Politické kruhy

„Jestli se to stalo nebo ne, není důležité. Je to pravda!“ Přirozené popírání nepopiratelného dělá mému vrozenému cynismu velkou radost a stejně tak svižné přetavení protiválečných argumentů v neotřesitelné důvody k vyhlášení války. Tedy baví mne to ve filmu, ale ve skutečnosti se mi z těchto standardních postupů zvedá kufr. (28.02.2013)

Nejzběsilejší komedie od dob Wilderovy Raz, dva, tři s jazýčkem (spíše žiletkou) tak satiricky nabroušeným, že oproti ní jsou Yes, Prime/minister a Vrtěti psem břitké asi jako Poláčkových Bylo nás pět... Scénář je mistrovsky vybroušený kousek od něhož by mohli všichni odkoukávat timing dialogů, jakož i vykreslení postav na ploše pár minut, přičemž žádná ovšem nespadne do kategorie jednoduchých karikatur. Prim hraje obzvláště Peter Capaldi jakožto poradce britského premiéra, který si svou malost kompenzuje maximalistickou misantropií a používáním nejsprostších anglických slovíček jako spojek ve větách... (09.06.2011)

Hysterická digitální kamera najíždí a odjíždí na herce, aniž by k tomu měla nějaký rozumný důvod. Je to jen manýra. Mezi postavami příběhu není jediná aspoň trochu sympatická. Všichni jsou sobci a hráči s mocí. Řvou na sebe a nadávají si, z plátna se linou vodopády slov a já se v tom úplně ztratila. Možná taky kvůli mizernému překladu, takže snad filmu i trochu křivdím. Ale působilo to na mě nepřehledně, zmatečně a nesympaticky. Dosledovat to bylo náročné a nepříjemné. (08.04.2018)

Scénář: Jesse Armstrong, Simon Blackwell, Armando Iannucci, Tony Roche .. Tak ono je to hodně vtipné, černohumorně, posměšně a očividně přepáleně, ovšem v dané tématice se ne každý orientuje, tudíž je jasné, že ne každého pobaví. Já mám politicky zaměřené filmy rád a tento přináší skutečně poutavý pohled na "vysokou politiku." Nezastavitelný kolotoč jednání, meetingů, arogantních, zákulisních praktik - to je In the Loop. Obdivuji, že tohle dokáže jak někdo vymyslet a taktéž poutavě spojit ve funkční celek s výborným tempem. Takovým, že mnohým obsah uteče dřív, než stačí naladit své přijímače. Ani já bych reprízu neodmítal, hlavně bych si to podruhé ještě více vychutnal.. (05.02.2010)

Rozloučení s Malcolmem Tuckerem podruhé, tentokrát formou nepřímého prequelu z dob, kdy byl na vrcholu. Jedna téměř epizodně rozdělená zápletka mezinárodní politiky bez problémů překonává vše, s čím přišel samotný seriál. Jen se u toho nesmí ani na minutu zaspat, děj je totiž do těch necelých dvou hodin nacpaný tak vrchovatě, že div nepřetéká. Obsazení starých známých herců do nových rolí na jasnosti nepřidává, ale naštěstí jsou jejich postavy povahou těm původním podobné, takže vlastně baví stejně, ne-li víc, třeba takový Ollie totiž vedle nemožného Simona Fostera září ještě víc, než při svém triumfu v závěru seriálu. Pomyslným esem v rukávu je ale nakonec generál Miller v provedení Jamese Gandolfiniho, který přes svou váhu i nečekaně pevný charakter s lehkostí válcuje vše, co mu do cesty přijde. Spolu s Malcolmem jsou to postavy, které díky svým hercům vynikají nad veškerou konkurenci. Jejich precizní slovní přestřelky už jsou díky The Thick of It samozřejmostí, avšak chemie mezi postavami tady funguje ještě lépe než kdy dřív. (31.08.2013)