Vetřelci a volavky

Co zbylo z rozsáhlých komunistických plánů estetizace českých sídlišť a veřejných prostranství? Podivuhodný svět normalizačních soch a plastik v dokumentárním filmu Rozálie Kohoutové.

V 70. a 80. letech minulého století prožívalo české sochařství pro veřejný prostor neobyčejný rozmach. Sochy a plastiky se staly povinnou výbavou nových sídlišť, poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků i administrativních budov. Snad nikdy v našich dějinách nebylo uspořádáno tolik soutěží na umělecká díla, jež měla zkrášlovat a esteticky oživovat veřejná prostranství. Stát takto zajišťoval lukrativní práci vystudovaným sochařům, čímž si chtěl získat jejich loajalitu a zároveň je využít ke své vlastní propagaci.

V jakém stavu jsou normalizační sochy a plastiky dnes a jak se proměnilo jejich okolí? Dokumentární film Vetřelci a volavky pátrá po historii jednotlivých děl a po osudu jejich tvůrců. Ukazuje se, že v záplavě nevkusných skulptur a kýčovitých výtvorů nalezneme i kvalitní realizace renomovaných tvůrců, kterým se tu a tam podařilo získat nějakou státní zakázku. Jsme dnes schopni tato umělecká díla poznat a ocenit? A jak se proměnily naše představy o veřejném prostoru za uplynulých dvacet let? (oficiálny text distribútora)