Fešák Hubert

Skvělá komedie navozující atmosféru žižkovské spodiny za první republiky. Nezapomenutelný Heřmánek v roli Huberta Hraběte, pražského floutka, který se živí pokoutými způsoby a drobnými podrazy. Výraznou postavou - byť v menší roli - je i Laďka Kozderková v roli masérky, stejně tak i Pavel Zedníček v roli funebráka. Vtipná komedie, která v podstatě nemá zásadních hluchých míst. (21.02.2007)

Fešák Hubert a sním Karel Heřmánek posiela správu cez oceán Newmanovi a Redfordovi, aby ho zobrali do party. S jeho nápadmi by určite neprehlúpili. Konkrétne ale tento jeden sa tvári viac elegantne, akým v skutočnosti je. Je to akosi zbytočne zašmodrchané a nie tak vypointované, ako som celý film očakával. Škoda, že nevznikla s touto postavičkou celá séria malých podvodíkov, rád by som si ich pozrel (alebo vznikla a ja o tom neviem?). Čistá komercia, ktorá napríklad cez také sviatky určite v televízii poteší. (24.12.2013)

Já tyhle filmy prostě miluju. Skvělý Heřmánek, Kozderková i na Zedníčka se výjimečně dalo koukat. Báječná atmosféra Žižkova, jako byste tam byli. Málem bych zapomněl na Petra Kostku, Pavla Nového a jeho větu: Všechny moje flastry jsou jen za veřejný násilí pane inšpektor, to když dám po hubě ňákýmu fízlovi nebo jinýmu rošťákovi. (13.11.2010)

Kdo mě zná nebo třeba jen sleduje tady na databázi, tak moc dobře ví, že komedie je žánr, jemuž se věnuju jen zřídka. A těmi výjimkami bývají zejména staré české komedie, na něž nedám dopustit už jen pro starou školu našich úžasných hereckých umělců, ke kterým by měli všichni současní bezmezně vzhlížet. Semtam ale bohužel nechtěně narazím na komedii s nepříliš poutavým tématem, a tak se stane, že je největším a mnohdy bohužel i jediným pozitivem jen další odškrtnutá klasika. (17.02.2020)

Ačkoli Ivo Novák vstoupil na Barrandov již koncem 30. let, dopustil realizaci této nedokonalé retro záležitosti, která se žel vedle výborného sóla Heřmánka honosí naprosto nemožným zbylým ensemblem, včetně otřesného dabingu Keslerové. Je skutečně s podivem, že výkon jediného herce dokázal podržet takto bezradnou záležitost. Nicméně připočtu-li scénu z věznice, mohu výsledek akceptovat jako standardní snahu o rozmarný výlet do periférie 1. republiky inspirovaný nemnoze solidní Žebráckou operou. Dvojice filmů, vedle kterých veškeré tyto pokusy blednou, jsou samozřejmě skvostné Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla. (02.03.2009)