Horúce pozdravy z Paríža

Bohužel skloubení kokainově hypeaktivní euforické akce s ambicemi o nové uchopení žánru a vážné rozvedení tématu terorismu prostě nejde dohromady. Bez soucitu ve výsledku představuje úlet stvrzující to, že při řešení závažných situací pod vlivem drog vzniká jako vedlejší produkt chaos. Ukázkový příklad soudobého trandu trailerového syndromu, kde filmy vynechávají expozice scén a rovnou přecházejí ke kulminaci, afektu a hyper-efektu. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (17.04.2011)

Pierre Morel, John Travolta = perfektní akce s hláškujícím hrdinou mého mládí. John Travolta se vrátil! Zahrál si v akci a nejspíš vytvořil jednu z jeho nejlepších postav, kterou kdy měl tu čest zahrát. Pierre Morel se také vrátil s další akcí, kdy po Taken dorazil s ještě akčnějším From Paris with Love a opět je to zábava, akce a drama a ani v jednom případě nepřehání. To je mi na něm sympatické. Luc Besson totiž svoje scénáře umí přehánět. s Kurýrem to třeba radikálně posral. Ona pravda taky, že ty svoje scénáře píše jako přes kopírák, akorát nadhodí jiné prostředí, trošičku odlišnou postavu. Podstata je vždycky stejná. Z většiny je to ale stále docela dobrá zábava a zaplaťpánbůh za něj a za Francouzské filmy, které tam vznikají. Akčnější už být snad ani nemůžou, aniž by nepřešli mezi akčnosti a bylo to spíše k smíchu než k zaujetí jako právě Kurýr dvojka a trojka. O to více mě, jako obvykle, nepotěšili zdejší vysoko postavení odborníci, co film jako obvykle s radostí sundavají. Holt, když už nevědí coby, rádi si film srovnají s 96ti hodinami a okamžitě tomuhle filmu srazí hřebínek s tím, že režisér už to nejlepší natočil a lepší už to ani být nemůže. No jo no. Jako obvykle. Co jiného od nich můžeme čekat? (02.05.2010)

Zklamání, nejenom vzhledem k trailerům, ale především v porovnání s výbornými 96 hodinami. Zatímco Neesonova pomsta těžila ze své přímočarosti (díky níž vlastně vůbec nebyla prostoduchá) a zcela jasné směřování dalo vzniknout velmi ucelenému filmu, From Paris with Love je typickým příkladem lobotomie po Bessonovsku. Naprosto zhovadilé zvraty, jejichž jediným cílem je natáhnout a zkomplikovat tudle spatlaninu nezchrání ani schopný režisér (a já myslím, že Morel jím stále ještě je), problémů je ale víc. Akce nemá vždycky ty správné grády, hlášky vychází do prázdna a nefunguje ani to základní - chemie mezi hlavními postavami. Na vině není ani tak Travolta, který dělá co může, jako spíš naprosto selhávající Rhys Meyers. Ten sice velmi zaujal v Match Pointu, tady ale nedokáže ani přesvědčivě vyznat lásku a skutečně věrohodně působí snad jen v momentech, kdy má být za opravdého moulu (což, obávám se, nemusel ani hrát). A když v buddy movie nefunguje chemie mezi hlavními postavami, nefunguje tu nic. A můžou se prohánět po Paříži, až se jim práší od vázy s koksem, jak chtějí. Jo a ty digitální auta na dálnici jsou tak strašně okatý, že je to až k zblití.. Škoda... Věřil sem tomu...BTW Morelovi musely ženské udělat něco dost ošklivého, že do nich ve svých filmech nechává pořád střílet... (03.03.2010)

Stejně tupý scénář jako u 96 hodin, jen v trochu odlehčenějším a o hodně akčnějším pojetí. John Travolta se automaticky vyšvihl na post rádoby nejvíce cool akční postavy roku, se svou vyholenou hlavou, koženou bundou a bradkou kosí Číňany, Pákistánce a fundamentalisty po stovkách, se stejnou kadencí z reproduktorů létají fucky, shity a další nejrůznější spletence nadávek, uspořádaných do rádoby cool hlášek, až jsem nakonec na Morelovu hru přistoupil, vyhodil mozek před sebe na stůl a bavil se jako u akčního filmu už dlouho ne. Pravděodobně vzniknul nejrasističtější film roku a já jsem každou chvíli nevěřil svým očím (očekávám den, kdy u Bessonových dveří zazvoní chlápek s plenou na hlavě a zadrátovanou krabicí v náručí, nebo zadrátovanou vázou). (13.09.2010)

Tohle je taková fastfood movie. Má to všechny ingredience a přesto máte pocit, že je to takovej zmraženej polotovar v krámě dopečenej. Dědek travolta se stále snaží za což má ode mně palec nahoru, Meyerse mám také rád a docela jim to šlapalo... jenže bubáků co chtěl odpálit prezidentskou kolonu jsem viděl ve filmech už tolik (včetně chlapíků vykloněnejch z auta s RPG na rameni) že jsem měl dojem, že tvůrci zapomněli na okurku... I ta díra v hlavě v závěrečné scéně byla taková nějaká nalepená... Škoda, dynamiku to mělo, děj už byl tuctovější a méně uvěřitelný... Tři prsteny s vysílačem. * * * (27.10.2013)