Expendables: Nezničiteľní

POSTRADATELNÍ jsou přijímáni jako nostalgická osmdesátková akční řežba, ale přes všechno to fanboyovské nadšení bez schopnosti kritického myšlení se opomíná na to, že takhle ty filmy nikdy nevypadaly._____ Přímočarost vyprávění a ideologickou jednoznačnost snímek nahrazuje nezvyklými odklady, solitérního hrdinu týmem a znejasňováním dichotomie dobrý-zlý přítomností agenta, i když si zachovává charakteristické prvky v podobě ženské postavy jako katalyzátorky akce a určitého homoerotismu (zde uvědomělého)._____ V případě stylu se na místo převažujících amerických plánů v 3-5 sekundových statických záběrech setkáváme s pokusem o greengrassovskou kinetiku v nepřehledných akčních sekvencích, které mají délku záběru kolem dvou sekund a které upřednostňují polocelky s leoneovsky nezvyklými prostřihy na detail. (Nepřidává ani to, že většina akce se odehrává v noci či potemnělých prostorách, úvodní noktovizorové vidění je spíše moderně videoherní než predátorovsky neotesané.) Způsob záběrování, průměrná délka záběru i kompozice se sice přizpůsobují způsobu boje postav v kontaktních střetech, ale jinak jde spíše o důkaz atrofovanosti určité podoby dobového žánrového filmu, kdy se na místo pohybu a s ním spojené dynamiky dočkáme stání a střílení, popř. sezení při jízdě a střílení, které vždy končí atrakcí podpořenou nedobovými digitálními triky, u nichž si nejsem jist, nakolik jde o záměr (což v případě takových PREDÁTORŮ se sebereferenční scénou výbuchu, odkazující na osmdesátky i logo studia, napsat nejde). _____ Problematická je i ona časová a prostorová neurčenost, která by sice odpovídala odkazovanému, ale je přitom narušována narážkami na současné dění v podobě pirátských-pašeráckých lodí, waterboardingu ad. V takových scénách se odkryje nepatřičnost celého projektu, jehož podoba by našla své místo v reaganovských fantasy, ale ne v obamovských časech hyperinteligentních akcích. (Ovšem po vlně sedmdesátek je letos v kurzu křísit osmdesátky.) Jediná sebeironická scéna v kostele, ve které se otevřeně na něco konkrétního odkazuje, tak může vyvolat patřičnou dávku nostalgie, ale zbytek tomu svou formou neodpovídá._____ Přestože výše zmíněné se může zdát jako kritika, není tomu tak, protože mám za to, že tahle podívaná neměla být osmdesátková, i když je tak přijímána, nýbrž o remíze mezi tehdejší a současnou podobou žánrového akčního filmu, vyjádřené schématem buddy movie (Stallone, Statham) a korunované odpravením záporáka. POSTRADATELNÍ tak spíše dokazují, že budou chybět přerostlým puberťákům, kteří ne a ne vyrůst, než že by se zařadili mezi opravdové chlapské filmy, které jsou oslavou mužské pospolitosti a kamarádství, jako se to stalo Peckinpahově DIVOKÉ BANDĚ či Aldrichově TUCTU ŠPINAVCŮ, na něž lze nalézt v POSTRADATELNÝCH odkazy. PS: Co se skutečně skrývá pod 80´s: http://pics.kuvaton.com/kuvei/the_expendables.jpg . (21.08.2010)

"...boom-lay, boom-lay, boom! The story is just beginning. Everyone of us is expendable..." Sly oslovil největší ranaře bojových filmů a natočil svoje Avengers. Z nepochopitelných důvodů se omluvili jenom Boule z Belgie a Obtloustlý růženec, ale nevadí, všichni ostatní pochopili, že se schyluje k historické události a kývli. A Sly nezklamal. Předvedl poctivou filmařinu, jen škoda, že herce a akční stránku, jenž měli připomínat atmosféru 80. a 90. let, zahalil do dvou ´moderních´ hávů, kterým se říká Neurotická kamera a Zběsilý střih. Mrzí mě, že jsem si nemohl dosyta vychutnat jinak asi parádní choreografii soubojů. Dobrou polovinu filmu tvoří scény, nesoucí to skvělé a fanoušky žádané přizvisko ´over the top´. Nálet smrti, hlučné výstřely s kadencí 4 rány za vteřinu, závěr, to jsou prostě momenty, kdy jsem si to užíval celým srdcem. Sedíte na sedačce s pootevřenou hubou, zarýváte nehty do opěrek a zatímco vnímáte výbuchy, náboje, rány a hlášky, v mysli paralelně naskakuje naháněná vrtulníků z Ramba, ruská hymna z Rudého škorpióna nebo nezapomenutelný rakouský přízvuk. Vzpomínáte... Po scéně v kostele mě napadla pouze jedna věta: Kruh se uzavřel. No nic, jdu si nechat vytetovat doprostřed zad pořádně velkou lebku, seženu si jeden dva prvotřídní vrhačský nože a začnu trochu rvát ty bicáky... 80 miliónů dolarů(rozpočet)/274 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (20.08.2010)

Ryze akční film s nepříliš dobře natočenými akčními scénami? To nezní jako moc dobrá premisa... Stallone se dějově i hereckým obsazením obrací k akčním filmům 80. let, ovšem kinetikou kamery a hlavně rychlostí střihu ujel až kamsi za Bournovu trilogii. Akce je nepřehledná, choreogrefie tak nemá šanci vyniknout, rychlost ji nepřidává na stylovosti, ba naopak ubírá z požitku sledování letitých oblíbenců. Jakoby ani nebyl čas se jim pořádně věnovat a přitom právě oni představují ten stěžejní prvek, díky němuž i prázdný film dokáže naplnit většinu očekávání. Estráda starých známých tvrďáků, hektolitry testosteronu - muži z ocele, kteří si však stále uchovali kousek duše - Expendables tvoří skvělou partu! Škoda jen, že se nevydali na trochu zajímavější pouť... 7/10 (01.09.2010)

Paradoxně to mělo být ještě o stupeň tupější a přímočařejší. Filmu vysloveně škodí snaha o sofistikovanou motivaci doživotního zabijáka, který si chce zachránit alespoň kus své prázdné duše. V Rambovi IV ji Stallone utopil v krvi a buldočím tahu na branku, tady se s ní film potýká a má problémy divákovi vysvětlit, proč jsou postavy tam, kde jsou a proč dělají to, co dělají. Chtě nechtě tak The Expendables vypadají jako nesourodé testosteronové akční skeče a slabikář "meta-filmových" hlášek (čím víc znáte mapu 80. let, tím víc si je užijete). Akce je solidně fyzická, na můj vkus ale místy zmatečná – zas ty pokusy o "greengrassovskou" kinetiku – a uspěchaná. Navíc tu chybí ten potřebný osmdesátkový drajv ve stylu švejkovského "zabili jste mi strýčka, tak tady máte přes držku". Abych se ale zbytečně nekabonil – bavil jsem se dobře, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že Stallone nepřekočil magickou čáru a nespadl do té retro řeky úplně. Občas jakoby se do ní snažil zbytečně "vkecat", když je potřeba vykopnout dveře. Proto váhám, zda tu 4. dám / nedám. (11.08.2010)

Expendables jsou 80koví v té nejvyšší možné míře, jaké lze v roce 2010 vůbec dosáhnout. Staromódní přístup, oproštěný od moderních technologií, kdy největším technickým výdobytkem jsou dálkově ovládané nálože a navrch nostalgie, ale bez okázalosti a patosu. Režisér Stallone se od 4. Ramba posunul opět o kousek dál, neuchyluje se k přehnanénu naturalismu a jeho film není tak přímočarý, aniž by ale ztratil cokoliv ze své nekompromisnosti. Dokazuje ale, že zvládá nejenom kontaktní akci, ale cizí mu nejsou ani autmobilové honičky a v momentě, kdy nastoupí bezmála půlhodinové finální akční inferno, akce přestane být jen vložkou a stane se sama hybatelem děje, nemůže být už ani nejmenších pochyb. Expendables: Postradatelní jsou nejenom jedním z nejlepších film tohoto roku a jedním z nejlepších akčních snímků posledních let. Oni jsou jedním z nejlepších akčních snímků všech dob. Ne nejlepším. Ale to je v pořádku, protože Stallone se nesnažil rouhat. Chtěl jenom splnit jeden velký sen. A to se podařilo na výbornou... (11.08.2010)