Vražedná stěna

Už ji vidím, nevěstu. Krásnou, moc krásnou. Trochu vyšší než ty. 3970m, kamenná a ledová. Láska na první pohled. Kdo nezná ten pocit, drápat se ... hodin nahoru pro ten zážitek na vrcholu, kdy se vám naskytne nádherný pohled na okolní hřebeny a vrcholy (pokud vám tedy přeje počasí) nemůže pochopit. Často se setkávám s názory typu (i mezi mými známými) co z toho máš, plahočit se nahoru, strávit tam pár minut a následně absolvovat několikahodinový sestup dolů. Horolezectví (vysokohorská turistika) je droga. Kdo nezažije, nepochopí. Shodou okolností jsem nedavno shlédnul snímek Nanga Parbat o prvovýstupu bratří Messnerů. Zavládlo určité zklamání. V tomto případě panuje téměř 100% spokojenost a to jak s příběhem samotným, ikdyž, (ale o tom až o něco později), tak především s horolezeckými pasážemi (btw neskutečně autentickými). Takhle nějak určitě chtěl (a i měl) vypadat Vilsmaierův snímek. Nordwand je téměř autentickou rekonstrukcí výstupu z r. 1936 na severní stěnu Eigeru Nordwand (výstižně překřtěný na Mordwand) rakousko-německé čtveřice, který skončil naprostou tragédií. Philipp Stölzl má bezesporu cit pro gradaci napětí. Člověk má chvílemi pocit, že sám mrzne ve sněhové bouři a tráví noc v převisu v 3000m. Slova chváli tak letí I ke kameramanovi a pochvalu jistě zaslouží I technické (dobové) vybavení horolezců. Jedinou kaňkou (bránící mi se vytasit s plným hodnocením) je ta romantická linka. Ani ne tak samotná skutečnost, že se ji tam tvůrci rozhodli zařadit, jako spíše její provedení. Když už se něco ohání textem: podle skutečné události, to si opravdu tvůrci nemohli odpustit závěrečnou scénu, kdy se Johanna Wokalek vydává do sněhové bouře za Tonim a tváří v tvář s ním čelí jeho ( jejich) posledním chvilkám. Skutečnost je taková, že Toni Kurtz opravdu zemřel “ pár metrů” od své záchrany, nicméně tím kdo ho v posledních okamžicích povzbuzoval byli horští vůdci. Je to ale opravdu pouze malá piha na kráse. p.s to uživ verbal – musíš si uvědomit, že každý nemůže být takový krasavec a švihák lázeňský jako ty. Já byl spokojený. Představa Megan Fox v bikinách zachraňující Toniho Kurtze je (možná) lákavá, ale patří do jiného typu snímku. Ikdyž možná při pohledu na ní by Tonimu roztál(y) úd(y), nadlehčil lano a protáhl ho okem karabiny. Teď vážně, snímek Nordwand je vskutku působivým adrenalinovým zážitkem (troufám si tvrdit) nejen pro horlozecké nadšence a v mých očích se řadí do těsného závěsu za Macdonaldův Touching the void. 85% p.p.s. pokud se chcete dozvědět vice o historii této stěny, doporučil bych knihu Heinricha Harrera: Bílý pavouk (14.03.2011)

No to mě poser.. Palčáky, svetřík, lano přes rameno, v baťůžku cigára a podomácku ukované skoby a hurá na vražednou stěnu.. Aha, ještě se musíme dostat pod ní.. vlak je drahý.. hm, tak těch 700km došlapem na kole (na kole! né na teplé favoritce s 20.převody)...Kucí jsou tvrdí jak hřebíky do rakve ale "když se sere, tak se sere" a na Eigeru to tenkrát platilo dvojnásob..... Inspirativní a zoufalé. (05.03.2013)

Mohlo by se zdát, že když je venku +30, tak film o horolezcích překonávajících ledová pole je správnou volbou. Jistě to nebude spoiler, když se jedná o skutečný příběh, napíšu-li, že tam všichni zařvali, tudíž nic veselého. Popravdě Toni byl tak omrzlý (a nejspíš i ve skutečnosti), že pokud by ho zachránili, byl by invalida nadosmrti. Horolezecká část je velmi dobrá, švýcarské Alpy jsou úžasné a člověk si je užívá ještě víc, když na oněch místech byl. Ovšem než začal výšlap nahoru na horu, bylo to utrpení. Když si Luise přeje, aby už výstup měli za sebou, tak její šéf by moc rád, aby už vše začalo (souhlasil jsem). Osobně mi nevadilo, že se film nedrží přísně historie, vadila mi úvodní roztahanost. Na jedno podívání OK. (03.08.2022)

Klasické horolezecké drama, tentokrát okořeněné o punc skutečné události a zasazení do meziválečného Německa / Švýcarska. Pro začátek zmíním fakt, že na mě Nordwand nezapůsobil tak, jako třeba Pád do ticha, nicméně po poslední půlhodině stopáže jsem nevěřícně zíral na obrazovku a oči z ní spustil až po posledním řádku titulků. Úvod je snad u všech horolezeckých filmů stejný (až snad na Cliffhanger) - seznámení se s postavami, čekání před výstupem, začátek výstupu, první menší trable (kterým se nepřikládá velká důležitost), bezstarostné pokračování výstupu, velké trable (ukazující, že menší trable nebyly zase tak malé), vyvrcholení a šťastný nebo nešťastný konec (většinou zakončen doslovem). Nordwand není výjimkou, a tak mu náleží čtyři hvězdy. (01.09.2010)

Zacatek filmu krasne predstavuje atmosferu nacistickeho Nemecka ve 30. letech. Pohledy na Alpy a horska mestacka jsou nadherne. Herci podavaji sympaticke vykony a minimalne pro laiky i zabery ze zdolavani Severni steny pusobi verohodne. Chapu, ze tvurci chteli filmem oslovit sirsi skupinu divaku, nez jen horolezce, ale osobni vztah mlade zurnalistky k horolezcum filmu na nicem nepridal. Bohuzel..., jinak by filmu nebylo moc co vytknout. (04.11.2014)