King Lear

Král Lear je hra o světě otřásajícím se ve svých základech, hra apokalyptická, vizionářská a univerzalistická. V samotném středu této Shakespearovy tragédie je motiv poutníka a cesty. Vzato geograficky putuje Lear ze svého sídla ve střední Anglii do Doveru. Jako každá cesta poutníka i ta Learova obsahuje ještě jiný, daleko důležitější, duchovní rozměr. Lear putuje z královského paláce do pusté přírody, od svých dcer Goneril a Regan ke Kordelii, od pýchy k pokoře, od panovačné sebestřednosti a ješitnosti k soucitu a odpuštění, od královské koruny ze zlata, která je symbolem slávy, bohatství a moci, k věnečku z plevele a lučního kvítí. Smyslem tohoto putování je sebepoznání. Řád člověka, přírody i všehomíra je v Králi Learovi vážně ohrožen a zasažen, ale nikdy není zcela zrušen. Podobně jako v dalších třech velkých tragédiích tehdejší doby vytvořil Shakespeare obraz člověka svádějícího osamělý boj s běsy v sobě i mimo sebe. Tragický konec hlavního hrdiny nepřináší úlevu ani osvobození či naději. Po apokalyptickém zážitku naopak zůstává pouze hořké memento. (ČSFD)