Osamelý jazdec

Čirá oddechovka, která balancuje mezi cirkusovou šarádou (konec) a stylovou úctou k westernů (některé typicky westernové okamžiky - most, skok do vody, hudba, ...). Z trailerů to vypadalo na nehoráznou blbost, ale výsledek mě mile překvapil, i ty bláznivě přehnané scény s železnicí (žebřík??) byly koukatelné. Nejde jen o destilovanou verzi Pirátů z Karibiku na divokém západě, tohle má svojí vlastní duši a musím říct, že těch dvou a půl hodin života rozhodně nelituji. PS: na těch králících mi bylo vždy něco divného:) (02.11.2013)

Budu přísný, koukal jsem tentokráte na velice dlouhé nic. Armie Hammer je hodně nepochopitelný castingový tah. Ten člověk není ani drsný, ani vtipný a je bez vůně a bez zápachu. Nebýt poměrně zdařilého úvodu a závěru, které se oba odehrávají ve vlaku, tak by se opravdu nebylo na co koukat. Mezi tím se odehrávají zcela noví Piráti, kde "taškařice" střídá taškařici a o nějakém DIVOKÉM západě si můžeme nechat jen zdát. Divokého zde moc není a nejen vlak je digitální, ale i králíci, bizoni a kdoví co ještě. Jak by byl divák rád, kdyby výprava filmu byla skromnější a zato příběh kvalitnější. Takhle sledovat už potisící stejnou scénu s šokujícím odhalením hlavního záporáku, může překvapit snad jen diváka který několik let neviděl žádný film. Nevím proč se vůbec do podobného filmu Verbinski pouštěl. Humoru zde mnoho není a Johnny Depp v této roli už také moc netáhne. Pro mě osobně dlouhá zbytečnost, kterou sledovat v kině, by se rovnalo čirému utrpení. 45% (29.10.2013)

Tak dlouhé a nudné, že jsem během sledování stihnul dvakrát umřít a přijít zpět k životu. Nemám problém s tím, že jde o otevřený pokus navázat na Piráty z Karibiku, jen Lone Ranger je pro něco takového naprosto nevhodná předloha, alespoň v tomhle uchopení. Zatímco Piráti coby film podle atrakce v zábavním parku a ke svému dobrodružnému žánru mohli být bezelstné nic a přitom zábavní (až když se scenáristé v pokračováních pokoušeli přesunout k rafinovanosti, tak se jim to rozpadlo pod rukama), Lone Ranger si neuvědomuje, že pracuje s bohatým fikčním světem vznikajícím rovných osmdesát let a velmi jasně stanoveným žánrem, v němž je každé vybočení velmi viditelné. Verbinského dlouhé přebujelé scény bez pořádné návaznosti ale působí vždy jako něco, co se do zobrazovaného světa naprosto nehodí - u dobrodružného žánru k tak jasnému závěru nemůžeme dojít, protože není tak vyhraněný. Ve westernu působí velmi divně, když se nic nechová tak, jak jsme zvyklí, ale film místo aby věnoval nějaký čas vysvětlení těchto "inovací", neustále dokola vykřikuje "pořád jsme western", protože se oprávněně bojí, že na to zapomeneme. Netvrdím, že každý western se musí řídit stejnými pravidly, ale že když se jimi neřídí, musí ta svá alespoň nějak vysvětlit. Zatímco takový Donnerův Maverick měl jasně stanovený tón a úroveň přehnanosti, zde každá scéna svá pravidla buduje odznova. Někdy se zcela propadá žánru ve vší jeho naivitě, kterou snímek ještě podtrhává, jindy se tvůrci pro změnu pokoušejí o sebereflektivní komentáře shora a jindy, a to je nejvíc mimo, se snad pokoušejí budovat nějaké melodrama. Ve výsledku tedy film působí nesoudržně, bez jasné chuti a bez dojmu celistvého světa a příběhu. Navíc je to opravdu nechutně dlouhé, vtipy postrádají timing (a je jich ukrutně málo) a postavám chybějí motivace pro jejich činy. Taky nesnášíte, když si po desetiminutové akční scéně nemůžete vzpomenout, proč se spolu postavy vlastně střetly a o co se perou? Tohle je asi nejjistější emoce, kterou během filmu cítíte. PS: Zabte už Probůh Hanse Zimmera! Pokud mě jindy jeho hudba jen nebaví, ale alespoň funkčně doplňuje obraz, tentokrát se jeho stereotypně monumentální melodie k filmu zoufale nehodí a působí rušivě a nepatřičně. Ještě víc podporují umělost a "nepůvodnost" scén. Možná si hrají na hraní s westernovými motivy, ve skutečnosti jde o odpaření jakékoliv svébytnosti z této hudby na další tovární výblitek. PPS: Depp už je jen otravný. (04.07.2013)

Multižánrovka jako pocta filmovému století? Nejryzejší western s nejklasičtějšími vaudevillovymi gagy? Ale ano. Velká železniční loupež a lehký holky, který by si nevymyslel ani Méliès. Aneb Hell on Wheels optikou komiksového hrdiny a pokroku, který nezastavíš ani v roce 1933 (právě tehdy se mohlo hrát s popisky tak, aby se Tonto stal slovutným divochem). Generál Custer si za každých okolností hlídá svého narcise, ta nejošklivější Jana Eyrová Ruth Wilson trochu dospěla, Armie Hammer je důstojným pokračovatelem Lone Rangerů (již od rozhlasových seriálů z 1933, románů, komiksů and more) a samozřejmě Tom Wilkinson a Helena Bonham Carter jsou naprostými klasiky. A Hans Zimmer se nestydí narvat do soundtracku celou (!) William Tell Overture i s jejím finále. #čsfdprojekce (04.07.2013)

Bohuzel jsem cekal neco jinyho. Ostatne Disney to prezentoval jako dalsi skoro rodinny dobrodruzstvi ve stylu Piratu, obsazeni tomu taky napovidalo a do toho super akcni ukazky se spoustou epickejch momentu. Jenze vysledek je v podstate naprosto normalni western, kterej je misty prekvapive drsnej a na nejakou akci si clovek musi pekne dlouho pockat, navic ji uz bohuzel vetsina byla videt v trailerech. Coz spolu s faktem, ze ma film silne prehnanejch 150 minut dava ve vysledku dost pozvolny a misty az uspavajici tempo. Herci se sice snazi, ale co si budem povidat, Hammer na to zatim bohuzel jeste nema. Depp dostal dostatecne prostoru, takze tu zastupuje hlavni zabavnej prvek, ale ackoliv jeho hlasky a akce jsou zabavny, ne vzdy se to do filmu hodi. Celkove sice jednou v pohode skouknutelny, ale nic, co by stalo za zapamatovani, coz je skoda, protoze prostredi je moc fajn. (14.10.2013)