Hunderennen
Réžia:
Bernard ŠafaříkHudba:
Vlastimil TřešňákHrajú:
Josef Charvát, Pavel Landovský, Nina Švábová, Sabine Rasser, Walo Lüönd, Caroline de Ramm, Petr Feyfar, Michael Schacht, Sonja Bosshardt, Věra Vlasatá (viac)Obsahy(2)
Pavel Landovský a Josef Charvát v hlavních rolích tragikomedie o životě českých emigrantů. Malíř Rek se protlouká v Basileji jako příležitostný autor plakátů a portrétista čtyřnohých miláčků; ponižující práce v nepřátelsky naladěném prostředí ho skličuje, ale nezbavuje ho sebeúcty a vědomí hodnot. Rekovým protipólem je jeho kamarád Láďa Lapák, věčný organizátor a obratný pragmatik, který je sice bezpochyby úspěšnější, ale vede prázdný a bezduchý život, je to právě on, kdo čas od času obstará Rekovi nějaký kšeft (např. práci šoféra ve své firmě pro odvoz opilců z večírků vlastními auty až domů). Exil je pro zneuznaného výtvarníka krušný, návštěva bývalých přátel, kteří si na Západ vyrazili na dovolenou, ho však utvrzuje v tom, že doma by bylo ještě hůř.
Hraný celovečerní debut Bernarda Šafaříka pojednává s tragikomickou nadsázkou o životě českých emigrantů ve Švýcarsku. V hlavní roli excelují režisérův přítel Pavel Landovský a český emigrant žijící v Německu Josef Charvát. Film byl vyznamenán na mezinárodních festivalech v Mannheimu, Saabrückenu a Amiensu a promítal se mimo jiné i na prestižních přehlídkách v Torontu, San Sebastianu a Locarnu. V Československu měl premiéru až v roce 1990.
Šafařík sám na jaře roku 1968 odešel do Švýcarska, kde získal politický azyl. Studoval na univerzitě v Bazileji dějiny, literární vědu a filozofii, ale postupně jej upoutával film. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let natočil několik desítek experimentálních krátkých filmů z oblasti moderního umění. Po Psích dnech z roku 1983 se tématu emigrace věnoval ještě v nadcházející dramatické romanci Chladný ráj, uvedené o tři roky později. Oba snímky realizoval ve vlastní produkci a z podstatné části za své vlastní finance.
(Česká televize)
Recenzie (22)
Nekonformnému maliarovi Charvátovi sa žije ťažko v každom štátnom zriadení, v ČSSR maľuje propagandu, vo Švajčiarsku komerciu. Zato jeho praktický kamarát Landovský nemá problém prosperovať v reálnom socializme ani podnikať kapitalizme. Emigrantami natočený film o emigrantoch popisuje emigrantskú realitu bez prikrášľovania, dobré sú zábery predemigračné, tie z utečeneckého tábora, horké pocity vykorenenosti v cudzom a nijako zvlášť prívetivom prostredí, taktiež návšteva z domova po rokoch zháňajúca sa po kšeftíkoch, konfekcii a zelených vypínačoch do obývačky na nálade nepridá. Herecky dominuje žoviálny Landovský, stoický Charvát tiež nie je úplne márny, cameo si strihne Třešňák, zvyšok Čechov sú skôr neherci. Filmársky to má svoje muchy, ale ako dokument doby to rozhodne obstojí. ()
Pro mě byl docela zážitek vidět tento film ještě za totáče na rakouské televizi (neuměje německy) s Landovského mnohdy jadrnými českými replikami. V roce 1991 pak šel tento film i v českých kinech (pod názvem Psí dostihy), ale mně se nějak vyhnul. Díky tomu dosud přesně nevím, o co tam vlastně šlo :-) ()