Turínsky kôň

Ak si ešte niekedy budem chcieť sprítomniť Nietzscheho obraz slabého nihilizmu, obraz tých jeho posledných ľudí, a víziu odcudzeného sveta neskorého kapitalizmu, v ktorom už na ničom nezáleží, z ktorého postupne vyhasína všetko teplo a rozplýva sa do série automatizovaných úkonov, pustím si toto strojovo presné a totálne tragické tápanie v bezčasí. Nevyčerpal sa svet a ani Boh, vyčerpali sme sa my sami, celá naša civilizácia, pre ktorú sa slovo pusta tak prekrásne hodí. Vytratila sa predstava, vízia, cieľ, zostal len čoraz prázdnejší a pustejší hypermoderný klokot obrazov, ktoré už o ničom nevypovedajú. A v neposlednom rade je to aj existenciálna metafora pre nás samotných. Ozýva sa tu niečo zo Sizyfa. Pokusy o únik sú rovnako bezvýsledné ako všetko čo robíme. Vytratilo sa tu však aj to hrdinstvo, ktoré jedincovi ešte vdýchli 40. roky a zostalo len prosté tartarovské váľanie kameňa vpred. A púšť naďalej rastie. Vytratili sa aj tie Rilkeho stopy a ani žiadny Heideggerov Boh nás nemôže zachrániť, pretože sme ho zabili. Všetci sa na krídlach temnoty vezieme v ústrety nevyhnutnému zániku. Nastáva vek Dostojevského koňa, ktorého sedliak bičuje po plačúcich očiach, vek šialenstva zo sveta. Ale možnože nie. Možno je to len memento a my sa mu ešte môžeme vyhnúť. Možno len treba znova zapáliť plameň, nech už si pod tým predstavujeme hocičo. (27.08.2021)

Geniální - ale rozhodně úplně jiným způsobem, než jsem to od Tarra očekával. Je to úplně někde jinde, než jeho předchozí snímky. A Miroslav Krobot tam nakonec vůbec nehraje. - - - Jediný Tarrův komentář k Turínskému koni, který před plátnem řekl, byla věta: "It´s done". Načež se usmál a odešel :) A lepší tečku za svým dílem mohl asi těžko udělat. - - - To se to teď bude krásně psát, když máme jeho dílo tak pěkně uzavřené :) - - - P.S. Nevím, jak tomu bylo jinde, ale na druhé terase Berlinale Palast odešla během filmu minimálně polovina lidí. (delší komentář bude později) (16.02.2011)

Možná, kdyby to bylo kratší a víc se tam střílelo... Kdyby se tam víc něco řešilo, kdyby bylo pro mě jasnější, kdo je padouch a kdo hrdina. Kdyby alespoň na pár vteřin někde ukázali (ženská) prsa, kdyby třeba někdo někam spadl nebo pustil pšouk... Jo, je to samé kdyby, ale kdyby to tak bylo, určitě bych se dokoukal do konce. (17.04.2013)

Nemyslím si, že bych byl jen mainstreamově založený. Jsem schopný se podívat na jakýkoliv film. Ať už mainstreamový nebo umělecký. Každopádně u těch uměleckých se mi těžko hledá nota, která by mi sedla a tak ten film většinou sejmu. Jednou v noci jsem nemohl usnout a tak jsem si pustil Turínského koně. Zajímalo mě, jak takový film, o kterém na ČSFD mluvili jako o jednom z nej filmů pro rok 2011, asi vypadá. A vypadá dost divně. Těžko se to popisuje. Moc se nemluví, prostředí mluví samo za sebe. Podle mě každý má v sobě něco, co ho dokáže i na takových filmech zaujmout. U mě to byl třeba Stalker, který se mi líbil a popravdě taky přesně nevím co. Turínský kůň je dost podobný a nedokázal jsem ho vystát. (19.02.2012)

Mám rád filozofiu, Nietzscheho mám načítaného (z časti pochopeného:), mám rád filmový a tématický fatalizmus, symbolizmus, mám rád veľké témy, milujem poetiku napr. Tarkovského filmov atď, atď. Turínskeho koňa sprevádzali veľké očakávania... Vlastne sa týmto všetkým snažím zbaviť "viny" za to, že ma Turínsky kôň "nezasiahol" a to hlavné, čo ostalo je nádherne doomová atmosféra a stupňujúca sa bezvýchodiskovosť. Filozofický backround a myšlienka tak v mojich očiach veľkou mierou zatienila Tarrovovo prevedenie... (26.03.2012)