Expendables: Nezničiteľní

Nostalgii po osmdesátkovské akci rozhodně nepociťuji, ale THE EXPENDABLES mi bodlo víc než dost a místo vzpomínání na Stalloneho psí kusy z předcházejících dekád jsem se královsky bavil a nebál bych se proto říct, že je to jeden z jeho vrcholů. Pečlivě vybraný ansábl je v rámci svých možností bezchybný, jen bych si přál trochu víc akce od dobráka Rourkea (který začíná být nápadně podobný monstróznímu vzhledu Kathleen Turner) a dánského atleta Dolpha. Mírným zklamáním je naopak Eric Roberts, který svojí zápornou roli hraje docela vlažně. Stallone se pak jako strojvůdce s ničím moc nemaže, EXPENDABLES jsou 90 minut téměr non stop poctivé akce, režijně dobře zvládnuté. Začne to dřív než skončilo a na konci zůstane nefalšované nadšení. Takhle mě hrubá práce svalů bavila naposledy u 300. (24.08.2010)

Prva skoro 45-minutovka bola vyborna zalezitost, kopec hlasok, rypania, utahovania si samych zo seba... Ale potom sa zrazu stalo nieco nepochopitelne a film sa prehupol do pre mna uplne nepochopitelnej roviny. Bolo to az prilis preplacane, na konci sa uz na to ani dobre nepozeralo, kamera bola priserna a finalna scena bola az prilis dlha, prilis rozvlacna a zbytocne "bourneovska". Ale rozhodne sa na to dalo pozerat, uz len zo samotnej nostalgie :) (22.08.2010)

POSTRADATELNÍ jsou přijímáni jako nostalgická osmdesátková akční řežba, ale přes všechno to fanboyovské nadšení bez schopnosti kritického myšlení se opomíná na to, že takhle ty filmy nikdy nevypadaly._____ Přímočarost vyprávění a ideologickou jednoznačnost snímek nahrazuje nezvyklými odklady, solitérního hrdinu týmem a znejasňováním dichotomie dobrý-zlý přítomností agenta, i když si zachovává charakteristické prvky v podobě ženské postavy jako katalyzátorky akce a určitého homoerotismu (zde uvědomělého)._____ V případě stylu se na místo převažujících amerických plánů v 3-5 sekundových statických záběrech setkáváme s pokusem o greengrassovskou kinetiku v nepřehledných akčních sekvencích, které mají délku záběru kolem dvou sekund a které upřednostňují polocelky s leoneovsky nezvyklými prostřihy na detail. (Nepřidává ani to, že většina akce se odehrává v noci či potemnělých prostorách, úvodní noktovizorové vidění je spíše moderně videoherní než predátorovsky neotesané.) Způsob záběrování, průměrná délka záběru i kompozice se sice přizpůsobují způsobu boje postav v kontaktních střetech, ale jinak jde spíše o důkaz atrofovanosti určité podoby dobového žánrového filmu, kdy se na místo pohybu a s ním spojené dynamiky dočkáme stání a střílení, popř. sezení při jízdě a střílení, které vždy končí atrakcí podpořenou nedobovými digitálními triky, u nichž si nejsem jist, nakolik jde o záměr (což v případě takových PREDÁTORŮ se sebereferenční scénou výbuchu, odkazující na osmdesátky i logo studia, napsat nejde). _____ Problematická je i ona časová a prostorová neurčenost, která by sice odpovídala odkazovanému, ale je přitom narušována narážkami na současné dění v podobě pirátských-pašeráckých lodí, waterboardingu ad. V takových scénách se odkryje nepatřičnost celého projektu, jehož podoba by našla své místo v reaganovských fantasy, ale ne v obamovských časech hyperinteligentních akcích. (Ovšem po vlně sedmdesátek je letos v kurzu křísit osmdesátky.) Jediná sebeironická scéna v kostele, ve které se otevřeně na něco konkrétního odkazuje, tak může vyvolat patřičnou dávku nostalgie, ale zbytek tomu svou formou neodpovídá._____ Přestože výše zmíněné se může zdát jako kritika, není tomu tak, protože mám za to, že tahle podívaná neměla být osmdesátková, i když je tak přijímána, nýbrž o remíze mezi tehdejší a současnou podobou žánrového akčního filmu, vyjádřené schématem buddy movie (Stallone, Statham) a korunované odpravením záporáka. POSTRADATELNÍ tak spíše dokazují, že budou chybět přerostlým puberťákům, kteří ne a ne vyrůst, než že by se zařadili mezi opravdové chlapské filmy, které jsou oslavou mužské pospolitosti a kamarádství, jako se to stalo Peckinpahově DIVOKÉ BANDĚ či Aldrichově TUCTU ŠPINAVCŮ, na něž lze nalézt v POSTRADATELNÝCH odkazy. PS: Co se skutečně skrývá pod 80´s: http://pics.kuvaton.com/kuvei/the_expendables.jpg . (21.08.2010)

Sice ne akcnak roku, ale rozhodne paradni jizda a Sly opet nezklamal. Asi bych zacal s tema par zaporama, nektery borci nedostanou moc prostoru, ale nastesti jsou to vetsinou ty, ktery me zajimaly nejmin typu Couture nebo Austin. Sly si rad potrpi na akci hezky zblizka, kde clovek kazdej uder cejti, jak kdyby mu prolit pet centaku od xichtu, nehraje si na zadny spomalovacky nebo cool kamerovy vychytavky, proste drsna, krvava a spinava akce, ale jak to vse toci tak zblizka, je vetsina bitek lehce neprehledna. Dalsi trochu minus je, ze se obcas Sly bere zbytecne vazne, momenty typu reseni bejvalejch pritelkyn nebo doby, kdy meli postavy jeste nejaky idealy tak zbytecne zdrzujou a obzvlast v prvni pulce se film misty lehce tahne, cimz ale nerikam, ze by tu nebyla zadna akce, je to vzdy rezba, odpocivani po akci a nejaky ty kecy, dalsi rezba a pripravovani pudy pro zaver. No a posledni zapor je misty lehce nevyrazna hudba. No co se tyce kladu, jak uz jsem psal, Sly akci proste natocit umi a ackoliv tu mame becko, vypada radne ackove, kde obzvlast v zaverecny pulhodince vse vybuchuje a mrtvoly jdou do stovek a jelikoz zvuky jsou opravdu ultimatni, doporucuju skouknout v kine. Co se tyce hercu, nejaky herecky vykony neni moc cas sledovat, tady jde o to, ze je kazdej totalni drsnak, neni nouze o hlasky a kazdej se dostane ke slovu a nakope, rozstrili nebo rozseka na kusy par spindiru. Nejvic prostoru si ocekavane krade Statham se Slyem, coz je ale jedine dobre, oni si vcelku v pohode vystaci i bez tymu a Statham se svejma nozema dokaze zazraky. Co se tyce toho slavnyho camea a sceny v kostele, kdyz nastoupi Arnold, tak je to sranda k posrani, ale Bruce je lehce nevyuzitej. Takze jak to shrnout, misty zbytecne rozvlacny, ale jinak dokonale obsazeny (fakt bych do tech "dedku" nerek, ze jsou furt takle pri chuti a pri sile), radne drsny a krvavy a zaverecny pulhodinovy vycistovani ostrova je tak nehoraznej ultra giga masakr, kde litaj jen hromady krvavejch kusu tel, ze sem si radsi drzel koule, aby mi neodlitly az na mesic a ten zaverecnej hyper mega giga naklad vytah moje hodnoceni na pet hvezdicek. (10.09.2010)

Stallone, Lundgren a pak dlouho nic. I přes všechnu tu snahu sidekicků být na sílu cool a dávat jednu vycizelovanou hlášku za druhou, chvílemi totálně hovadskou kameru a několik scén, u nichž byste se nejraději propadli i za samotné tvůrce (slzy Mickeyho Rourka, hlášky a výjezd na hřiště Jasona Stathama), si u toho člověk může říct, že se bez výčitek baví. I když si tuhle dobu pamatuje jen z VHS. (19.08.2010)