Tri sezóny v pekle

„Reklamu na hovno dnes v telke dávajú, každý z nás spozornie len čo zbadá ju..“ Mašínův debut lze rozdělit do dvou, na tuzemské poměry nadprůměrnou formou protkaných, částí. V první bohémský a účelně nesympatický floutek Ivan Heinz příživnicky básní životem, načež je ve druhé pohlcen historicky nechvalně známým obdobím hluboké mysofilie, aneb: "dandy, ó, dandy, osmačtyřicátý je konec srandy." Pominu-li skutečnost, že Hádek do své role nedorostl (nebo ji přerostl ?) a Huba mu opakem jeho velkohubosti dává herecky přes hubu, vidím hlavní nesoulad v tom, že autor se sice po vzoru hlavního hrdiny snaží "jít svou vlastní cestou", ale jaksi zapomněl na chování nespoutaného básníka, který se mylně nespolehne na rozum místo citu. Nehledě na to, že točit o boji individuality proti jakémukoliv systému z pozice reklamního klipaře a k tomu za 80 míčů, mi přijde jako kapánek pokrytecký počin. „Možete ho zohnat´ len pod rukou, nádherne hovno z hor (Kavčích)..“ (18.05.2011)

Řemeslně perfektně zvládnutý film, dějově už mě tolik neoslovil, především proto, že Hádkova postava by potřebovala hodně často dostat pár facek. Ale nakonec jsem mu stejně držel palce, aby se tady z toho srabu dostal. Velké plus za herecké výkony, Hádek dokáže dokonale vyvážit frackovství s rebelií, Karolina Gruszka je tak krásná a osudová, že je přímo předurčená k tomu, aby nechávala muže trpět, ostatní už pak hrají druhé housle, ale skvěle. (16.10.2010)

Hovno rozběh, hovno postsynchrony, hovno příběh, hovno sex i hovno krev, hovno odvaha a hovno česká povaha. Hovno umění? 3 sezóny jsou nekonfliktní a bez konfliktu. Po většinu času. Teprve v poslední třetině se skrze všechny ty samoúčelné provokace a letmé náhledy do života poválečných umělců začne prodírat jakási zápletka. Dramatická v neošizeném smyslu onoho slova je nanejvýš sekvence „poslíček pohřebního ústavu“. Navzdory promyšlené práci s kamerou a barevností záběrů (výborně je vizualizovaná Janina ztracenost v temnotě) by ale mnoho podobných scén vyznělo bez hudby do ztracena. Pěkný zevnějšek prozrazuje schopného reklamního režiséra. Minimální důraz kladený na obsah taky. Práce s psychologií postav žádná. Z Hádkových činů a výroků jsem, v rozporu s tím, co se nám film snaží sdělit, cítil pozérství, neupřímnost. Z filmu vlastně taky. Jakoby snaha vyhovět všem koprodukujícím zemím (a nejlépe celé Evropské unii) tvůrcům znemožňovala vyřknout něco na plnou hubu. Hovno hovno. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, triatlet, Botič, fuckme (03.12.2009)

Čím to sakra je, že když u nás vznikne jen trošku jiný film, mnoho lidí se může zbláznit z toho, že je to událost fenomenálního významu??? Přitom ročně u nás vznikají jeden, dva vynikající snímky, tři nadprůměrné, přibližně deset šedivých a zbytek kolem bodu mrazu. Liší se pouze počet, natáčí se čím dál větší množství, což je div, vzhledem k financování a tak. No a tenhle příklad? Z druhé kategorie. Nevidím sebemenší důvod, dělat z něj něco víc. Tečka. (01.02.2010)

V kontextu se stejně starým Protektorem jsou 3 sezóny v pekle diváčtějším a, dejme tomu, smysluplnějším filmem. Ovšem v kontextu naprostého vylhaného braku, který jen prohloubil propast mezi Protektorátem a Třetí republikou. 3 sezóny v pekle jsou nejnovějším příkladem nejtěžšího kamene úrazu v recepci vnímání historie po květnové revoluci našimi současníky. HOVNO bylo povýšeno na prvního novodobého teenagera, zapomenuty byly potápky a bedly. Nikdy se už patrně nedočkám rovnosti mezi frustrací z heydrichiády a Února, nadále budu jen žasnout nad tím, jak lze současně vyložit konec 40. let, protože to je doba, kdy začalo něco, co pominulo celkem nedávno, ale doba do roku 1945 už zřejmě nebude nikdy akceptována jinak, než jak ji očernili noví rudí protektoři. Přátelé, tohle je myšlenkové fiasko ve třech aktech zabalené do solidního filmu, který kupodivu funguje, ale výlučně na bázi nereality. Zkrátka a jednoduše, byl nám odepřen rok nula... Po letech od Tmavomodrého světa jsem se dočkala Hádka v roli, která mu sedla a opět se stal dominantním mezi současnými koloušky, kteří tu a tam mají možnost si i zahrát, ne jen existovat z minulých úspěchů. Kraus si v tom nejlepším slova smyslu vzpomněl na své původní povolání a nebavil, ale zaujal. Martin Huba nezklamal svou již dříve mnohokrát potvrzenou vysokou laťku, Kostelný a Krobot pro jednou neurazili, zbyteční byli jen tací úrovně Rupperta, Pauhofové a Kerestešové. Cením si výkonu Karoliny Gruszké, nikoli ale jejího dabingu. A soundtrack je půvabný. Takže jestliže má český film budoucnost, tak jedině v koprodukci, sám na to už nemá. #kinobus (22.06.2010)