Mocná síla soucitu

O postižených lidech jsem viděla už hodně filmů, ale tohle bylo svým způsobem novátorské a odvážné na dnešní dobu, kdy ateismus z mnoha logicky opodstatněných důvodů nabývá na síle. Tudíž je s podivem, že si Mark vybral právě toto téma. Nicméně jsme každý zřejmě viděli, či slyšeli z různých míst o zázračných uzdraveních, takže tolik od věci to není. A co dál, jak to rozhňoucat v těch našich nasáklých palicích různými předsudky, odsudky, tradicemi, pověrou, nevírou a nebo vírou ? Za mě je to takový malý filmařský drahokam, který by chtěl možná trochu víc vybrousit, ale Christopher Thornton se své role zhostil naprosto přesvědčivě a za to já tleskám. Marku nevzdávej to, máš určitě hlavu plnou nových a neotřelých nápadů, tak sem s nimi, jen bruš, bruš trochu víc, já ti házím jednu hvězdu navíc a šup do toho. (30.03.2016)

Marka Ruffala mám rád jako herce a tak jsem byl zvědavý na jeho režisérský počin. Nezklamal! Vybral si neotřelý příběh vozíčkáře, který objeví v sobě léčitelské schopnosti. Pomáhá lidem jen sobě samému pomoci nemůže. Trochu mi vadilo, že u soudu nedostal možnost své " zázraky" dokázat a také ten závěr je dost idylický, ale jinak převládá spokojenost. 3 a půl hvězdy. (08.04.2016)

Mark Ruffalo je solidní herec a tak jsem byl zvědav na jeho režijní debut. I když jsem očekával, že zde dojde na diskuze o bohu a víře, občas už toho bylo na mě, jakožto ateistu, docela dost. Jinak byl nápad i příběh docela slušný a koukatelný, jen ke konci se to trochu vleklo. Co mě trochu zklamalo bylo, že jsem zde Deana příliš moc neviděl při DJingu, o který se trochu zajímám. Přemýšlel jsem mezi dvěmi a třemi hvězdami, nakonec dávám tři za pěknou pointu v závěru snímku. Prostě takový průměrný film z kategorie "shlédnout a zapomenout". PS: Za sebe musím říct, že jsem zde žádné komediální prvky nenašel, takže bych snímek zařadil jen do kategorie "drama". (09.09.2011)

Mark Ruffalo už dávno není jen ten chlapík z vedlejších rolí, do filmů často přináší svěží vítr, umí dojmout i rozesmát. Stále zajímavější herec před časem sáhl i po režii. Konkrétně po látce, u které je jedno, zda je divák ateistou nebo silně věřícím, ač v ní církev hraje podstatnou roli. Hlavní hrdina živoří na ulici, navrch je vozíčkář. Dohled nad ním, stejně jako nad řadou jiných jemu podobných oveček, má obětavý kněz. Právě ten je u toho, když se u muže projeví schopnost léčit lidi pouhým dotykem – ač sám hojení vlastních přešlapů nezvládá kočírovat. Ruffalo coby režisér vůbec neklouže po povrchu, téma poměrně chytře přesouvá do zajímavé roviny, herecky je to navíc velmi slušné. (16.05.2016)

Dean ochrne a octne se mezi bezdomovci, nemá uplatnění jako DJ Delicious D. Zájem o něj projeví kněz Joe, poskytne mu jídlo a podporu, záhy ale i hodlá jej využít jako zdroj prostředků, když Dean objeví v sobě mimořádný uzdravovatelský dar, který ale paradoxně nefunguje na něj samého. Rovněž kapela, při níž by rád hudebně působil jej užije jako atrakci. Milující Ariel podlehne drogám a manažerka Nina nedokáže Deana vyvést z obžaloby pro neúmyslné zabytí. Ve vězení Dean prožije sebeosvobotující reflexi a kněz Joe přestane být knězem, neboť je znechucen sbou a možná i materiálním zneužíváním v katol. církvi. Pozitivní . (10.11.2022)