Safebreakers
Réžia:
Pavel BlumenfeldScenár:
Zdeněk Podskalský st.Hudba:
Jiří ŠustHrajú:
Ladislav Pešek, Jan Pivec, Rudolf Hrušínský, Josef Gruss, Josef Beyvl, Josef Kemr, Martin Růžek, Eduard Kohout, Eman Fiala, František Kreuzmann st., Ivo Palec (viac)Obsahy(1)
V továrně Sitex zabouchnul někdo omylem dveře nedobytné pokladny a v ní nejenom klíče, ale i důležitou dokumentaci, která se má druhý den projednávat na ministerstvu. Zámečníci by mohli použít autogen, ale vše papírové by shořelo. Ředitel podniku požádá o pomoc poručíka Veřejné bezpečnosti Rybáka. Ten ví o jedné možnosti. Požádá o pomoc bývalého kasaře, nyní řádně žijícího občana. Je ochoten ho v noci anonymně přivést do továrny. Vdovec Procházka byl před válkou kasařem, za války prošel koncentračním táborem, po válce si změnil jméno na Fiala a živí se poctivě. Jeho syn nemá o otcově minulosti tušení a navíc má před svatbou. Na Rybákovo naléhání nakonec Fiala s akcí souhlasí a pokladnu otevře. Za čtrnáct dní je však pokladna v noci vyloupena. Nejpodezřelejší se zdá právě Fiala. Rybák mu však věří. Fiala se vydá do Prahy za bývalými kumpány, aby zjistil pachatele. Všichni, až na Kosíka, žijí spořádaně. Kosík však loupil jinde a je zatčen. Vyšetřování prokáže nakonec Fialovu nevinu. Situaci zneužil účetní Háša, který peníze ukradl a loupež jenom fingoval. Spokojený Fiala se může v klidu zúčastnit synovy svatby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (36)
Dávám tři, protože se tento film točil v mém rodném městě Ústí nad Orlicí. Pešek a Hrušinský odvedli precizní výkon. Pro Oušťáky povinností. ()
Pešek s Pivcem hráli dost a dá se říci, že se i příjemně doplňovali. Zatímco hřmotný emocionalista Pivec obstál v rovinách výbušných celoplošných postav, Pešek se svojí genialitou poctivě zasunul do charakterů jako větchá noha do dřeváků. Tento film nabídl asi tak polovinu toho. ()
Film průměrný, ale s nadprůměrnými herci. Námět rozhodně není nezajímavý, osudy bývalých mistrů kasařů, z nichž tři jsou polepšení (jeden z nich ovšem v podezření), jsou sice podány jen v náznaku, ale je vidět, že Sbory nápravné výchovy i jejich předchůdci uměli člověka převychovat. Nejuhozenější mi však připadal samotný začátek, od něhož se celý film vyvíjí. Vedoucí zabouchne trezor, v němž zapomene klíče. Nechápu, proč se tato záležitost neřešila ve dne a veřejně, vždyť o nic nešlo, prostě se mohl legálně požádat bývalý kasař, aby podniku v obtíži pomohl. Ale on to musel udělat tajně a v noci, aby pana Beyvla napadlo, že by toho mohl využít a v kase přímo na pokladně ukrást ukrást pohřešované peníze. Také to, že by kasu mohl udělat některý z Fialových bývalých kamarádů, moc nepřipadalo v úvahu, pokud by s nimi nebyl domluven, byla by to hrozná náhoda. ()
Československé krimi, jež se zabývá pátráním po muži, jenž vykradl pokladnu podniku Sitex. Hlavní podezřelý je bývalý kasař Procházka/Fiala, jenž se však od jisté doby živí poctivě. Proto se L. Pešek v roli Fialy rozhodne obejít své bývalé kolegy kasaře a zjistit, který z nich mohl krádež vykonat. V tomto zajímavém díle se objevila vskutku elitní jména československého herectví, neboť jen v malých rolích Fialových kumpánů své umění předvedli E. Fiala, výřečný E. Kohout a vždy nepřehlédnutelný F. Kreuzmann. Národní poklad R. Hrušínský, v roli usměvavého kapitána Šmoka vyšetřujícího tento případ, pojal svou postavu velmi švejkovsky a dobrosrdečně, nakonec však pachatele nekompromisně a uvážlivě odhalil. Vyšetřování sekundoval J. Pivec (poručík Rybák), jenž neodmyslitelně též náleží k velkým hereckým postavám. Komickou roli potrhlého podnikového účetního s chutí ztvárnil J. Kemr obarvený na blond a svým energickým vystupováním snímek oživil, kromě něho se v rolích podnikového ředitele a dalšího účetního ukázali M. Růžek a J. Beyvl. Přestože příběh samotný má dobré nečekané zakončení a tolik slavných jmen v jednom snímku se nevidí často, hodnotím dílo pouze průměrně. Na konci 50.let vytvořil podprůměrný režisér P. Blumenfeld pro mě zatím své nejlepší dílo. ()
Hrušínský v normálním filmu poprvé tlustý. A furt se cpe. A kouří. Záhadou je samotný námět, proč dělá podnik takové neuvěřitelné sr.ní s otevřením zabouchnuté pokladny. Rozjede se extrémně komplikované otevírání přibouchlé káči a ještě několikanásobně složitěji se ze sebe podezřelý kasař snaží setřást obvinění. Vyšetřování celkem dobré. Kvantum známých tváří. Symbolika: Třicet tři: 23:35; 1:15:47. Skrytá ruka: Pivec: 25:56, Hoblík 28:34 (asi nejdéle trvající skrytá ruka v č. filmu). Ale třeba je mu jen zima. ()
"Naší povinností, jako odpovědných činitelů ve výrobě, je nikomu nevěřit!" Něco této kasařině chybělo. Nebo přebývalo to soudruhaření. ()
Stojí za vidění: velká koncentrace národních umělců na dm čtvereční. Též pěkné dobové reálie: cedulky, kanceláře, Můstek plný aut. Celkem nepředvídatelný děj i vyluštění. ()
Béčková kriminálka s celkem dobrou zápletkou. Celé mi to ale přišlo takové nedotažené. Hodně mě bavil Rudolf Hrušínský, který jakoby se rolí kapitána kriminálky připravoval na pozdější geniální stvárnění majora Kalaše v Schulhoffově noir kriminální sérii. I zde má několik nezapomenutelných okamžiků (svačina v autě). Za zmínku stojí i dobové záběry noční Prahy. V záběrech z Václavského náměstí si lze všimnout i plakátů na aktuální film Dobrý voják Švejk právě s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. ()
Na úplný průšvih to není, ale celkově to bylo takové plytké, Pešek byl naprosto toporný, Růžek zahrál zase jen to, co se po něm chtělo, a ani Hrušínský tentokrát tenhle pokus o psychologicky komediální detektivku nezachránil. Ono to totiž nebylo ani psychologické, ani komediální, a jen s vypětím všech sil to bylo trochu kriminální. ()
Velmi povedený film z padesátých let. Velmi napínavý a místy nebyl vůbec nudný. A hlavně měl vtipný závěr z hlediska toho, že si člověk myslel že viníkem je Fiala. Jinak ještě oceňuji že hlavní úlohy měli kvalitní herci. :-) ()
Rozvláčná česká krimoška s výbornými hereckými výkony (především Josef Kemr a Rudolf Hrušínský). Na černobílý film trochu moc nočních scén, kde si musíte obrázek domýšlet z odposlechu, protože není nic vidět :) ()
Krásné kulisy východočeského města Ústí nad Orlicí (ve filmu Týn), kde léta, až do privatizace, zaměstnával tisíce lidí Elitex (ve filmu Sintex). Zápletka v sobě propojuje prvorepublikovou kasařinu, tedy noblesu zlodějského řemesla, s dobrotou dnešní garnitury. Soudruhování je ale hodně upozaděno. Na film se díky zvratům a dobré krimi zápletce (jak vystřižené z čapkových povídek) dá dívat. ()
Ladislav Pešek jako hodný kasař a Jan Pivec jako vlídný kriminalista. Komediálně laděná kasařina - film pro pamětníky se vším všudy i s mladou Jiřinou Bohdalovou. ()
Dobrý, Ale pouze jako ve škole. Dle mého se v tomto případě spojení krimi a komedie příliš nepovedlo. Peškova role hodného kasaře působí poněkud... ()
Komedie Pavla Blumenfelda zpracovává námět o bývalých lupičích pokladen, kteří se-až na jednoho-polepšili. Žijí poctivým životem a většinou se zoufale brání sebemenší připomínce o jejich minulosti. Ta však není scela zapomenuta a proto není divu, že se této skutečnosti pokusí využít vychytralý účetní Háša. Vykrade pokladnu a vše provede tak, aby důkazy jasně ukazovaly na bývalého kasaře Fialu, nebo někoho z jeho party. Jeho případu se ujme kapitán Šmok, který se pokusí odhalit skutečného viníka. To jen ve stručnosti k této detektivní komedii, s hvězdným hereckým obsazením, která vypráví příběh o trnité cestě k nápravě. ()
Výborné herecké obsazení tuto trochu naivní kriminálku zvedají o dva řády výše. Výborný Pivec, Pešek, ale i Hrušinský a Kemr. ()