Čarodejov učeň

Bolo mi dané presne to čo som čakal. Priemerný snímok, ktorého kvality spočívajú vo výbornom Cageovi a abrakadabra čáry máry kúzlach. Na druhej strane zaostáva neuveriteľne klišovitý a nudný príbeh, srabácky hlavný hrdina (a že tých srabackých hrdinov, ktorí nechceli vstúpiť do "tajomného sveta" a túžili len po normálnom živote v kinematografii už bolo..ach, ach). Jednorázová záležitosť, neurazí, neuchváti. (05.01.2011)

Pamatujete si ještě na Nolanovo zasvěcování do čarodějnického řemesla? Tenkrát nám mistrně odhalil podstatu Dokonalého triku, předvedl nám něco nevídaného a my jsme si z toho sedli na zadek…klidně i po několikátém zhlédnutí (osobně ověřeno). Čarodějův učeň by se ve svém celku dal alegoricky přirovnat ke kouzlu, které je sice dobře provedené, v jeho průběhu je využito množství líbezných kulis (producent Bruckheimer na nich rozhodně nešetří) a samotný kouzelník je natolik zručný, že té iluzi není těžké uvěřit, avšak ono samotné kouzlo je ve své podstatě důvěrně známou a tisíckrát ohranou atrakcí, o které hned od úvodu víte, jaké vztyčné body bude obsahovat a kam se bude vyvíjet. Z hlediska narativních postupů a celkové fabule se tedy jedná o předvídatelnou nudu. Scénáristé odhalili svou tvůrčí bezradnost hned v úvodním prologu, kdy jsou veškeré důležité události, z nichž se bude příběh dále odvíjet, shrnuty v uspěchané montáži za doprovodu literární práci usnadňujícího komentáře nedietetického vypravěče. Po takto odfláknutém úvodu (navíc s nešťastně užitými zpomalovačkami) má očekávání okamžitě klesla na bod mrazu. O to více mě pak překvapil druhý „rozjezd“, který vyústil v audiovizuálně (příběhově) kvalitní řetězec akcí, které jsou sice naprosto předvídatelné, ale díky solidní výpravě, počítačovým efektům a svižnému tempu dokážou diváka povrchně uspokojit. Ale nic víc. Režisér John Turteltaub není víc než pouhý rutinér, který bez problémů zvládá ukočírovat většinu scén, jeho osobní přínos do výsledného díla je však takřka nulový, následkem čehož Čarodějovu učni chybí pro moderní blockbustery ona nedosažitelná „mýtická duše“. Můžeme tak mluvit pouze o solidně zvládnutém řemeslu, které pro otřepanost a jednoduchost literárního základu nezvládá uspokojovat jinak než povrchními atrakcemi. ____ Nad hodnoty nuzného průměru tento film vytahují pak samotní herci, kterým překvapivě vévodí zatracovaný Nicolas Cage, kterému se po výtečném Špatném poldovi génia Wernera Herzoga zase jednou podařio být cool. Zdatně mu sekunduje jako vždy výtečný Alfred Molina, který zvládá záporáky s grácií a Jay Baruchel v titulní roli opět tím správným nerdem. Monica Bellucci moc prostoru nedostala a úloha Teresy Palmer jakožto blonďaté dvojnice Kristen Stewart (nejsem zdaleka jediný, kdo si té podoby všiml) patří mezi ty nejotřepanější, její postava je šablonovitá až hanba, takže se zde ani moc předvést nemohla.Obě romantické linky (Cage-Bellucci/Baruchel/Palmer)jsou povrchní a naplňují všemožná mainstreamová klišé, příběh však nijak výrazně nebrzdily. ____ Čarodějův učeň je rozhodně lepší než otravný Percy Jackson a je prakticky na stejné úrovni jako předchozí Bruckheimerův počin – Princ z Persie – tedy lehce nadprůměrná strohá zábava na jedno použití. Škoda že kdysi neomylný producentský velikán značně polevil na svých ambicích. (02.09.2010)

Čarodejov učeň je tuctová rodinná záležitosť na pekné nedeľné popoludnie, namiesto ktorejkoľvek dnešnej detskej fantasy knihy. Jon Turteltaub kašle na obsah a celý svoj talent vymrhal na poctivo prepracovanú formu. Treba viac? Záleží na tom, či ste ortodoxný puritán, ktorý si potrpí na všestrannej kvalite alebo ste sa jednoducho trafili do cieľovej skupiny. V oboch prípadoch však doma prežijete, a vaše deti možno budú aj nadšené. Ale to je proste maximum. (21.08.2013)

(POZOR: NÁSLEDUJÍCÍ VĚTY MOHOU OBSAHOVAT NĚCO NA ZPŮSOB Edmonton Spoilers): Baltazar byl jedním ze tří učedníků samotného Brumbála, další dva byli Kašpar a Melichar. Když Brumbála přeprala paní Voldemortová, Baltazar ji za trest zavřel (spolu se zběhlým Kašparem, který přestoupil do špatného týmu, i když už bylo dávno po konci přestupního období) do Matrjošky (nezaměňovat s video-kontejnerem) a pak hledal tisíc let toho nejlúzrovatějšího lúzra, který by paní Voldemortovou vydeletoval z hadrdisku. Další hodinu a půl Baltazar přesvědčoval lúzra (který mezitím skoro celou Matrjošku rozflákal), že nejlepší kouzlo je meteleskum bleskum, které se dá naučit cobydup a vypere všechno dočista dočista. Pak nastalo "The Final Countdown", přišlo několik srderyvných a močopudných scének a to nejlepší nakonec: TITULKY! Ve výsledku to byl čistočistý průměr, nic, co by i podprůměrný Hollywoodem odkojený divák neznal už z pohádek bratří Krymů, Heryhopotra nebo z Ordinace v růžové a poněkud přehnojené zahradě. Ale aspoň za snahu dávám tři. (27.09.2014)

Dobrý příklad toho, jak celkem slušný námět na popcornovku umí rutinérský režisér přeměnit v naprostou nudu. A že Jon Turteltaub rutinér je, o tom není sporu. Z celkem dobrého náčrtu totiž nedokázal vymáčknout nic. Pár povedených vtípků se tu sice najde a Baruchel se opravdu snaží vytáhnout z hlášku i z ničeho. Jenže marná snaha, když Turteltaub zbytek filmu pohřbil v naprosté nudě a šedi bez špetky nápadu. Akce je nudná a odflákutá. Postavy se zde vždycky jednou za 15 minut sejdou, hodí po sobě pár plazmových koulí a zase odejdou. Nic jiného se v akci neděje a stejná šablona se opakuje celý film až do směšného finále. No a k smíchu jsou vlastně i zbylé prvky filmu. Něco jako napětí, originální hudbu, logický příběh, dobré efekty či snažícího se Cage tu opravdu nenajdete. Aspoň, že Alfred Molina si uhraje svůj standart a na Teresu Palmer se moc dobře kouká. To je ale na letní blockbuster od Bruckheimera docela málo. (05.12.2010)