Pěst legendy

"Co je to za styl?" "Neptej se, když vyhraju, je dobrý." Zajímavé spojení sociálně-politické kritiky, antinacionalismu a v podstatě antirasismu, romeovské romantiky a geniálního kung-fu. Díky tomu i ty části mezi dechberoucími souboji byly fajn. A úplně nejlepší byl ten závěr. Mohli cvičit umění boje jak chtěli, na konci stejně sundal pásek a nařezal mu s ním. (07.09.2014)

Možno najlepší kung-fu film 90-tych rokov 20.storočia, v ktorom sme svedkami konfrontácie kung-fu vs. karate. Stíhačka Li v najlepšej forme vzdáva hold Bruceovi, pričom efektne (a aj efektívne) láme hnáty, facká opaskom a nemusí pri tom ani lietať. Príbeh je klasicky len nezáživný balast, ktorý nikoho nezaujíma, ale beztak je to kultová záležitosť. (12.11.2008)

Stejně jako už před ním jiná Hong Kongská magastar Jackie Chan, rozhodnul se i Jet Li vzdát čest legendě svého žánru Bruci Lee, tím, že natočí svou vlastní verzi jeho největšího hitu - "Pěst plná hněvu" z roku 1972. Ale jelikož Jackieho pokus o přímé pokračování natočený v roce 1976 nedopadl nijak valně, vydal se Jet poněkud jinou cestou a to cestou volného remaku. A jak tento remake dopadl? Předně je na něm znát, že od původního filmu už přeci jen utekla nějaká ta dékáda, vytratila se (téměř) věškerá jeho naivita (třeba jako když se Bruce převlékal za elektrikáře, šplhal po sloupech vysokého napětí a opravoval telefony) a i celý příběh dostal mnohem komplexnější a reálnější podobu. Na Japonce už tady není pohlíženo jenom černobíle jako v předchozích filmech, ale naopak se mezi nimi najdou i smysluplní jedinci schopní úcty k jinému národu a už samotný fakt, že je Jetova postava zamilovaná do japonské dívky, vnáší do příběhu zcela jiný rozměr. Příběh se sice znovu točí okolo okolo vzájemné nevraživosti mezi Číňany a Japonci, ale rozhodně to není taková vata jak tady všichni tvrdí (je zajímavé, že ti stejní lidi, kteří si tu na to stěžují dají klidně stejné nebo i vyšší hodnocení třeba Bruceově "Cestě draka", která je už opravdu výmaz bez jakýchkoliv skrupulí) a aspoň se místy dozvíme něco o čínské kultuře. Souboje jsou jak už jsme u Jeta zvyklí na špičkové úrovni (Yuen Woo-ping), kosti křupou ostošest, dočkáme se konfrontace různých stylů, pásku použitého jako nunchacky a taky efektního souboje s japonským "terminátorem" na závěr. (02.10.2007)

Tento remake původního Fist of Fury s Brucem Lee je asi lepší. To ovšem neznamená, že se Fist of Legend vyhnulo nudě mezi bitkami, ale furt je to menší nuda a méně debilní dialogy a hlavně herci než ve Fist of Fury. Jeta Li mám opravdu hodně rád ale Bruce je prostě Bruce a navíc tady si v bitkách 100% občas vypomohli lanama (jestli ne tak smekám). Ve Fist of Legend opravdu hodně dělá hudba která se tam opravdu hodí a taky hlavní bossák kterej je sice spíš komickej ale má skvěle nezničitelnou hlavu. Tam kde Bruce Lee používal nunčaky si Jet Li vystačí s řemenem a povim vám, že bych od něj nechtěl dostat pětadvacet na holou. Pro příznivce kung-fu filmů je Fist of legend příjemné strávení času. (27.06.2005)

[1,5*]     "Boli sme obaja v posteli, ale nespali sme celú noc." "Ak ste nespali, tak čo ste potom robili?"     Dosť zbytočný remake, ktorý prevára už aj tak slabučký čajík (ten však mal aspoň ešte aké také čaro). Jet "Kamenný ksicht" Li ma nikdy príliš nebral a jeho hrdinovi sa navyše dá ťažko fandiť, keď pôsobí takmer celý film ako nejaký nezničiteľný terminátor (zabrať dostane až v poslednom súboji). Dej, postavy i dialógy sú prihlúple (ako taká ukážka horeuvedený citát), herci sú toporní (priam zúfalá je v tomto smere tá japonská frajerka), v tomto sa oproti originálu vôbec nič nezmenilo. K tomu je tu ešte vtieravá, presladená hudba, ktorá s k dianiu príliš nehodí. Dúfal som, že si vychutnám aspoň tie súboje (však o iné nejde, že?). Mňa ale nebaví choreografia s mottom "extra rýchlo, extra surovo", bez nejakej elegancie a bez humoru, takže som nebol uspokojený ani v tomto smere (až na nejaké záblesky pri súboji so starším majstrom japonského klanu). Pookrial som až pri záverečnom súboji so "žulovým" Japoncom, obzvlášť pri použití opasku proti meču. Možno by som aj bol v hodnotení trošku blahosklonnejší, keďže ide proste o hongkonské kung-fu béčko, lenže už som videl, že aj takýto žáner sa dá nakrútiť neporovnateľne kvalitnejšie (napr. Ip Man (2008) a jeho pokračovania). (16.02.2024)