Železný stisk

Takový typický sedmdesátkový Eastwood u kterého jsem s překvapením shledal, že ho nemám okomentovaný. Tempo jako obvykle není bůhvíjaké, ale kdo je fanouškem filmů z této doby tomu to překážet nebude. Pravda i já mám vůči Sondře Lockeového stran herectví jisté výhrady, ale chápu, že jako tehdejší Clintova manželka měla své jisté. Naštěstí tu trochu nevyrovnanou první polovinu zachrání spektakulární finále a ať už za něj nebo prostě z nostalgie tu čtvrtou hvězdu přidám.70% (18.01.2022)

V podtitulu Železného stisku by mělo stát: "Film, při kterém bylo vystříleno více kulek než v obou světových válkách dohromady." Věřím, že ty všudypřítomné deště střel byly myšleny jako výsměch všem agresivním filmům (bojím se říct skutečnosti), v nichž se nejdříve střílí, a poté zase střílí. K téhle kriminálce postavené na struktuře road movie s mnoha dílčími epizodami to celkem sedí, prostředí Arizony a Nevady mám navíc strašně rád, takže menší chybky odpouštím a jdu opět hrát hrát GTA San Andreas (nedivil bych se, kdyby zdánlivě sebevražedná Eastwoodova mise insirovala právě tvůrce této hry). (24.08.2012)

Clint, Sondra, úchvatný heroický plakát od Franka Frazetty a absurdní finále s obrněným autobusem projíždějícím kordonem uniformovaných policistů a rozstříleným na sračky. Clintovy filmy se Sondrou Locke (jeho dlouholetou přítelkyní) jsou kapitola sama pro sebe. Locke nevypadala kdovíjak dobře a ani to nebyla žádná velká herečka a jen Clint ví, proč s ní hrál v celkem 6 filmech. A jen Clint ví, proč neudělal z GAUNTLETU další sequel DRSNÉHO HARRYHO. Každopádně jde o typické eastwoodovské akční béčko 70. let, s jednoduchým fajn námětem (připomínajícím námět posledního Harryho), průměrným scénářem a režií a dostatkem akce (pěkná havárka helikoptéry), ne už tak úderných eastwoodovských dialogů a hlášek. (10.01.2007)

Nesmírně zábavná sebeparodická variace na Dirty Harryho. Nahláškovaná až po okraj a s množstvím groteskních postaviček (démonizovaný zkorumpovaný komisař, prosťoučký dobrosrdečný parťák, bodrý policista chlípník či zastydlí hippies na motorkách), kterým vévodí vyhořelý a tak trochu natvrdlý detektiv Ben Shockley dospívající k životně rozhodujícím zjištěním jen za pomoci oprsklé prostituující mužatky ztvárněné roztomile přehrávající Sondrou Locke. Příběh i přes svou zdánlivou naivitu a plochost výborně funguje, dokonce je místy i celkem přesvědčivě dojemný - především ve vyobrazení přirozeně sílící vzájemné nákonnosti mezi hlavními protagonisty, vznikající v těch nejnepříhodnějších podmínkách, a v jejich romantických vizích společné budoucnosti. Závěrečné Eastwoodovo heroické gesto vstříc jasné smrti působí trochu jako z nějakého historického spektáklu, ovšem není ani zdaleka nechutně patetické, nýbrž je krásnou ukázkou bláhové odhodlanosti a nezlomnosti lidmi a životem zklamaného a zrazeného hrdiny v moderním světě. Zajímavé a netradiční je, že Eastwood za celý film nezastřelí jediného člověka a vlastně zde nedojde ani k jakékoliv přestřelce - veškeré akční pasáže sestávají z honiček v různých dopravních prostředcích a z několikaminutových scén totálních destrukcí aut, vrtulníků, domů a autobusů. Eastwoodovky, především ty šedesátkové a sedmdesátkové, jsou jednou z mých největších filmových lásek už od raného dětství a tahle patří k mým nejoblíbenějším - proto, a mimojiné i protože z tohoto filmu pramění moje dlouhodobá iracionální obsese Phoenixem, ji neobjektivně hodnotím takto vysoko. (06.04.2013)

Mohl to být Jeden mezek pro sestru Augustinu, jenže to by sexuální kovboj musel mít se sukněmi jiné záměry, než se začít pod ně schovávat.. Někde od setkání s motorkáři v poušti to začne vršit jednu hrůzu za druhou (útěk před vrtulníkem se zřejmě nevidomým střelcem, šíleně zrežírovaná rvačka ve vagónu, Shockleyho vylívání srdíčka v motelu), ale to vše je jen slabý odvar proti velkému finále. To do města Phoenix totiž přijede pouť včetně střelnice a komediantů.. Těžko v Clintově režijní filmografii najít něco, co by bylo takhle mindless.. (24.08.2022)