Bournov odkaz

Sice lepší, než celý BOURNEŮV ODKAZ, byl pětiminutový trailer na ATLAS MRAKŮ předtím, ale i tak se jedná o nadprůměrný počin. Pokud by se měla zvolit dominanta, čili klíčový sjednodující prvek samotného díla, byla by jím vertikalizace, protože takto je organizována narace, odehrává se tak samotná akce a vytváří se propojení s předchozím filmovým textem v podobě BOURNEOVA ULTIMÁTA. Agentská série je vůbec v rámci žánru, poetických tradic i hollywoodské produkce výlučná, protože si pohrává se vztahem fabule a syžetu nejenom uvnitř vlastního samostatného textu vkládáním flashbacků, ale napříč všemi díly. Hodina a půl času projekce třetí části se může odehrávat před posledními pěti minutami druhé a čtvrtá zase paralelně s tou třetí, čímž se pod gilroyovským vedením greengrassovsky naivní vize jedince bojujícího proti politickému establishmentu proměňuje v zájemně propojenou paranoidní síť intrik a mocenských zájmů. Kromě zmíněného významového posunu to ale znamená, že vyprávění již není vedeno čistě horizontálně (dvojka) či do různých stran v případě uspořádání informací (trojka), ale vertikálně, protože se zaplňují narativní mezery universa, ve kterém není jenom jeden pěšák. Vertikálně je uspořádána nejenom narace (flashbacky nejsou hybnou silou, která žene hrdinu vpřed k dosažení pomsty, ale objasňují motivaci řady postav) a informace v rámci ní dávkované, ale i akce: útočí se z letadla na lidský objekt v lesích, skáče se ze střechy na policisty a schovává se pod stolem či za dveřmi. Jako ozvláštňující funkce je vertikalizace v rámci série dostatečná, ale v nutnosti odtajňovat některé prvky v podstatě kazí koncept "greengrassovek" (není fokalizována mysl ani stav společnosti, celou dobu šlo o pitomé pilulky) a spíš než k formálně progresivním počinům se BOURNEŮV ODKAZ řadí k revivalu sedmdesátek. Jak svým syžetem, založeném na operaci, která se zvrtla, a tak se hodně namluví a na konci se akční, tak i stylem, jenž rychlostí střihu v akčních scénách odpovídá bourneovským normám, ale kontinuita a přehlednost je zajištěna hlediskovými záběry a přeostřováním, nikoliv zvukem. Na rozdíl od horizontálního vedení, kdy se neustále nabíralo na tempu a pouze rytmus byl v rámci akčních scén proměnlivý, má ryze vertikální čtverka nevýhodu v nevyrovnaném temporytmu. Nejslabší díl, ale stále nadprůměr. (09.08.2012)

Gilroyův Odkaz posílá sérii kvalitativně zpět za Agenta bez minulosti! Natočit za 125 milionů$ film o pouhých čtyřech super dlouhých scénách - kde se hodně mluví, podivně flashbackuje (aby mohlo dojít k "osudovému" propojení postav a situací) a esa se tahají, jak králíci z klobouku mající podobu sprintujícího záporáka bez mozku - je umění. To vše ve 134 minutovém filmu o agentovi, který se honí za pilulkou, protože ta jediná ho může udržet inteligenčně nad šedými vodami (pod)průměru. Aspoň, že ten Jeremy Renner je řízek! Zbytečný přívěsek k jinak perfektní trilogii. (19.08.2012)

Asi jako jediný ve svém širokém okolí jsem nešel do kina na nového Bournea, ale na nového Gilroye. Bohužel jsem to dostal přesně naopak. Začínám se obávat, že Michael Clayton byla povedená náhoda, protože tohle je špatně kočírovaná podívaná, která neví, jestli chce být osobním dramatem dvou jedinců před všemocnými chapadly vládní chobotnice, nebo akčním sprintem za svobodou. Ani do jednoho nenakročí ani na minutu, takže od momentu ‚Forrest Gump na drogách‘ se to definitivně zlomí v šedivou nudu. Což bolí o to víc, když si divák uvědomí, že ač si Gilroy načrtl svět téměř neomezených možností, vydá se cestou nejmenšího odporu, tedy směrem okopírovaného schématu, který dějově předchozí tři filmy vyšťaví do jedné dvouhodinovky. Chápu, že Frank Marshall ví, z jaké značky se dají vydolovat prachy, ale propříště ať na plac aspoň nažene úderného dramaturga. Tady neselhal jenom ten Moby. 2 a ½. (22.08.2012)

Tvůrci s Bournem zkoušejí něco nového. Nebojí se naskočit do rozjetého vlaku, zatímco divák už netráví čas po boku okolnostmi zmateného Bournea, ale jiného vycvičeného bouráka Aarona Crosse, který s puškou nebo holýma rukama právě přežívá v zasněžených horách, zatímco se divák mezi hlavouny pokouší rozplést další pletichy vládní chobotnice. Akce do toho moc není, takže i na zívnutí je naneštěstí prostor. Ne vždy to ale vadí. Vadit může někomu spíš to, že Tony Gilroy si postavil hlavu a jeho nový Bourne dělá věci prostě jinak. Někoho to může naštvat natolik, že před sálem kina roztrhá líbivě originální plakát, jiní to vezmou jako fakt a příslib do dalších dílů série, které rozhodně přijdou. Upřímně mě Jeremy Renner už nějaký ten pátek hodně baví, sličné a civilní doktorce Rachel Weisz by to slušelo, i kdyby byla knihovnicí v obci s padesáti obyvateli a modré pilulky podporující inteligenci prostě tak nějak musíme přejít. Škoda i slabého rozjezdu a místy nervózního stříhání, jinak ale tenhle čtvrtý příspěvek potěší razancí (výslech u Rachel doma, kaskadérské kousky, běhání po střechách, honička v Manile) a celkovou atmosférou. Úplně jisté čtyři hvězdy to určitě nejsou, ale i tak je dám!! PS: Stále méně zajímavý Norton zoufale šlape vodu.. (05.10.2012)

Bourne bez Bourna a trochu jinak. Míň akce a hutnější příběh rozhodně není na škodu. Jerry Renner výborný, mohlem ukecanější agent. Jeho motivace (nebýt zase hloupý) je příjemná změna po honbě za minulostí. Rachel Weisz je hodně sympatická, není to jen obvyklý přívěsek a potěší i mnohem uvěřitelnější "úvod" k lovestory. Ed Norton zase jednou odvádí dobrou práci. Jde očividně o pouhý začátek. Rubačka teprve příjde a já budu u toho. :) (10.08.2012)