Matka

Hluboce emotivní korejská tragédie matky a jejího mentálně opožděného syna, jenž dle mého skromného názoru chytne za srdíčko i největší cyniky - pokud ne, tak netuším, co by vás mohlo vyléčit. Zkrátka, velice doporučeníhodný film. Našel jsem tedy snímek, jenž budu doporučovat až přijde řeč na korejskou tvorbu. 90% (30.12.2012)

Tradične silný kórejský zástupca prináša poctivú drámu, ktorej k dokonalosti chýba snáď trocha emócií, s ktorými paradoxne kórejci problém majú iba málokedy. Väčšinou majú sĺz na rozdávanie...Hlavná predstaviteľka predvádza výborný výkon, ale smútok ani dojatie som napriek silnému príbehu nepocítil. Názov filmu možno zbytočne mylne navádza k myšlienke, že pôjde o srdcervúcu drámu, no v skutočnosti je to skôr mix drámy a detektívneho thrilleru. Možno som vraha prekukol priskoro, preto ma výsledok až tak neprekvapil, našťastie sa jeho odhalením príbeh ešte nekončí. Prekvapí skôr scéna, v ktorej matka neváha pre záchranu syna rozdrviť lebku hasákom...80%. (06.09.2012)

V poměrně rychlém sledu jsem si dal Memories of Murder a teď i Matku. Jako první musím jednoduše ocenit to, že Pon Džun-ho je filmař od přírody. Cit pro různé detaily, ať už ve scénáři či ve střihové skladbě, celková konstrukce příběhu a schopnost vyprávět záběrováním. Můžete natočit dobrý film, ze kterého tohle cítit nebude, nikdy to ale patrně nebude ten poctivý filmový zážitek, který vás rozechvěje ze samé podstaty. Pon Džun-ho tohle podle mě umí a ukazuje to v obou zmíněných filmech. Samotná Matka pak trochu mění stavbu klasické detektivky (kterou jsou právě třeba Memories of Murder) a přenáší POV celého vyprávění na matku podežrelého. To přináší docela originální vnímání perspektivy příběhu, který postupem času pracuje i s nejednoznačností a dilematem, což je u podobných snímků vždy silný pohon diváckých emocí. Memories of Murder na mě svým temným vyzněním zapůsobily ještě o fous silněji, i tak je ale Matka kvalitním a v mnoha ohledech silným filmem. 7/10 (14.11.2019)

Scénář: Eun-kyo Park, Wun-kyo Park, Joon-ho Bong .. Matka a retardovaný syn v mlýnku morálních rozporů. Ruka ruku myje, když je to v rodině. Žánrově zase nevyhraněné, jak je u Joon-ho Bong obvyklé (tentokrát v dobrém) a obrazově velice vymazlené. Herecky taktéž zdatné. Spokojenost. (25.10.2009)

Do-Joon je mentálne zaostalým chlapcom o ktorého sa stará jeho matka. Pomerne často trávi čas so svojim najlepším kamarátom Jin-taom. Do-joona jedného dňa zrazí auto. Nič vážne sa mu nestane, no spolu s Jin-taom nájdu vodiča limuzíny, nakopú mu prdel a odkopnú spätné zrkadlo. Všetci tak skončia na polícii. Jediným východiskom zo situácie je zaplatenie škody. Keď sa zdá, že Do-joon už nemôže byť vo väčších problémoch, príde skutočný "trest". Je obvinený z vraždy stredoškoláčky Moon Ah-Jung. Nikto postihnutému chlapcovi neverí. Každý okrem jeho matky si je istý, že vrahom je práve on. Nájde Do-joonova matka spôsob ako "vykľučkovať" z tejto zdanlivo neriešiteľnej situácie? Najsilnejšou stránkou tohto príbehu je jeho rozuzlenie. Najslabšou stránkou tohto príbehu je, akým spôsobom sa rozuzľuje. Ako to už u väčšiny filmov z krajiny vychádzajúceho slnka býva zvykom, aj tento snímok je monotónnym, bez výrazného napätia. Je to obrovská škoda, lebo vďaka nápadu a záveru mohol byť v mojich top dielach. Jediným negatívom sa tak stáva dlhočizná stopáž. (04.12.2013)