The Killers
The Killers
Réžia:
Robert SiodmakKamera:
Elwood BredellHudba:
Miklós RózsaHrajú:
Burt Lancaster, Ava Gardner, Edmond O'Brien, Albert Dekker, Sam Levene, Vince Barnett, Virginia Christine, Jack Lambert, Charles D. Brown, Donald MacBride (viac)Obsahy(1)
Hemingwayova proslulá drsná povídka The Killers z roku 1927 se dočkala tří filmových adaptací. První, která patří po všech stránkách mezi nejlepší snímky filmu noir, natočil Robert Siodmak, druhou spolurežíroval v rámci školního cvičení na podzim 1956 Andrej Tarkovskij a třetí vytvořil v roce 1964 Donald Siegel.
Již v povídce je s neopakovatelnou opravdovostí zachycena atmosféra nelidského násilí: dva bledí, stejně odění pistolníci svou mluvou i pohyby věští tak intenzivní hrozbu a naprostou lhostejnost k ostatním mužům v lokále, kde se děj odehrává, že všichni pokorně naslouchají jejich rozkazům ještě předtím, než zabijáci vytáhnou zbraně a je odhalen jejich vražedný úmysl. Všichni jsou jakoby zmrazeni slovy pistolníků a instinktem děsu.
Tuto základní situační strnulost a chlad s lakonicky cynickými dialogy Siodmakův film s velkým půvabem zachovává, slouží mu však jen jako prolog k postupnému osvětlování důvodů, proč ústřední postava boxera (debutující dvaatřicetiletý Burt Lancaster) postupně ztrácí vůli k životu. V dlouhých flashbacích je minulost zkoumána z několika hledisek: komplex akcí a skrytých motivů, který se odhaluje, má charakter labyrintu příznačného pro noirové filmy 40. let. Scenáristé navíc připisují postavu osudové ženy (v elegantním podání třiadvacetileté herecké hvězdy a Hemingwayovy osobní přítelkyně Avy Gardnerové), jež dává boxerově životní krizi zřetelný erotický podtext.
(Letní filmová škola)
Recenzie (65)
Nepříliš zajímavé postavy, slabá chemie mezi "ním" a "ní", žádné pamětihodné dialogy, překombinovaný závěr. Pokud něco stojí za zmínku, tak je to scéna loupeže zmáknutá v jednom dlouhém propracovaném záběru ( zdaleka ne tak impozantním jako v Touch Of Evil Orsona Wellese, ale na rok vzniku úctyhodným ) a kamera vůbec. Povídku Ernesta Hemingwaye lépe a přímočařeji zpracoval Don Siegel v zatraceně stylovém "hitmanovském" béčku z roku 1964 The Killers. A také Andrej Tarkovskij ve své prvotině - kraťasu Zabijáci ( 1958 ). ()
9/10 Noir podľa Hemingwaya. Titulnú poviedku som čítal, ale absolútne si ju nepamätám. Film je ale skoro dokonalá žánrovka so všetkým, čo noir potrebuje: je tu tajomná vražda, zločin, vyšetrovanie, podrazy, femme fatale i hra s tieňmi. "If there's one thing in this world I hate, it's a double-crossing dame." ()
Zabijáci sú zaujímaví hlavne štruktúrou rozprávania. Príbeh nie je klasicky orámovaný postavou, ktorá nám rozpráva svoj príbeh, ale paralelne s vyšetrovaním prebieha rekonštrukcia toho, čo sa stalo v takom poradí, v akom sa to dozvedajú vyšetrovatelia od podozrivých a svedkov. Takže príbeh Lancasterovej postavy nie je lineárny, ale postupne sa zloží na konci ako skladačka. Týmto líniám je venovaný približne rovnaký priestor. Bohužiaľ som videl film s eng titulkami, ktoré občas nebolo možné všetky čítať a pri podobných prekombinovaných stories to bol trochu problém. Na začiatku som si povedal, že blondínka sa mi páči viac, ako brunetka Avy Gardner, škoda, že to tak nevnímal aj Lancaster, mohol sa vyhnúť smrti. ()
Od té doby, co Kain zabil Ábela, tak jdou dějinami lidstva zabijáci malý, větší, i největší, a stíháni jsou či nikoli... Tahle povídka od H. byla zpracována i v ČR, takže nejen tří filmových zpracování, jak je uváděno v obsahu. Je taky ideálním cvičením pro každého začínajícího filmaře a herce, co jsou na tom podobně jako filmař. ()
Odhaľovanie skutočností a retrospektívy sa mi v tomto filme páčili. Bolo to dosť drsné, neidealizujúce, proste taká tá atmosféra, ktorá mi v tomto žánri Film-Noir nevadila. Dej a príbeh si ma však veľmi nezískal, aj keď motív falošnej a zvodnej ženy má niečo do seba. Inak ten box bol kedysi niečím ako je dnes futbal, proste dosť veľký fenomén, ani tu nechýbal. Možno to bolo občas ozaj prekombinované, no nie je to zas niečo, kde by ste sa úplne ľahko stratili, treba trocha dávať pozor, lebo na mnohé dnešné filmy to nie je zložité, akurát mňa to už ku koncu akosi nebavilo. ()
Galéria (68)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (15)
- Na scénáři se výrazně podílel John Huston, ačkoli není v titulcích na vlastní žádost uveden. Když se scénář psal, byl Huston zrovna v armádě, a proto se pod snímek odmítl podepsat. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Ocenění: Cena Edgara Allana Poea 1947: scénář (A. Veiller), producent (M. Hellinger) a režisér (R. Siodmak). [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Jedná se o první ze tří filmů podle povídek Ernesta Hemingwaye, v nichž hrála Ava Gardner (Kitty Collins). (Pavlínka9)
Reklama