Posledná bosorka

„Na rozkaz drevo narúbeš, ale obraz na rozkaz nenamaľuješ...“  Pěkná to barevná historická romance z dávných časů, líbila se mi. Nečekal jsem navzdory žánrovému zařazení tradiční historické drama a jestli mě něco překvapilo, tak že od okamžiku malování prvního obrazu Júlie mi Posledná bosorka svými motivy připadala v nejedné scéně jako film se slušným náběhem k horroru (v té původní romantické podobě) a silně evokovala jak temné příběhy o čarodějnictví, tak „malířské“ horrory typu Podobizna, i jistou tajuplnost si v pár scénách s atmosférou dokázala zachovat... ač se později děj obrátí úplně jiným směrem a cokoliv temného časem zahladí, minimálně u malovaného obrazu děsivého mučení, jeho popisu s příběhem matky hlavní hrdinky či u varhanní hudby v napínavou chvíli mě dost mrazilo. Tenhle film však v malebných padesátkových barvách ukáže více tváří a jindy mi naopak příjemně lichotil lidově muzikálovými popěvky studentů a jejich humoru v času tráveném s malířem, bavil mě chvilkovým skoro-parodováním filozofické diskuze (třeba s hláškou o tom, zda je Boží zákon nakonec také nedokonalý, když Bůh coby jeho tvůrce ho může porušit). Na dobu vzniku mě překvapilo i vyznění závěru, který s vyústěním (ač pravda, hodně doslovně) předkládá hned dvě možná vnímání události nazvané zázrakem, fantaskní i realistické. Klasické provedení starého mělo pro mě v Poslední bosorce své kouzlo, stejně jako mladá Oľga Zöllnerová v titulní postavě. [80%] (19.01.2024)

Moje hodnotenie sa počas filmu často menilo, bolo to tak od dvoch až po pät *. Na strane jednej je celé to poňatie čiernobiele a herecké výkony veľmi patetické, na strane druhej ma ale veľmi milo prekvapilo množstvo humoru, ktorý by som v historickej dráme o bosorke veru nečakala. Ale na škodu to nebolo. Práve naopak. (23.02.2009)

Tedy takhle.. mně se to v podstatě líbilo, je to takové historické drama v pohádkovém hávu, což mi asi nevadí, nicméně ubírá to dramatu na hodnocení a naivita tomu vážně nesvědčí.. Nicméně Mikuláš Huba se mi v roli malíře velmi zamlouval a rybářova dcera v podání Olgy Zöllnerové působila křehce, dojemně, nevinně, což kvituji.. Pravdou je, že ten střet s lidskou hloupostí, závistí a zlobou zavání nadčasovostí.. Hodnotím velmi shovívavě.. (29.12.2020)

Velmi zdarily historicky film, jehoz existence mi dodnes byla utajena. Hezky pribeh, krasna vyprava a kulisy, pisnicky i atmosfera me bavila. Potesilo i barevne provedeni, ktere me prekvapilo. Film ma sice podobny namet jako znamejsi Kladivo na carodejnice, pribeh a zpracovani jde vsak svoji cestou. Jinak me uz serou uzivatele, kteri v kazdem ceskoslovenskem filmu z 50.-60. let hledaji ideologii... (02.01.2011)

Čekal jsem mix Kladiva na čarodějnice a husitské trilogie zasazený do 18.století, ale tohle byla neškodná pohádka. Tady bych ani nevyčítal nějaký proticírkevní či protišlechtický étos. Je to jen černobílý příběh o lásce, která překoná i úskoky pomstichtivého a chtivého pána. Tu ukázku panského teroru a těžkého života poddaných jsem tady nijak nevnímal. a poplatnost době je tady minimální, což oceňuji. Herecky vyčníval snad jen František Dibarbora jako slizký šlechtic a moc hezky se koukalo na Oľgu Zöllnerovou. Milý a naivní příběh. 60% (23.05.2014)