Dobré srdce

Na Dagura Káriho překvapivě nevyrovnaný film, čemuž zřejmě přidává ještě to střetnutí dvou filmařských stylů, severského a americky nezávislého. Druhý jmenovaný je tu cítit podstatně víc a to samozřejmě díky výborným scénám v baru, s jedinečnou atmosférou. Pohled na život a věčná moudra, která pronáší Jacques baví, navíc Brian Cox ho hraje výborně. Ale nejzajímavější mi přišly právě všechny postavy štamgastů, žel o nich film neprozradí příliš, přesto jejich vzájemné dialogy zaujmou a o životě lehce napoví. Jenže, v úvodu komentáře jsem psal o nevyrovnanosti, ta je hodně patrná především ve scénáři, ale také ve scénách z baru a zbytku filmu. Scénář je naivní, až se snad nedá věřit, že ho opravdu psal Kári... tak brzy prozradit vše, opravdu? Přesto ta scéna zasáhne, aby ovšem byla polozapomenuta následným zbytečným "dalším závěrem" hm. Z tohoto důvodu bych postavu April ani neřešil, samozřejmě děj pouze doslazuje, ale film má jiné překvapivé mínusy. 55% (05.11.2018)

Nad oprýskanými stoly, které naříkají nad svým údělem při každém pohybu, vznáší se opar cigaretového kouře v němž utopila se minulost, a budoucnost je v nedohlednu. Kdesi v koutku sedí muž nad knihou. Přízraky lidí, jenž zapomněli svou cestu domů a nebo jí nikdy neznali, drží pevně ve svých rukou sklenice a doufají že si dokaží uhlídat alespoň na dně se povalující přítomnost. Kdesi v koutku sedí muž se zavázanýma očima nad knihou. Jediné co připomíná život v této místnosti jsou příběhy pobleskující ve tmách očí zírajících do prázdna. Kdesi v koutku sedí muž se zavázanýma očima nad knihou do které zapisuje tyto příběhy, které občas odrazí se od střípků naděje, roztroušených v zapomenutých zákoutích, které tma ještě nepohltila. Tíha světa tlačí zvenčí do dveří a tak odejít se pokusilo jen pár těch nejodvážnějších. I jejich příběhy jsou zaznamenané v knize slepého muže, v knize kterou nikdo nikdy nečetl, v knize která nezná jen jeden jediný osud..ten svůj. (05.06.2012)

Paul Dano patří mezi nejzajímavější mladé herce a postavy loserů a podivínů jsou mu jako ušité na tělo. V tomto snímku ukazuje, že má možná až příliš "Dobré srdce." Brian Cox ho proto začne učit "správné barmanské výchově" a postupem času se z Lucase stane nejen profík ve svém oboru, ale také se trochu otrká a nenechá si s*át na hlavu. Jeho osud mě docela zarazil a bylo mi ho líto, ale zato jeho "dobré srdce" našlo to správné místo... Příjemný nezávislý kousek. (06.12.2015)

Stává se Vám ve filmu často, že se Vám líbí tak z 95ti % a pak to závěrem absolutně posere? Že to zase tak často není? No já se ani nedivím, taky jsem se s tím dlouho nesetkal. Dobré srdce je totiž naprosto parádní film. Ze života, o lidech, o jejich smyslech života. Nádherně se na to kouká, ale pak přijde konec a režisér, jak kdyby zasimuloval, uklouz a rozbil si držku o led. Prostě a jednoduše tak výborný příběh závěrem neuvěřitelně zadřel. Když už nic jiného, tak ten závěr si zasloužil alespoň větu. Jenže ani na tu tenhle film nemá. Jinak to ale přes to všecko byla radost sledovat. Takových milých ale zároveň smutných filmů se nenajde ani po prsty u jedné ruky. Ale pozor...pořád je tam ta Skandinávie. Pozitivní to je, ale tak jakoby, osobitě. (18.04.2011)

Nápad to byl rozhodně dobrý, začátek vypadal slibně, ono kdyby to jelo v trochu jiném tempu tak bych tomu dala i 4*, ale nemůžu si pomoct, já už jen marně čekala kdy to skončí. Film mě neskutečně nudil, naprosto nesympatický Paul Dano mi hrozně vadil a když se k tomu ještě přichomýtl ten otřesný konec (který věřte či ne, jsem čekala od okamžiku, kdy Jacques zapsali na seznam čekatelů) nemůžu jinak než dát jen 2*. Mělo to potenciál, to pro mě zničující pomalé tempo bylo předpokládám záměrné, ale prostě se mi film netrefil do mého vkusu. (22.01.2012)