Ich deti

Film Děti aneb S tebou mě nebaví svět je velice vypečená rodinná podívaná. Malí rozmazlení smradi jsou pozoruhodně nesnesitelní už když se těší pevnému zdraví a co teprve když onemocní. Místo aby způsobně fňukali a byli protivní jako ostatní děti, začnou zvracet a terorizovat zahrádkářským náčiním své milující rodiče. Pouze ten čtyřletý chlapeček s nůžkami v malé ručce byl opravdu okouzlující a kdyby mu nerozpárali střepem bříško, jistě by dojal maminku rozkošně dětským vyznáním: Cejtim tu tvou... píču! No nic, jsem věru rád, moje holčičko, že jsi tak hodné a v křesťanské lásce vychované dítě a když mi slíbíš, že už nestrčíš morčátko do mikrovlnky a nebudeš mlátit tatínka traverzou do obličeje, tak tě dokonce odvážu z vodítka u pumpy na zahrádce. (14.04.2012)

Jsou Vánoce, svátky klidu a míru. Pohledná Casey (Hannah Tointon) jede se svými rodiči a dvěma malými sourozenci navštívit své příbuzné, kteří také mají malé děti. To ještě nikdo netuší, že se zde rozšířil záhadný dětský virus způsobující u malých dětí zvýšenou agresivitu a vražedné choutky. Víkendový vánoční pobyt se změní v boj o přežití a místo vůně jehličí a cukroví je ve vzduchu cítit pach krve a sníh se brzy zbarví do ruda. Rozjezd tohoto hororu je pomalejší, klidně by se to obešlo bez té půlhodiny prázdných a zbytečných dialogů, ale pak se to rozjede a hned první incident, při kterém o život přijde jeden z dospělých, stojí za to. Představitelé dětských rolí se tváří pěkně zlověstně a dospělé role nehrají příliš známí herci, takže místy jsou herecké výkony zúčastněných poměrně autentické, ačkoliv film neusiluje o nějakou maximální realističnost. Je však zajímavé, jak se s rostoucí dětskou agresivitou vyrovnávali dospělí a jak se velmi rychle měnily vřelé příbuzenské vztahy ve vzájemnou nenávist. To se scenáristovi a režisérovi v jedné osobě Tomu Shanklandu povedlo, ale mohl by ještě zapracovat na dialozích, aby nebyly tolik nudné, občas měl film potíže s tempem. Horory o vraždících dětičkách moc nemusím, ale tenhle britský horor byl jedním z těch působivých a napínavých, co bylo v této oblasti doposud natočeno. K malým dětem se příliš hezky nechoval. (23.11.2010)

Dost dobrý krvák s dětma. Bohužel však nízkorozpočtovost filmu docela škodí. Ve většině scén neni vůbec vidět co se děje, neboť kamera je naprosto příšerná zmatená a roztřesená. Skoro jako když opilej turista natáčí bitku v hospodě. Dále se mi vůbec nelíbilo, že dospěláci se chovají jako ta nejnemotornější paka a pak je dost obtížné jim fandit. A jako poslední věc, ta záhadná nemoc nebyla vůbec vysvětlena. V jednom záběr bylo naznačeno, že děti telepaticky ovlivňují své oběti, což by vyřešilo moji druhou stížnost, ale provedení je v tomto případě nedostačující. V samotném závěru přidávám hvězdu za perfektní otevřený konec (kdy naopak nevysvětlení nemoci bylo ku prospěchu. S odřenýma ušima 55% a 3*. (29.01.2021)

Aj keď odfláknutý plagát / dvd cover naznačuje nízkorozpočtovú blbosť s oranžovou krvou, The Children je maximálne psycho a smelo sa môže porovnávať s Eden Lake. Strihač mi trochu liezol na nervy (strih scény pol sekundy predtým, než sa niečo stane, a vrátime sa k tomu tak o 5 minút) a o tej "chorobe" sa v podstate nič nedozvieme, no to vôbec nevadí. V hororoch nie je dôležité, prečo sa to deje, ale ako. (14.04.2009)

Troufnu si tvrdit, že jsem v rámci žánru viděl, obdivoval, trnul, zkousnul, přetrpěl hodně. Dovolená s dětmi nikdy není až taková sranda, jak by se mohlo z mnohých snímků zdát. Pokud tedy nepatříme mezi rodiče, kterým je jedno, zda potomek zkouší co nejdéle vydržet pod vodou nebo chce zjistit, co se skrývá v těch nejtemnějších uličkách nějakého arabského státu. My se ocitáme v zimě, kdesi na samotě, se dvěma manželskými páry a požehnaným počtem dětí. Ti malí okatí darebové chytnou nějakou ošklivou angínu a ta se v nich projevuje docela drsným způsobem. Jenže to, že jedna z matek poměrně slušně řídí auto nebo pobíhá, a to vše s otevřenou zlomeninou, je jen ždibec všech těch nesrovnalostí a logických přešlapů, které pro nás Britové tentokrát připravili. Ano, to jak se dostáváme přes nedůraz ve výchově a obyčejnou rozmazlenost ke krvavým momentům, může být lákavé, další minuty však nejsou ani děsivé, ani překvapivé, ale vesměs hloupé. Zamrzat úsměv na rtech může tak akorát z toho, jak pitomě se dospělé postavy chovají (kde mám dítě, co se to děje, co udělám teď, co počká atp. + kde je vlastně ta policie se záchrankou?). Nevtáhlo, spíš zklamalo. (07.06.2015)