Sofie a ukradený poklad

Jedna z mála nových televizních pohádek, která opravdu stojí za shlédnutí. Dobrý příběh, herci v dobré formě, žádné zběsilé scény s čerty, prostě taková ta správná uklidňující pohádka pro nedělní odpoledne. Co více si přát? Škoda jen asi od půlky filmu stále se opakující otravné hudby. Hudba: Miroslav Kořínek (04.09.2011)

Takto prosím ano! Po dlouhé době konečně nová pohádka, která má nápad, šmrnc, vtip, naprosto špičkové a hvězdné obsazení a hodně nadsázky... Vtipy zde fungují, ale přiznávám, že na tom mají podíl hlavně herci, v jiném obsazení by scénář dle mého nefungoval.. Ale! Nicméně to dopadlo tak, jak to dopadlo, tudíž jsem se mohla od srdce zasmát a zpříjemnit a prozářit nedělní odpoledne:) (04.09.2011)

Egon Tobiáš + Jaroslav Hanuš = dobrá kombinace. Zaujal mě už jejich první film 100+1 princezna. Jediný problém jejich filmů je, že to nejsou moc pohádky, ale protože jsou originální, vtipné a zajímavé, nemám problém jim to odpustit. Tohle je lehká detektivní komedie, ve které všechno funguje tak akorát. Líbily se mně exteriéry točené v anglickém parku, u potoka a na lesní cestě, spousta vymyšlených "místních specialit" (sklenička Sedmihorské, houbová jídla a vrhcáby) i interiéry a kostýmy. Zvlášť princezniny fialové šaty, které trochu připomínají styl přibližně z roku 1920 - tedy období, jehož móda se ve filmech moc nevidí. A také zápletka, ve které princ sice neobratně, ale o to upřímněji a poctivěji dokáže princezně, že stojí za pozornost. Jedna z mých oblíbených pohádek, kterou jsem viděla už asi desetkrát. (17.07.2012)

Tak, tahle pohádka je prosím moje nejoblíbenější z českých, krátkých, nízkorozpočtovek v neděli po obědě (ano, přestože to není adekvátní mému věku, v neděli po obědě se opravdu někdy dívám na pohádku). Proč vlastně? Nemám ani tušení, příběh je jako obvykle strašně prostoduchý a princezna si jako obvyvkle vezme toho největšího losera a jako obvykle žijí šťastně až do smrti, ale NĚCO mě zrovna u této pohádky neskutečně bavilo. (09.10.2013)

Pohádka se pohybuje na pomezí vcelku dobré a tragicky zoufalé. Jsou zde prvky humorné, které mají způsobovat záchvaty smíchu, ale ono to nějak nefunguje. A proč? Protože princové mají půbosit směšně, ale otázkou je, zda to nefunguje, protože bratři Rašilové přehrávají nebo proto, že jsou napsané hrozné dialogy. Stejné je to s králem a hospodou, kde Vladimír Dlouhý jen vysedává a čeká, takže sledujeme časté záběry na hospodu, kde se vlastně nic neděje. A stejné je to s dějem. Je ještě vtipný nebo už totálně hloupý? Nedivím se, že jsou zde lidé, kteří budou tvrdit, že jim to přijde vtipné. Mě zase přijde, jako by si tvůrci mysleli, že jsou diváci blbci. A to včetně dětí. Dnešní děti jsou ale krutě jiné. (30.06.2020)