Réžia:
Uli EdelScenár:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHrajú:
Martina Gedeck, Moritz Bleibtreu, Johanna Wokalek, Nadja Uhl, Stipe Erceg, Niels Bruno Schmidt, Vinzenz Kiefer, Simon Licht, Alexandra Maria Lara (viac)Obsahy(3)
Historická dráma o nemeckej radikálnej skupine RAF. Masové protesty a narastajúca politická uvedomelosť mladých ľudí v šesťdesiatych rokoch vyústili na začiatku nasledujúceho desaťročia do radikalizácie študentov, ktorí sa chceli vymedziť voči nacizmu, za ktorý bola spoluzodpovedná generácia ich rodičov. Zároveň sa snažili o boj proti tomu, čo považovali za priame pokračovanie nacistickej politiky - americkému imperializmu, podporovanému nemeckou vládou, ktorej členovia sami mali nacistickú minulosť. Ich úsilie postupne prerástlo v ozbrojený zápas so štátom, v ktorom ani jedna z bojujúcich strán nebrala ohľad na nič a na nikoho... (STV)
(viac)Videá (3)
Recenzie (486)
Nestačím se v poslední době divit ( v pozitivním slova smyslu ), jak se Němci prostřednictvím filmového plátna začínají vypořádávat se svou " stinnou minulostí. " Nedávno jsem shlédnul snímek Das leben den Anderen a liboval si a teď tohle. Režisér Uli Edel zde líčí ( až dokumentární formou ) a snímku to jednoznačně prospívá , příběh německé studentské organizace RAF, která vznikla jako reakce na protest proti brutálnímu policejnímu zásahu při demonstraci v roce 67. Protesty se týkaly především války ve Vietnamu a také byly namířeny proti Íránskému šáhovi. Mezi první členy patřila mimo jiné novinářka Ulrike Meinhof. Příběh vás ihned od začátku vtáhne přímo doprostřed dění a vaši pozornost udrží po celou dobu snímku ( ikdyž maličké zvýšení tempa a prostřihy v poslední části , kdy jsou členové RAF uvězněni a souzeni ) by neuškodilo. Berte to , ale pouze jako nepatrnou výtku, na výsledný dojem to nemá rozhodující vliv. Tvůrci se snažili o co nejvěrnější zachycení autentičnosti na úkor efektičnosti, budiž jim tedy odpuštěno :o) Co musím vyzdvihnout jsou vynikající herecké výkony, brilantní kamera, střih, opravdu precizně odvedené " akční scény ", kdy má člověk silný pocit, že se ocitnul uprostřed dění, nádhera. To vše parádně " ukočírováno " Uli Edelem a ještě umocněno precizním výběrem hudby. Ta dodává snímku na dynamičnosti! Nesmírně silný zážitek, 90%. p.s. nemůžu nedodat, že jako u většiny případů i tato skupina v úplném zárodku vzniká i z pochopitelných důvodů, člověk by s nimi i sympatizoval , aby se následně původní myšlenka dostala na úplný okraj a začalo nesmyslné vraždění a odnášeli to nevinní lidé... Podobné snímky: Životy těch druhých, Mnichov - s veškerou úctou ke Spielbergovi, jeho Mnichov nesahá tomuto snímku ani " po kotníky " . ()
"Pochopili jsme, že slova bez činů jsou zbytečná." A to je ta správná chvíle pro trochu teroru. Tady sice nedošly argumenty, ale k násilí, které dokázalo vyplodit hromadu dalšího násilí, došlo proto, že ti vysoce postavení slouhové kapitalismu nechtěli poslouchat hlas lidu. Nebo to bylo jinak? Na to si může každý udělat názor sám. Snímek totiž nabízí poměrně nezaujatý pohled, který jasně dokazuje, že nic není tak černobílé, jak neustále tvrdí naše "nezávislá" média. Já mám zkrátka takový dojem, že pokud budeme neustále opakovat oficiální nesmysly o tom, že USA bojují proti terorismu, že Putin je zlo, že uprchlíci zachrání ekonomiku a že odevzdat republiku do rukou Bruselu byl skvělý nápad, tak náš svět nepřežije. Samozřejmě kvůli tomu žádnou bombu odpalovat nebudu, ale zásoby jídla, pití a filmů na třicet pět let mám ve svém protiatomovém krytu již připravené. Dostal jsem na to totiž dotaci. ()
Nadosmrti se omlouván německému národu, o kterém jsem tvrdil trapné nedodělecké řeči typu, že německý národ nikdy nedokáže natočit kvalitní film. Kecy, který jako by z huby vypadly odborníkovi, který o tom ví víc, než samotný Němec. Jenže pak jsem viděl Goodbye, Lenin, Pád třetí říše...a začaly se objevovat ještě zajímavější filmy a mě překvapilo, jak se právě oni s ničím neserou a veškerý vážný témata oni rozebíraj stručně a narovinu. Dokážou přiznat chyby, kterými si jejich národ prošel, a ještě to ukázat světu. To tedy klobouk dolů, protože to, ne každý dokáže. Snad jenom možná Češi, kteří všude tvrdí, jak jsou národ k hovnu, ale přitom jsou taky jedni z mála, kteří to dokážou už od začátku říct na plnou hubu. Holt, každý má něco do sebe a německý národ, ačkoliv pozitivní minulost nemá, dokáže jí upřímně dát divákovi najevo a vše s čistým svědomím převést do světa filmu. Tak vznikl další z německých filmů, odkazující na důležité německé období a na neméně důležitý německý problém, kterým si museli projít. Sice to u mě není na plný počet, ale dokáže to v jistých chvílích vyrazit dech. Ono pokud se něco myslí upřímně a na rovinu, tak ten vyraženej dech je jasná věc. ()
Nesmlouvavá rekonstrukce, která si celou dobu drží správný odstup a přitom diváka protáhne skrz smršť dokonalé akce (otázkou zůstává, zda-li se to dá u podobného filmu takhle brát) a náhled do duší lidí, kteří založili novou formu moderní války. Němci si své historické bolesti léčí skrz filmy a dopadá to nadmíru skvěle. Široko daleko jim mohou závidět (nás nevyjímaje). ()
Perfektně zvládnutý a natočený, ale ne tak docela nestranný nebo vyvážený film. Ačkoliv velmi sugestivně ukazuje několikaleté řádění zfanatizované bolševické organizace podrazáků a pokrytců, jakoby v podtextu omlouval nebo dokonce relativizoval jejich jednání, stylem, že tehdejší společnost k tomu vlastně dospěla vlastní chybou. Proto, i přes dokonalou technickou stránku a pevné režijní vedení nemůžu dát více jak 3*, právě pro ten - pro mě nestravitelný - odkaz... ()
Galéria (81)
Fotka © Metropolitan Filmexport
Zaujímavosti (14)
- Film se tak přesně drží historických reálií, že souhlasí i takové deatily jako poznávací značky automobilů. (Chrustyn)
- Stejnojmenná kniha Stefana Austa poprvé vyšla v roce 1985. Originálním způsobem přiblížila boj Rudé odbojové armády proti německému státu. Nesoudí ani neobhajuje, nevynáší žádný verdikt, morální ani faktický. Je to pouze záznam, kronika událostí, které vyvrcholily v tzv. německý podzim v roce 1977 únosem a následným osvobozením letadla společnosti Lufthansa, sebevraždami uvězněných vůdců RAF a vraždou prezidenta Asociace zaměstnanců Hannse Martina Schleyera. (POMO)
- Píseň od Deep Purple "Child In Time" zazní, když se děj filmu odehrává v roce 1969. "Child In Time" je z alba "In Rock", které ale vyšlo až v roce 1970. (FilmFan24)
Reklama