Soľ nad zlato

Když jsem se dozvěděl o existenci tohoto filmu, doslova mě to šokovalo, protože jsem o něm nikdy neslyšel, a nevybavuji si, že by ho někdy dávali na českých televizích (i když je to samozřejmě možné) - což jsem si vysvětlil tím, že to je ale asi logické, protože slovenské pohádky se podle mě u nás téměř nevysílají, a Soľ nad zlato na mě vyloženě působí jako slovenská pohádka - ostatně když jsem se na to zkusil dívat v českém znění, bylo to tak příšerné, že jsem radši sáhnul po slovenské verzi, ale u ní mě zase zamrzelo, že je v ní Libuše Šafránková předabovaná hlasem jiné herečky, takže mi CZ i SK verze přišly neuspokojivé. A hlavně mě to ani moc nebavilo a nechápal jsem, proč ten film vlastně vzniknul, když zde existuje klasika z 50. let. Btw. překvapilo mě zde, jak moc se Svobodova hudba podobá té ze seriálu Návštěvníci, ta podoba je skutečně zarážející a Svoboda se podle mě prostě vykrádal. Takže když to vezmu kolem a kolem, tak mě objev této pohádky vlastně moc nedal, a o nic jsem nepřicházel, když jsem ji neznal. (19.01.2022)

Ja osobne som poznal iba staršiu verziu tejto rozprávky a až teraz v neskorom veku som si pozrel túto novú prerábku. A došiel som v detstve teda o dosť veľa ide v podstate o klasickú rozprávku akých sa vtedy v Československu a v Nemecku točilo veľa. Ale každá jedna má svoje čaro a každá jedna je niečím výnimočná. Príbeh o princeznej, ktorá prirovnala svoju ľásku k otcovi k láske k soli je starý ako čas sám. Nové prevedenie so soľným kráľom a princom sa mi zdalo byť celkom pútavé. Najviac sa mi na filme páčil soundtrack, ktorý bol nenormálne chytľavý a pískal som si jeho melódiu ešte dlho po skončení filmu. Čo sa týka hercov nikto mi nebol vyložene nesympatický čo je dobre keďže je film situovaný pre mladšie publikum. Je to jedna z mála rozprávok v ktorých nebojuje dobro so zlom ale ľudský chamtivosť a pýcha s láskou. 79% (29.12.2014)

Neviem, či je dôvodom modrej farby odlišnosť mentality slovákov a čechov, ale ja nevidím žiaden dôvod, prečo dávať našej, skôr slovenskej ako českej, temnejšej verzii Soli nad zlato nižšie hodnotenie, ako 100%. Trochu iný, až fantasy pohľad na klasickú rozprávku, ktorá asi trpí tým, že je porovnávaná s Byl raz jeden kráľ. Ja mám pocit, že tu funguje všetko. Réžia, herci, vynikajúca hudba, úžasná výprava, predovšetkým v jaskyni a kostýmy, rovnako dokonalé v prípade soľného kráľovstva. Keď pán Chudík zbadá prvý krát na svojej tvári slzu, vždy som sa ako dieťa rozplakal s ním. No a najkrajšia princezná našej histórie je tu tiež prítomná, tak skutočne nechápem....možno je to zločinným českým dabingom. Všetci češi, skúste slovenské znenie a určite zmeníte názor! (24.12.2012)

Hned úvodní scéna (turnaj) je zbytečná a nudná. Do toho nastupuje největší zlo této pohádky, po celou dobu nepřetržitě prudící, na sto honů čpící muzika Karla Svobody. Neříkám, že třeba v Noci na Karlštejně či jinde nemám jím složené písně rád. Ale tohle bylo opravdu daleko přes čáru akceptovatelnosti a to nepočítám ty wtf motivy z Návštěvníků a Létajícího Čestmíra. Libuščina nadzemskost sice celkový dojem vyvažuje, leč i tak: Přijít 28 let po Werichovi s novým zpracováním a vytvořit tuto prázdnou nudu, topornou a neinvenční jako všechny ty východoněmecké Růženky - špatný pokus. Samozřejmě nevadí, že pohádka je vážná (naopak). Vadí, že je příšerně mdlá. Přitom myšlenkově a dějově je vše, jak má být, scénář neobsahuje žádnou nehoráznost, žádná postava zde není trapná, zdůrazněny jsou ty správné momenty a motivy. Hodně dobrá je postava šaška. Tři princezny - sestry jak v Bergmanovi, aspoň na začátku. V závěru zase silná scéna setkání Marušky s otcem. Pěkné přírodní víly mají žel jen ždibec prostoru, na rozdíl od směšných komparsních podzemních zbrojnošů, připomínajících vojáky Impéria ve Hvězdných válkách. komentáře: Šandík, PollyJean (18.01.2015)

Vážení přátelé... tak předně: tato pohádka je jednoznačně pro již trochu odrostlé děti - tedy tak 15 - 95... Ve srovnání s českou verzí - Werichovskou (kterou mám rád zhruba stejně) není tak milá ani uhlazená, nenese se na vlně humoru ani nehýří barvami. A to je podle mě jenom dobře. Tato verze je temná, lidská, upřímná, bližší realitě - přesto nikoliv nepohádková... Je plná emocí, velkých pravd o životě atd. Např. smutek obou otců, když si uvědomí, jak hrozně se mýlili... člověk pochopí až po třicítce - nejlépe vychovává-li svoje děti, nebo alespoň někoho učí, či vede. Tato verze mi spíš připomíná Krále Leara. To je taky hra - pohádka pro dospělé, o pošetilosti otců a vlastně rodičů vůbec. O tom, že člověk ač mocný král, nemusí mít vždycky pravdu a že upřímné srdce hořící láskou může překonat jakoukoliv kletbu a bolest. Ale taky o tom, že to nemusí být vždycky pravidlem. Přesto ale má smysl se o to alespoň pokusit, prože i v případě nezdaru, člověk může nalézt alespoň moudrost starých šašků... Protože jak tu říká Kronerův moudrý šašek: Vidět, neznamená vědět... (13.12.2008)