Rango

Gore Verbinsky je mistr rituálních indiánských tanců, jinak si totiž nedokážu vysvětlit, jak se mu prokristapána podařilo vzkřísit opravdového ducha divokého západu, takového, kterého si vybavuji ze svého dětství. Western se vrátil ze svých věčných lovišť, amigo. A kdo by to čekal, že zrovna v podobě animáku? (01.08.2011)

RANGO není animovaným filmem pro dospělé jenom proto, že si nebere servítky a obsahuje velkou řadu narážek na jiné mediální texty, ale hlavně z toho důvodu, že počítá se žánrově sběhlým a na určité formální konvence navyklým divákem, což je věc, která přichází s přibývajícím věkem. (Vše je motivováno transtextuálně, a tak je poněkud nesmyslné vytýkat, že "tohle jsme viděli jinde".) Ačkoliv může být představa dítěte, které se svého rodiče dožaduje vysvětlení, co to je paradigma, zábavná, poukazuje na to, že k plnému docenění jednoho z nejlepších animáků vůbec je nutné pochopit, o čem vypovídá, a porozumět přitom prostředkům, které k tomu využívá. Jde totiž o pozoruhodné dílo nejenom z hlediska animace, která je nezvykle fotorealistická (práce ILM a konzultace Rogera Deakinse k tomu nebývalou měrou přispěly), ale i co do žánru a dobového významu. Vypráví se zde totiž o tom, že je třeba nastolit nové paradigma, protože se anomálie nakumulovaly, což mělo za následek vychýlení světa z daného řádu - ekonomické jistoty (peníze zde nahradila voda). Je tak nutné se přimknout k tradičním mýtům a vzorcům, které jsou součástí každého správného campbellovského vyprávění. Na to se v obdivuhodně sebereflexivním díle upozorňuje nejenom volbou hlavního hrdiny s tisíci tvářemi (jde o chameleona), ale i přítomností vševědoucích - a ne tak úplně spolehlivých - sovích vypravěčů a okázalým upozorňováním na konstruovanost světa zviditelňováním rámování apod. Zatímco OPRAVDOVÁ KURÁŽ bratrů Coenových je westernový milník, který v podobě biblického podobenství pojednával o tom, že došlo ke změně paradigmatu (podoba klasického westernu je mrtvá), RANGO ve své reflexi postklasického westernu (nejenom toho spaghetti, ale i acid a dalších typů) oroduje za navracení postklasické podoby žánru. (30.03.2011)

Ještěrka pokládající si existencionální otázky, ekonomická krize ve zvířecí říší, rotační kulomety pálící kulky s dech beroucí kadencí. Rango má všechno, co neměla Legenda o sovích strážcích a Sucker Punch dohromady – ještěrku v hlavní roli, nápady, hlášky a výjevy, které občas připomínají Dalího obrazy. Animovaný film roku, který PIXAR stěží strčí do kapsy se svými Cars 2. Bay, Spielberg a Leone v jednom filmu, za kterým nestojí překvapivě ani jeden z nich, nýbrž nečekaně Gore Verbinski. Dobrá práce compadre. (28.05.2011)

Po tých nadšených reakciách a recenziách som čakal viac. Celý film som len pozeral na to ako tam Rango pobehuje a čo podniká, ale vôbec ma to moc nezaujímalo. Atmosféra filmu je dosť suchá ako ten westernový štýl a niekedy ten film až nudí. Proste nieje čo ponúknuť. Keby do toho zakomponovali komédiu tak by to bolo rozhodne lepšie. Koniec filmu sa ale pekne vytiahol, len keby bol aj úvod dobrý. Animácia je pekná, Zimmerová hudba je celkom fajn, ale doteraz vlastne neviem čo ma na tom malo baviť. Snáď na druhý krát. 65% - 3* (30.08.2011)

Jako jó, ale nééé... Sliboval jsem si větší zážitek, než se prvních 20 minut slušně bavit a pak vyšumět jak Cola po extra dávce cukru. Ústřední ještěrčák měl štěstí na hlas, ale zjevem ne moc sympaťák, líbilo se mi však pár jiných charakterů (např. had Jake). Jako v pohodě dospěláčtější westernový animák, ale jak říkám - střed toho filmu mě ubil do polospánku, z čehož jsem se až do konce úplně nevzpamatoval. (21.07.2011)