustále "magnetickému" Fassbenderovi... PPS: Matthew, kvalitu si zvládl, teďka jen vytáhnout dost dolarů z kapes diváků... (02.06.2011)

Možná by se nemělo hodnotit hned při vyjití z kina, ale tohle je prostě pecka. Vaughn zvládá jak Singerovo hledání sebe sama, tak i kick-assovský popcorn na jedničku. Je asi pravda, že to mohlo být víc retro, ale to jen těžko jde brát jako výtku. Není to dokonalý film, ale to nepotřebuje, když si vystačí i takový, jaký je. A snímek natočený se zápalem a pár chybami je lepší než nějaké vykalkulované, technicky dokonalé kusy mramoru. Rád si nadhodnotím a přihodím i tu pátou hvězdu. (30.05.2011)

MUTACE BYLA HLAVNÍ HYBNOU SILOU EVOLUCE POČÍNAJE JEDNOBUNĚČNÝMI ORGANIZMY NA TÉHLE PLANETĚ. DÍKY MUTACI SE VYTVÁŘÍ NEKONEČNÁ ŘADA VARIACÍ DRUHŮ NAPŘÍČ GENERACEMI....... /// Obdivovatelé genetických mutací či evoluce lidskýho genomu (stejně jako Frankensteinova monstra) prožijí další orgasmus. ,,NEJSI SÁM!“ (Já vím, já vím!) Banda neprověřenejch zrůd se v dresech CIA vydává bojovat proti Kubánský raketový krizi. (Co jste si upekli, to si taky sníte! To ,,TADY“ nebylo!) X-Meni jsou zábavná jednohubka, od který očekávám mutantí podívanou plnou ovládání hněvu a probouzení schopností. I v tomhle směru je to téměř dokonalost, jen mi chybí víc ,,uvěřitelnosti“. Já vím, já vím! VĚŘIT X-MENům? V prvních dílech rozhodně, ale tady ty děti..... Já vím, já vím! MUTANTI S HRDOSTÍ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci poprvé slyšet: ,,Je mi líto, ale nechceme oba stejnou věc“. 2.) Mám rád, když ponorky lítaj stejně vysoko jako letadla. 3.) K tomuhle filmu nepotřebuju důvody! 4.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ * (29.08.2011)

Hele, nikdy jsem nebyl fanda X-MENů, ale tohle se mi fakt líbilo. Inteligentní a chytlavý retro komixák s dobrými herci, hlavně hodně frajerským Fassbenderem (mám ho čím dál radši). Jenže co se s tím stalo v poslední třetině/čtvrtině? Laciná akční ptákovina (kostýmky, sekundární mutantí zbytečňáci, vymaštěný souboj nad Atlantikem), která mi úplně zrušila předešlý velmi dobrý dojem. Přitom to zasazení děje do Kubánské raketové krize vypadalo tak nadějně... (31.08.2011)