Bird

I když nejsem odborník na jazz a znám snad jen Louise Armstronga a Milese Davise, tak k jazzu určitý kladný vztah mám. Bird popisuje věrohodně pro mě doposud neznámý pochmurný příběh geniálního saxofonisty Charlieho Parkera. Forest Whitaker se s jeho postavou sžil naprosto dokonale. Skoro bych nepoznal, že na ten saxík nehraje on. Clintovi, jako režisérovi, ale musím vytknout, že zbytečně film natáhl a po necelé 3 hodiny se toho zas tak moc neděje. Kvůli té monotónnosti jsem se občas i zamotával do změny časových linií. Přitom příběh opravdu stojí za pozornost. Jen kdyby byl film trošku kratší a živější. (02.03.2017)

Já nevím.. Jak Eastwooda fakt můžu, tak tady mi to přišlo tak moc suše učebnicové a akademicky líbivé, až se z toho pocitově stal vlastně protiklad jazzu jako takového. Whitaker ve své roli nemá žádné charisma (fakt nevím kde se berou ty hlášky o jeho perfektním herectví). Postavy mezi sebou nemají žádnou chemii. Děj skáče tam a zpět v čase, ale protože se v žádné rovině neděje nic zajímavého, je z toho ve výsledku jen homogenní masa vaty, ve které Whitaker jakože extaticky mačká saxík a všichni ho pozorují a jakože orgasmicky prožívají každý tón..hahaha.. Je to zase jen další klišoidní povídačka o trpícím umělci která voyeurismus maskuje za studii. Parker byl asi pro svět hudby důležitý ale zfilmování osudu důležitého člověka, nedělá automaticky důležitý, kvalitní a zábavný film.. ani když to důležité nic rozpitvávám na dvou a půl hodinách. (14.07.2018)

Clint Eastwood si coby režisér rád vybírá ke zfilmování skutečné osudy výjimečných lidí (např. Nelson Mandela, J. Edgar Hoover, Frankie Valli či Chris Kyle). A Bird, příběh jazzového mistra Charlieho Parkera - byl v roce 1988 tím úplně prvním, který převedl na filmové plátno. Prvním a nezapomenutelným. Po mnoha letech jsem si tento dobový snímek připomněl a opětovně uznal jeho kvality. Mj. skvělý FOREST WHITAKER. (06.05.2016)

Veřejně prezentované soukromé drama, spoře přioděné klubovým přítmím a stylově zahalené cigaretovým dýmem. Vypráví o životě, v němž jdou pospolu ... ve vzácném porozumění ... za doprovodu saxofonu ... budoucnosti vstříc jazz, drogy, démon alkohol i láska - a užívají si každičkou vteřinu tak, jakoby měla být tou poslední. (23.02.2018)

Jazz vůbec neposlouchám a o nějakém Charlie Parkerovi jsem taky v životě nic neslyšel, takže byl pro mě tento film naprostá neznámá. Jedinou drobnější výtku bych měl k jeho délce, ale to je určitě všechno. Jinak dvojice v podání Clinta a hlavně mého oblíbeného a již poněkolikáté skvělého Foresta drží opratě pevně v rukou po celou dobu trvání. Bird je zde vykreslen, jako sice geniální hudebník, ale také muž, který zápasil až s příliš mnoha démony a ne vždy se mu je dařilo dostat pod kontrolu. A pokud máte rádi jazz nebo hru na saxofon, klidně můžete jít směle o jednu hvězdu nahoru. (20.11.2014)