Jak nežít svůj život

Dobrá zábava tak trochu ve stylu Black books...Don je nesympatický kokot, dokonalá postava do odvážnějšího komediálního seriálu...hned od prvního dílu se mi zamlouval :) dost mě tu ale otravují stále se opakující hypotetické obrazy, jako: 5 věcí, co by Don neměl, 4 věci, co by Don chtěl atd., což jsem nejdřív ocenil jako dobrý nápad, ale co je moc, to je moc....zatím 80% (15.03.2011)

Během první série jsem to chtěl vzdát, vlastně si jen zvykal na to jaký je Don neuvěřitelný imbecil a moc mě to nebavilo. Ale už jsem tomu celkem přišel na chuť, Dona si oblíbil a začal mu tak nějak fandit. 1. série 70 %, druhá 80%, 3: 80%. A minimálně 10% z toho dělá v každé sezoně Donova spolubydlící. Abych to rozsekl: Abby je hezčí, Sam Sympatičtější :p PS: Jsem velmi zvědavý na připravovaný vánoční speciál. (09.11.2011)

I přesto, že mám anglický humor ráda, tak mi chvíli trvalo, než jsem se k tomuto seriálu ''prokousala''. Nejdříve mi přišly některé z tradičních vsuvek nechutné, morbidní a podobně. Čím déle na to ale člověk kouká, tím méně mu vadí, že u toho třeba zrovna obědvá. Co se ale anglického humoru týče - dávám raději přednost The Black Books. (04.10.2011)

Rozjezd tohoto komedialního seriálu vypadal jako parádní úchylárna o opravdu velkym blbcovi. Z prvu se zdála tato hlavní postava, jako naprosto nesympatický a slizký kokot, ale ještě jsem neviděl, že by se nesympatická postava v průběhu celého seriálu, měnila z kokota na menšího kokota, pak v sympatického blbce, až skoro normálního citlivého člověka. Ale ať jako kokot nebo jako už jen nadrženej dobrák, vždycky jsem se skvěle bavil. Prvně tu pro něho sice byla sexy kozatá černovláska, ale když přišla o něco sympatičtější, trochu míň kozatá blonde :), věděl jsem, že tohle je ta super pichna, jako byla Anna Falchi. Navíc hlavního, ,hrdinu" doplňuje hodně dobrej pečovatel, který se o něho stará, jako by byl jeho mrtvá babička. (16.05.2014)

Docela fajn britcom, ovšem s docela velkou pachutí toho, že to celé mohlo být mnohem lepší, protože takhle to na ty největší titány nestačí (například na Black Books, které hodlám dál použít při srovnávání/vysvětlování). Předně, humor je zábavný, vážně ano, ale... Hlavní postava je až příliš sebestřední a bastardózní, nedá se jí fandit vůbec v něčem, je to vpravdě kreténská entita, což je trošku problém, když jeho hlavní snažení spočívá v balení velmi sympatických dívek (Takový Bernard Black je také kretén non plus ultra, ale jelikož jsou všechny vztahy okolo něj stejně bizarní jako on, tak nevyznívá odporně, což je tak nějak podstata toho, proč je v konečném důsledku zábavný). Ona celkově práce s postavami je to, co brání seriálu dosáhnout vrcholu (znovu připomínám, opravdu JE vtipný, ale..), na moha místech je moc velký rozpor mezi hlavní postavou a těmi vedlejšími, které jsou ve směs napsané normálně, až na lechce malomyslného pečovatele, který ovšem působí jako by trpěl něčim velmi reálným (trochu jako Sheldon Cooper z Big Bangu) a proto jeho zneužívání hlavní postavou nemůže být tak zábavné jako... Třeba jako u Mannyho s Bernardem. Ale dost už o srovnávání a dost nepovedeného popisu té jediné věci, která mi tu vadí, pročež znovu zdůrazním, je to vtipné, ne že ne, ale asi by pomohlo menší zaměření na vztahy (bohové, proč jsem zas negativní??). Raděj mizím. (16.05.2016)