Smrtící nenávist 3

Pokračování tohoto duchařského hororu není příliš špatné. Bohužel je to stále o tom samém a nic tedy nepřekvapí. Duch Kayako jde po svých obětí poměrně často, kterých je snad více než v předchozích filmech. Některé její pohyby, které byly v prvním snímku strach nahánějící a měly co do sebe, tak zde mi párkrát přišly směšné. Atmosféru si umí částečně zachovat a fandové tohoto žánru by neměli být vyloženě zklamáni. (15.02.2009)

Podprůměr, a to nejen v rámci celé série s krkající Kayako a vřískajícím Toshiem. Kterýkoliv díl, ať už japonský nebo americký, stál a padal na frekvenci povětšinou kvalitnějších morbidních lekaček a dusné atmosféře psychoterroru. Japonské díly byly v tomto minimálně uspokojivé, překombinovaný americký druhý už haproval a tento, poprvé bez Shimizua, si může o humusném psychu jen nechat zdát. Jsou tu sice nadprůměrné scary scény s tradičně se trhavě pohybující Kayako (blázinec, obraz...), které nezabíjí zkratkovitý střih, ale ty jsou v menšině oproti nezajímavému zbytku, v němž má až moc prostoru nudná interakce podprůměrných amerických herců a digitální triky. V podstatě žádný průser, leč o slušné duchařině nelze ani náhodou mluvit. Uvidíme, jak dopadne japonská trojka... (02.02.2009)

Ach jo. Jednou u toho není Schimizu a už jde o podprůměr. Minulý film si o podprůměrné hodnocení koledoval, avšak právě díky režii japonského "otce" Kayako se film zvedl z průměru. Trojka je však jiná. Úvod s Jakem je zbytečný a je tam pouze proto, aby tam byl. Atmosféra je i oproti dvojce velmi slabá a sestra Kayako, která může vše vyřešit, dokonce to tak i vypadá, nevyřeší nic a sama je na konci filmu zabita a víte kým? No přece Kayako. Dal bych dvě, ale protože mám se sérií slitování přihazuju jednu navíc, i když si to film asi nezaslouží. (01.01.2013)

Takashi Shimizu bere po dvojce nohy na ramena, a na další pokračování z výšky dohlíží už jen coby producent. Nahrazuje ho Wilkins, který na sebe sice upozornil povedeným zombie-splatterem Splinter, ale dlouhovlasí duchové mu očividně nevoní. Promyšlené vystavění příběhů očima jednotlivých postav vyměnil za jednoduše vyprávěné dějství, a strašidelnou rodinku vřískajících přízraků degradoval na srandovní bubáky. Dílo zkázy jest dokonáno tím, že veškerou děsivost zcvrkává na pár lekaček a doplňuje zbytečnými krvavými cákanci. Obsazení Shawnee Smith je pouze zoufalým reklamním tahem, jak tenhle paskvil prodat alespoň fanouškům série Saw. (15.08.2011)

Tak tohle je vážně slabota, která nešahá předchozím dvěma dílům ani po kotníky. Film doplácí na upracovaný scénář, který působí přitrouble, protože pašuje do děje náležitosti, které tam z logického hlediska a vzhledem k událostem popsaným v předchozích dvou filmech prostě nepatří – odkdy má Kayako nějakou sestru?! A kletba se dá zastavit jednoduše provedením rituálu? No táák! A hlavně – to co je na sérii The Grudge tak působivé, je samotná Kayako. Ta samozřejmě nechybí ani tentokrát, ale její výstupy už nejsou ani zdaleka tak děsivé, což bych přičetl na vrub rychlému střihu a vůbec uspěchanému tempu celého filmu. Abych jen nehanil, tak dodávám, že snímek nabídne solidní finále a taky půvabnou Johannu Braddy v jedné z hlavních rolí. Za to budiž ty dvě hvězdy, jinak to je úplně zbytečný film. (07.10.2012)