O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli

-"Chce jenom vědět, je-li ten cit ryzí. A není tou, jež lásku zapírá. A mladý rytíř krvavou žeň sklízí... I pro lásku se těžce umírá!" ♥♥♥ Na české poměry velmi neobvyklá rytířská balada, řekla bych, že nejspíš dokonale unikátní. Osobně na ní zbožňuji úplně všechno (možná s výjimkou lesklého saténu a některých paruk). Jeden z mála filmů, kde se můžeme pokochat gotickými (či gotiku silně evokujícími) kostýmy. Příběhem provázející potulní pěvci, motiv opakování, personifikovaný strach a láska, budování vztahu mezi milenci místo "na první pohled", sebeobětování. Ale samozřejmě trvám na tom, že si měla vzít šaška: mají společnou minulost, očividnou chemii, šašek je chytrý, vtipný i citlivý a navíc má přehled o místní politicko-ekonomické situaci, určitě víc než nějaký náhodný rytíř, co jde zrovna kolem. -"Co je láska platná mrtvému?" (27.11.2006)

Nevím moc, proč to tady lidé berou jako pohádku, když to pohádka vůbec není. Je to něco na způsob středověké romance a právě ta středověká místy skoro až snová atmosféra minesängerského příběhu a hezké písničky se mi na tom líbily nejvíce. Jistě, chyby by se našly, výkony herců mohly být lepší, dialogy buď více plné starých slov nebo naopak současné, ale když vidím hodnocení, jaké film dostal, myslím, že si ho vůbec nezaslouží (07.04.2012)

"...i pro lásku se těžce umírá." Co se vám na tom nelíbí????? Mně to nepřijde tak hrozné, krásná hudba od Traxlerů, hezké texty i básně (Jacques de Baisieux), poučný příběh i dobří herci...co máte všichni s těmi odpady!?!?!? To se všichni opičíte po jedné recenzi, nebo co? Navíc, nechápu, co tady píšete o pohádce (Radyo, gouryella, berg.12 a další "borci"), když toto pohádka není, ale "romantický příběh". A takový romantický příběh s dobovým koloritem, parádní hudbou i verši si nechám líbit. (20.04.2006)

Problémem tady je to, že je to tvůrci bráno jako pohádka. A tam je zkopán pes. Kdyby to bylo pojato jako romantický film plný šermířských soubojů s bohatou výpravou, mohlo by se to i stát koukatelnějším počinem. Ale takto to děti i dospělé nudí. Jediný kdo si to může užít, jsou šermíři co si v tomto filmu zahráli a hlavně zablbli. (05.06.2007)

Koncem osmdesátých a do poloviny devadesátých let kolovala po Barrandově jedna filmová kamera? Jinak si nedokážu vysvětlit, že pohádky točené v tomto období (např. Pincezna Jasněnka) spojuje tak totožně odporný vizuál. Hrubozrný obraz, šum, přesvícená bílá a rozmazání. V praxi to vypadá tak, že i scéna odehrávájící se ve dne za slunečného počasí (rytířský turnaj), vypadá jak éterický depresivní sen - když po nedělním obědě na chvilku ulehnete a i přesto, že vám slunce praží do očí, napůl bdíte a sníte. I samotná práce z kamerou je nešťastná. Neustále "plave" po place kolem hrdinů bez střihu, což je iritující, zvlášť u dialogů. Odpad českým pohádkám dávám jen vyjímečně, tohle je asi druhý. (03.01.2016)