Single Man

Z eufórie rychle do pesimismu, rychlostí... dejme tomu; metelesku-blesku. Kdyby někdo nahrával mé já, kterak sleduje film od muže pro muže, může se domnívat, že mi šiblo. Otáčivá židle vzala (skoro) za své, nebýt mé nebývalé náklonnosti k artovým snímkům, což Single Man -podle mého laického oka- zřejmě je. A já, ač nerad flušu proti větru, sbírám odvahu na to, abych odhodlaně zvedl palec hore s tím, že za pár let možná porozumím, leč má nynější teen imbecilita mi nedovoluje oduševnělejší komentář, než je tento. Proměnlivost barev, která ponouká k totálnímu zvednutí koutků (zářivější barva = životní nádech) je úplně stejná jako u mě, což je o to komičtější, když si uvědomím, že láska, podle mě, neprochází žaludkem, ale třesoucíma se rukama :) Firth, který připomíná maestra Mastroianniho té doby, byl nadzemský. Scény, kdy se svým žákem seděl u pivča a rozjímali, byly very nice. A i když háv pe..pe..pe (sakra, to slovo mi nejde přes klávesnici) pesimismu převládl nad Georgem, nemůžu zakončit komentář jinak než slovy: Carpe diem!!! 80% (09.05.2010)

Hodně zajímavý snímek. Je hrozné, když někdo ztratí to, co ho celý život naplňuje. Colin Firth předvedl opravdu úchvatný výkon. Úplně jsem se do něj vžila stejně jako do celého děje, který mě pohltit a nutil mě zapojit mozek. Julianne Moore je pro mě ohromná herečka, která mě vždy upoutá a něčím překvapí. Škoda jen, že tam Matthew Goode moc nebyl. Jediné co bych vytkla je ten nejmenší chlapský zadek co sem kdy viděla, který vlastní Nicholas Hoult, který byl extrémně přeslazený - což je mínus. Něco mi tady chybělo, nevím co, možná nějaká větší akce, nebo trochu jiná atmosféra, ale i tak kvalitní film. A ještě musím pochválit vynikající konec! (03.06.2012)

Sentiment Falconerových vzpomínek i náhlého vzplanutí na prahu naprosté a zničující samoty je přeci jen ve výsledku snesitelný i v mezích možností sugestivní. Fordův snímek by potřeboval méně módního návrhářství a více poetičnosti. Pro všechnu vizuální aranž a učesanost totiž Fordovi před kamerou paradoxně poněkud uniká to, čeho v sobě má Firthův hrdina na rozdávání – impulsivnost, nadhled a neokázalou tragiku. Jakoby se skutečný člověk potýkal s nažehleným manekýnem a síla příběhu mezi tím vyvanula do plakátové strnulosti. (11.07.2010)

Není nad dramata, které z počátečního slibného příběhu vykřesají dokonale uvěřitelný a psychologicky hutný vhled, se kterým se ztotožní každý z nás. Protože stejně jako George máme všichni strach a stejně jako on jsme všichni součástí nějaké více či méně viditelné menšiny. Právě klíčový monolog hlavního hrdiny z úvodu dává vědět, že tohle hledání, podpořené překvapivě přesně padnoucím Firthem a Korzeniowského srdce lámající hudbou, tne do živého bez okolků. Onu přímočaře dokonalou barevnou hru emocí, kterou Grauova kamera bere až na samou hranici, by Single Manovi mohly závidět mnohem ambicióznější pokusy. (04.12.2017)

Po dlouhé době opravdu kvalitní film, ve kterém se Colin Firth objevil, jen si říkám, jestli už nadosmrti bude hrát homosexuály :-)). Ale teď k filmu. Jde o pohled do života člověka- homosexuálního profesora George F., který ztratil vlastně jediného opravdu blízkého člověka a celý děj se odehrává v jednom dni, ve kterém se George pokouší zprovodit ze světa a současnost se prolíná s jeho vzpomínkami z minulosti. Film není ani tak vyjímečný dějově, to už tu opravdu párkrát bylo, ale svým zpracováním, co se týče výtvarného pojetí, střihu, nádherné hudby a hlavně skvělého herectví hlavního protagonisty, který si podle mě toho Oscara tady zasloužil. (09.05.2010)