Päsť plná hnevu

Nejlépe hodnocený  film jednoho z nejtalentovanějších kopáčů všech dob a jeden z vůbec prvních, který jsem v dávných dobách videa a jednohlasého dabingu pod názvem Zběsilá pěst viděl.   Povedený začátek s provazci deště na pohřbu prakticky vzápětí Lo Wei pohřbí ve schematickém a de facto nesmyslném scénáři  valné většiny tehdejších hongkongských bojových filmů o znepřátelených školách bojového umění, velkém prostoru pro herecké a komické   "nadání"  své největší hvězdy, tedy božského Bruce a třeba jeho  "romantické blouznění"  bylo skutečně na pěst plnou hněvu  a ve své podstatě na diváka nečeká ani žádná přehršel ukázek bojového umění. Na druhou stranu tu to málo vyčnívá nad všechny jiné filmy mistra Lee, co do choreografie je to  totiž konečně i pastva pro oči a ne jen  " aíííí, kop a konec".  Na víc než na tři ale zase jít prostě nelze. (09.02.2023)

Bohužial budem tentokrát kritickejší. Čo som odpustil Ceste draka tu už neodpustím. Žiadna pamätnejšia scéna a nudný rozťahaný jednoduchý dej podaný dosť neprofesionálne. Herecky dosť chabé a Lee tiež nijak výnimočný. Jeho škrekot je v originále síce zaujímavý, ale zrejme ma v ďalšom filme omrzí. Súbojov je dosť málo a nie sú príliš zaujímavé, čo je v takomto filme škoda. Je to medzi 2* a 3*. 48% (25.01.2009)

Japonci tu vypadají jako Číňani v kimonu, romantické scény jsou úsměvné, až trapné (vlastně mě většinu filmu napadalo, jestli k němu vůbec někdo napsal scénář) a herci dělají všechno možné, jen nehrají... Film od podprůměrnosti nezachrání ani Bruce Lee, jelikož jeho výkon, v porovnání s ostatními klasickými filmy, je opravdu žalostný. Potěší snad jen úvodní titulky ve stylu Andyho Warhola, docela povedené kulisy (celý film byl natočen v jednom studiu, což je dost vidět, ale mě se to kupodivu líbilo) a extrémně nakažlivej soundtrack (skládá z jediného hlavního tracku opakujícího se po celou dobu filmu), kterej jsem prostě nedostal z hlavy. (16.02.2008)

O tomhle filmu se často mluví jako o nejlepším Bruce Leeho filmu, já si to však nemyslím. Ze čtyř filmů, které dokončil, je Fist of fury rozhodně nejvíc poplatná HK kung-fu produkci – jedná se o souboj dvou různých škol, okořeněný ještě o rivalitu mezi Japonci a Číňany, což byla tehdy poměrně časté téma bojových filmů. Ve filmu není ani špetka humoru, který se v obou pozdějších Leeho filmech docela osvědčil (hlavně ve Way of the dragon), a sází se tu spíš na emoce, dramatičnost. To nějak nevychází – film působí často dlouhavě. Další problém jsem měl s chápáním Leeho postavy – ten tu hraje nejlepšího žáka svého Mistra – když učitele zabijí, žák nevidí jinou možnost než pomstu. Lee se tak mění ve vraždící stroj, který dřív mlátí než přemýšlí. Postava tedy není záporná, ale vzhledem ke svému běsnění ani kladná. Člověk pak přemýšlí jestli mu má v soubojích fandit, když ví, že proti Leemu nemá nikdo šanci – on to taky ví – a kosí jednoho za druhým. Myslím, že tu pak dochází k jakémusi rozporu, který, alespoň ve mně, vyvolává jakousi netečnost k tomu, co se dál stane. Scény soubojů jsou jinak samozřejmě perfektní. (12.09.2005)

Jsem velký fanda bojových a kung-fu filmů, ale styl karate mě nezaujal a proto tak nízké hodnocení. Navíc, neskutečně nudný příběh, který je založený jen na jedné jediné věci, pomstít smrt svého učitele. Jenže takových už tady bylo a nutno říct, že v mnohem lepším a hlavně záživnějším pojetí...viz. J. Chan. Pamatuju se, že jako malý kluk jsem B. Leeho "žral". Teď se jen podívám, zavzpomínám a nahraju jej svojí babičce, té se jistě bude líbit:-)(a to fak nekecám)35% (14.06.2008)